2 Cmo 90/2021-353 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovanému 1. osvobození od soudního poplatku za odvolání proti rozsudku téhož soudu ze dne 26. 10. 2020, č. j. 55 Cm 79/2019-265, který v této věci činí 55 184 Kč. Uvedl, že usnesením ze dne 29. 12. 2020, č. j. 55 cm 79/2019-326, vyzval žalovaného 1., aby předložil listiny potvrzující, zda jeho aktuální poměry odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků. Žalovaný 1. však na doručenou výzvu žádným způsobem nereagoval.2. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný 1. a navrhl jeho změnu tak, že mu bude osvobození přiznáno v plném rozsahu. Uvedl, že prováděl pro firmu žalobce , Anonymizováno, výstavbu bytových jednotek a rodinné vily ve , Anonymizováno, . Sdělil, že nevlastní žádné movité ani nemovité věci. Je ve ztrátě, když kladný hospodářský výsledek v roce 2019 byl dán jen zaúčtováním faktury ve výši 1 100 000 Kč za firmou , Anonymizováno, , která však nebyla zaplacena. Tato pohledávka je předmětem řízení u Obvodního soudu pro , Anonymizováno, vedeného pod spisovou značkou 11 C 2060/2020. Žalovaný 1. nemá žádné účty, protože mu účty u , Anonymizováno, a u , Anonymizováno, byly zrušeny. Je v druhotné platební neschopnosti. Za firmou vlastněnou žalobcem má dále pohledávku ve výši 2 527 785 Kč, kterou rovněž uplatnil u soudu, ale řízení bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Žalobce a jeho firma , Anonymizováno, dále dluží žalovanému 1. za neuhrazené provedené práce částku 3 795 486 Kč, o kterou je vedeno řízení u Obvodního soudu pro , adresa, pod spisovou značkou 18 C 135/2020. Žalovaný 1. je zcela bez prostředků, a to zejména protiprávním jednáním žalobce a jeho firmy , Anonymizováno, , který mu dluží více než 5 000 000 Kč.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.).4. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný 1. podáním, které bylo soudu prvního stupně doručeno dne 21. 12. 2020, požádal o osvobození od soudních poplatků v této věci. V návrhu popsal své vztahy se žalobcem a jeho firmou, o svých poměrech neuvedl vůbec nic konkrétního. K tomuto podání, aniž byl k tomu soudem prvního stupně vyzván, předložil vyplněný tiskopis Prohlášení právnické osoby o majetkových a dalších poměrech. Téhož dne doručil soudu prvního stupně účetní uzávěrku za rok 2017 a za rok 2018 a dále přiznání k dani z příjmů za stejné roky. Usnesením ze dne 29. 12. 2020, č. j. 55 Cm 79/2019-326, vyzval soud prvního stupně žalovaného 1., aby doplnil svá tvrzení ve směrech, které soud prvního stupně konkrétně uvedl, a aby doložil okolnosti v této výzvě také jednotlivě uvedené. Dne 25. 1. 2021 doručil žalovaný 1. soudu prvního stupně podání, kde uvedl zpřesnění a doplnění návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků. K tomuto podání připojil četné přílohy, na které se v textu tohoto podání odkazuje.5. Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovaným uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani nejmenším závislá na jakýchkoliv poměrech kteréhokoliv z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.6. Z obsahu spisu je zřejmé, že obrana žalovaného 1., jak je uplatněna již v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu a jak je také obsahem odvolání proti rozsudku, kterým byl tento rozkaz ponechán v platnosti, není zjevně nesmyslná a nemožná. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku uzavřít, zda žalovaný 1. skutečně v odvolacím řízení uspěje. Je to možné, ale je také možné, že tomu tak nebude. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.7. Co se týká poměrů účastníka, je nutno konstatovat, že soud prvního stupně právem shledal tvrzení žalovaného 1., jak jsou obsažena v jeho návrhu na přiznání úlevy na soudních poplatcích, zcela nedostatečnými, a naprosto správně žalovaného 1. vyzval velmi konkrétně k tomu, aby tato tvrzení doplnil a aby je osvědčil způsobem, který soud prvního stupně ve zmíněné výzvě velmi konkrétně naznačil. V úplném protikladu s realitou však postavil soud prvního stupně napadené usnesení na tom, že žalovaný 1. výzvě vůbec nevyhověl. Přitom nemohl přehlédnout ve spise založené podání žalovaného 1. ze dne 25. 1. 2021 (číslo listu 342 a následující) a stejně tak mu musely být známé doklady, které k tomuto podání žalovaný 1. přiložil a které jsou založeny v přílohách spisu vedeného v této věci. Přesto se soud prvního stupně s těmito tvrzeními žádným způsobem nevyrovnal a nijak nehodnotil ani doklady předložené žalovaným 1. jak spolu s původním návrhem, tak také později v souvislosti s jeho doplněním a upřesněním. Vycházeje z očividně nepravdivých předpokladů, vyhnul se soud prvního stupně jakémukoli hodnocení poměrů žalovaného 1.8. Protože napadené usnesení soudu prvního stupně v důsledku toho trpí vadou spočívající v nedostatku důvodů a tedy nepřezkoumatelností, nezbylo odvolacímu soudu nic jiného, než toto usnesení zrušit podle § 219a odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V jeho rámci soud prvního stupně zhodnotí všechna žalovaným 1. předestřená tvrzení a jím předložené doklady a věcně posoudí, zda žalovaný 1. předpoklady pro přiznání úlevy na soudních poplatcích splňuje a případně v jakém rozsahu. Dokud se tak nestalo, nemůže odvolací soud ani odhadnout, zda návrh žalovaného 1. na přiznání osvobození od soudních poplatků je anebo není důvodný, co se druhého ze shora uvedených předpokladů týká.