2 Cmo 97/2021-424 — Vrchní soud v Praze

Napadeným usnesením zastavil soud prvního stupně řízení o odvolání žalobců proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 8.6.2020, č. j. 13 Cm 427/2017-363. Žalobci nezaplatili soudní poplatek z odvolání ve výši 6 656 Kč, když na tuto výši jim byl snížen usnesením soudu prvního stupně ze dne 28.8.2020, č.j. 13 Cm 427/2017-388. Předmětný soudní poplatek byl snížen o 80%. Protože ani takto moderovaný soudní poplatek nebyl žalobci uhrazen, bylo řízení soudem prvního stupně zastaveno podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, platném znění. Na tento důsledek byli žalobci ve výše uvedené výzvě soudem řádně upozorněni.Proti tomuto usnesení se včas odvolali žalobci a navrhli jeho zrušení. Uvedli, že soudní poplatek nemohli uhradit s ohledem pandemii koronaviru a vládou ČR vyhlášeného nouzového stavu. Ze stejného důvodu podali návrh na prominutí zmeškání lhůty podle § 2 zákona č. 191/2020 Sb.Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o.s.ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř.]. Vyšel při tom předně ze skutečností, na kterých postavil soud prvního stupně napadené usnesení, které nejsou nijak sporné a které odpovídají obsahu spisu.Dále z obsahu spisu vyplývá, že v odvolání zmíněný návrh na prominutí zmeškání lhůty byl žalobci skutečně podán. Soud prvního stupně však usnesením ze dne 11.12.2020, č.j. 13 Cm 427/2017-411 tento návrh zamítl. Usnesením odvolacího soudu ze dne 24.2.2021, č.j. 2 Cmo 10/2021-418 bylo toto usnesení soudu prvního stupně potvrzeno.Podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona o soudních poplatcích vzniká povinnost zaplatit soudní poplatek za odvolání okamžikem podání odvolání. Podle § 7 odst. 1 stejného zákona je soudní poplatek stejným okamžikem splatný.I když je poplatník soudního poplatku s jeho úhradou v prodlení, je soud povinen podle § 9 odst. 1 uvedeného zákona omeškanému poplatníkovi dát ještě dodatečnou možnost, aby soudní poplatek přece jenom uhradil. Je-li poplatník soudního poplatku od poplatkové povinnosti podle § 138 odst. 1 o.s.ř. zčásti osvobozen, týká se dodatečná lhůta k úhradě soudního poplatku samozřejmě pouze částky, na kterou byla poplatková povinnost snížena. Není-li soudní poplatek v plné nebo soudem snížené výši uhrazen, musí soud řízení pro tuto poplatkovou překážku podle § 9 odst. 1 citovaného zastavit.V tomto případě bylo vyhověno návrhu žalobců a soudní poplatek za odvolání, který včas nezaplatili, jim byl podstatně snížen. Předmětný soudní poplatek nebyl žalobci zaplacen ani v dodatečné lhůtě, kterou jim soud s náležitým poučením stanovil. Přesto soudní poplatek nebyl ani ve snížené výši zaplacen. Při tom návrh žalobců, aby jim zmeškání této dodatečné lhůty bylo prominuto, byl pravomocně zamítnut.Soud prvního stupně proto nemohl za těchto okolností postupovat jinak, než odvolací řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavit.Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o.s.ř. potvrzeno.Protože žalovanému v tomto odvolacím řízení žádné nutné náklady nevznikly, když v něm neprovedl žádný procesní úkon, nebyla náhrada nákladů tohoto odvolacího řízení přiznána žádnému z účastníků.