6 Cmo 12/2021-22 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným Městskému soudu v Praze (dále jen „soud I. stupně“) dne 5. června 2020 navrhovatelka navrhla, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí orgánu spolku účastníka 1/ (Smírčí komise , právnická osoba, ) ze dne 20. dubna 2020, kterým bylo rozhodnuto o návrhu účastníka 2/ ze dne 26. března 2020 o neplatnosti výpovědi hráčské smlouvy, uzavřené mezi , právnická osoba, . a účastníkem 2/, dané navrhovatelkou účastníkovi 2/ dopisem ze dne 16. března 2020 označeným jako „VÝPOVĚĎ HRÁČSKÉ SMLOUVY“, o tom, že tato hráčská smlouva nezanikla a o povinnosti navrhovatelky nahradit účastníkovi 2/ zaplacený poplatek za návrh na smírčí řízení ve výši 5 000 Kč do 30. dubna 2020.2. Soud I. stupně usnesením ze dne 19. listopadu 2020, č. j. 72 Cm 87/2020-16- I. ukončil účast účastníka 2/ v řízení,- II. ve vztahu mezi navrhovatelkou a účastníkem 2/ nepřiznal žádnému z nich právo na náhradu nákladů řízení.3. Soud I. stupně v odůvodnění uvedl, že na předmětné řízení se vztahuje úprava v ustanovení § 2 písm. e/ ve spojení s ustanovením § 85 písm. a/ zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), proto je ohledně účastenství nutno aplikovat ustanovení § 6 z. ř. s., když podle odst. 1 v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, a podle odst. 2 je účastníkem řízení také navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka řízení označuje. Podle ustanovení § 7 odst. 2 z. ř. s. jestliže se řízení účastní ten, o jehož právech nebo povinnostech se v řízení nejedná, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. Účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti usnesení právnické osoby je pouze navrhovatel a právnická osoba, o jejíž rozhodnutí se jedná. Protože účast účastníka 2/ byla ukončena a tím řízení pro něj končí, soud I. stupně rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi navrhovatelkou a účastníkem 2/ odkazem na ustanovení § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. (jestliže některý z účastníků řízení zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady), když vzal v úvahu, že navrhovatelka zavinila ukončení účasti účastníka 2/ v řízení, kterému však dosud žádné náklady řízení nevznikly.4. Ve včas podaném odvolání ze dne 9. prosince 2020 proti uvedenému usnesení soudu I. stupně účastník 2/ (odvolatel) odkazem na nesprávné právní posouzení věci navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že účast účastníka 2/ jako vedlejšího účastníka řízení na straně účastníka 1/ pokračuje a navrhovatelce byla uložena povinnost náhrady nákladů odvolacího řízení.5. Odvolatel vyslovil nesouhlas se závěrem soudu I. stupně, že účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti usnesení právnické osoby je pouze navrhovatel a právnická osoba, o jejíž rozhodnutí se jedná a vedlejší účastenství není v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení právnické osoby přípustné odkazem na citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky. Uvedený soud dospěl k závěru, že pro posouzení přípustnosti vedlejšího účastenství v řízení musí být dán právní zájem vedlejšího účastníka řízení na výsledku řízení, který se projeví vítězstvím ve sporu účastníka řízení, k němuž přistoupil, a absence nesouhlasu podporovaného účastníka řízení s účastí vedlejšího účastníka řízení na jeho straně. Vedlejší účastník řízení se tak stává vedlejším účastníkem řízení okamžikem svého vstupu do řízení i bez výslovného souhlasu jím podporovaného účastníka řízení. Pokud účastník řízení, na jehož straně má vedlejší účastník řízení vystupovat, nechce, aby na jeho straně vystupoval vedlejší účastník řízení a aby jej podporoval, ukončí jeho účast v řízení vyslovením nesouhlasu, k čemuž v takovém případě není nutné rozhodnutí soudu ve smyslu ustanovení § 93 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Podporovaný účastník 1/ nesouhlas s účastenstvím účastníka 2/ jako vedlejšího účastníka řízení v řízení nevyslovil, k ukončení účastenství vedlejšího účastníka řízení proto nemohlo dojít. Návrh na určení přípustnosti účastenství účastníka 2/ jako vedlejšího účastníka řízení nebyl podán žádným z dalších účastníků řízení, tudíž soud I. stupně nebyl vůbec oprávněn rozhodovat o přípustnosti vedlejšího účastenství v řízení. Soud I. stupně v souvislosti s posouzením přípustnosti účastníka 2/ jako vedlejšího účastníka řízení nesprávně aplikoval ustanovení § 7 odst. 2 z. ř. s. Právní zájem účastníka 2/ na výsledku řízení o vyslovení neplatnosti předmětného rozhodnutí plyne z jeho obsahu, neboť pokud soud neplatnost vysloví, jeho rozhodnutí se dotkne přímo práv a povinností účastníka 2/ z předmětné hráčské smlouvy uzavřené s navrhovatelem. Konečným důsledkem by bylo potvrzení platnosti výpovědi hráčské smlouvy a tím odpadnutí důvodu, na jehož základě účastník 2/ vykonává pro navrhovatele činnost profesionálního hokejisty s následným vzájemným vypořádáním.6. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. v rozsahu podaného odvolání, včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání účastníka 2/ není důvodné.7. Účastníkem občanskoprávního řízení je ten, o jehož právech a povinnostech má být v řízení rozhodováno, nebo ten, kdo může být rozhodnutím soudu ve svých právech přímo dotčen, anebo ten, koho zákon za účastníka označuje. Podle ustanovení § 90 o. s. ř. jsou to žalobce a žalovaný (případně navrhovatel a účastníci) jako subjekty řízení a nositelé určitých práv a povinností, které uplatňují formou procesních úkonů v civilně procesních právních vztazích, tj. ten, kdo se domáhá, aby soud poskytl ochranu jeho subjektivnímu právu, které je dle jeho tvrzení ohroženo či porušeno (žalobce), a ten, kdo je žalobcem označen za osobu ohrožující nebo porušující právo žalobce (žalovaný).8. Podle ustanovení § 93 odst. 1 až 3 o. s. ř. se jako vedlejší účastník řízení může vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na výsledku řízení, do řízení vstoupí z vlastního podnětu nebo na výzvu některého z účastníků řízení učiněnou prostřednictvím soudu, který o přípustnosti vedlejšího účastenství rozhodne jen na návrh; vedlejší účastník řízení má v řízení stejná práva jako účastník řízení, jedná však pouze za sebe.9. Soud I. stupně v odůvodnění napadeného usnesení výslovně uvedl, že řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu účastníka 1/ je nutno posuzovat podle ustanovení § 2 písm. e/ z. ř. s. (některé otázky týkající se právnických osob a svěřenského fondu) a vyjmenovaných ustanovení z. ř. s. s tím, že účastníkem řízení zahajitelného i bez návrhu je navrhovatel a ten, o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno, nebo navrhovatel a ten, koho zákon za účastníka označuje. Pokud se řízení účastní ten, o jehož právech a povinnostech se nejedná, jeho účast v řízení soud ukončí usnesením. Účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti usnesení právnické osoby je pouze navrhovatel a samotná právnická osoba, o jejíž rozhodnutí se jedná, s vyloučením přípustnosti vedlejšího účastenství.10. Se závěrem soudu I. stupně, že účastníky řízení v projednávané věci mohou být pouze navrhovatel a účastník 1/, tj. samotná právnická osoba, o jejíž rozhodnutí se jedná, a nikoliv též v návrhu označený účastník 2/, který se v odvolání nesprávně označil jako „vedlejší účastník řízení“, jako správným se odvolací soud plně ztotožnil. Argumentace účastníka 2/ odkazem na citovaná ustanovení o. s. ř. není namístě, proto odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně ve výroku I. i ve výroku II. ohledně náhrady nákladů mezi navrhovatelem a účastníkem 2/ podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.11. Při rozhodování o náhradě nákladů odvolacího řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. vzal odvolací soud v úvahu, že účastník 2/ (odvolatel) nebyl v odvolacím řízení úspěšný a ostatním účastníkům řízení žádné náklady nevznikly.