6 Cmo 203/2020-95 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem na zahájení řízení došlým Obvodnímu soudu pro , adresa, dne 23. července 2018 se navrhovatel (žalobce) domáhal vydání rozhodnutí, kterým soud1) určí, že schůze a usnesení ze shromáždění vlastníků účastníka (žalovaného) ze dne 24. dubna 2018 jsou neplatné,2) dočasně zakáže jednat podle napadeného usnesení.2. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. listopadu 2018, č. j. Ncp 810/2018-14 rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. l) o. s. ř. v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy (výrok I.) a věc bude po právní moci usnesení postoupena k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze (dále jen „soud I. stupně“).3. Soud I. stupně usnesením ze dne 20. března 2019, č. j. 80 Cm 19/2019-22 odmítl návrh na uložení dočasného zákazu účastníkovi jednat podle rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků jednotek, konaného dne 24. dubna 2018. Dle platné judikatury Nejvyššího soudu České republiky je požadovaný zákaz rozhodnutím o předběžném opatření, ke kterému musí navrhovatel nejpozději v den jeho podání složit jistotu ve výši stanovené ustanovením § 75b odst. 1 o. s. ř. Jelikož požadovaná jistota složena nebyla, soud I. stupně odkazem na ustanovení § 75b odst. 2 o. s. ř. návrh odmítl.4. Podáním ze dne 19. listopadu 2019 navrhovatel kromě jiného sdělil, že zužuje svůj návrh na určení pouze neplatnosti usnesení ze shromáždění vlastníků ze dne 24. dubna 2018.5. Soud I. stupně usnesením ze dne 8. ledna 2020, č. j. 80 Cm 19/2019-63 konstatoval, že podání navrhovatele ze dne 23. července 2018 je svým obsahem návrhem na zahájení řízení, je však zčásti neurčité, neboť z něj není zřejmé, čeho se navrhovatel domáhá, a proto ho vyzval ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení k odstranění vytčených vad uvedeným způsobem s poučením, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě řádně doplněno a pro tento nedostatek nebude možno v řízení pokračovat, podání (návrh na zahájení řízení) bude odmítnuto a řízení bude tím skončeno.6. Na uvedenou výzvu reagoval navrhovatel podáním ze dne 26. února 2020 předložením důkazů a odvoláním svého prohlášení o výše uváděném zúžení návrhu.7. Soud I. stupně usnesením ze dne 8. dubna 2020, č. j. 80 Cm 19/2019-75- odmítl podání navrhovatele ze dne 23. července 2018, které je podle svého obsahu návrhem na zahájení řízení, ve spojení s podáními navrhovatele ze dnů 19. listopadu 2019 a 26. února 2020 (výrok I.),- rozhodl o vrácení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč navrhovateli po právní moci usnesení (výrok II.),- uložil navrhovateli povinnost nahradit účastníkovi náklady řízení ve výši 6 800 Kč k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci usnesení (výrok III.).8. V odůvodnění kromě jiného uvedl, že navrhovatel podáním ze dne 19. listopadu 2019 sdělil, že „zužuje svůj žalobní návrh na určení pouze neplatnosti usnesení ze shromáždění vlastníků schůze ze dne 24. dubna 2018 a nikoliv také neplatnost zápisu z předmětné schůze“. Z formulace petitu návrhu pod bodem 1/ ve spojení s uvedeným zúžením, když v návrhu navrhovatel určení neplatnosti zápisu z předmětné schůze nepožadoval, nebylo zřejmé, zda se navrhovatel domáhá určení neplatnosti předmětné schůze účastníka i shromáždění účastníka, či zda napadá platnost pouze jednoho orgánu účastníka (schůzi shromáždění účastníka), když nezvolil jednoznačnou formulaci svého požadavku, a ani to, v jakém rozsahu shromáždění (resp. schůze i shromáždění účastníka - dle upřesnění) napadá (zda všechna usnesení přijatá na shromáždění nebo i schůzi účastníka, nebo jen některá a která). Uvedené neurčitosti požadoval soud I. stupně po navrhovateli odstranit výše uvedenou výzvou. Navrhovatel reagoval odpovědí ze dne 26. února 2020, kterou dle názoru soudu I. stupně vytčené vady svého podání (návrhu na zahájení řízení) neodstranil, které tak ve spojení s podáními ze dnů 19. listopadu 2019 a 26. února 2020 zůstalo neprojednatelné pro svou nesrozumitelnost.9. Pro uvedený nedostatek nemohl soud I. stupně pokračovat v řízení, proto podání odkazem na ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl, rozhodl o vrácení soudního poplatku navrhovateli odkazem na ustanovení § 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a uložil navrhovateli povinnost náhrady nákladů vynaložených na právní zastoupení účastníka podle ustanovení § 146 odst. 3 o. s. ř.10. Ve včas podaném odvolání ze dne 5. května 2020 navrhovatel (odvolatel) uvedl, že z podání (návrhu na zahájení řízení), dalších rozhodnutí soudu I. stupně a vyjádření účastníka jednoznačně vyplývá, že předmětem řízení bylo určení neplatnosti schůze a usnesení shromáždění vlastníků ze dne 24. dubna 2018 a nikoliv „o neplatnosti usnesení ze shromáždění vlastníků schůze a nikoliv také neplatnost zápisu z předmětné schůze“; neplatností zápisu z předmětné schůze byla míněna schůze shromáždění vlastníků. Navrhovatel požádal o vysvětlení otázek uvedených v článku II. pod body 1/ až 7/ odvolání odkazem na povinnost soudů vypořádat se se vším, co v řízení vyšlo najevo a tvrzeními účastníků řízení ve vztahu k projednávané věci, což se však nestalo a řízení má tudíž vadu mající za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.11. Navrhovatel požádal, aby odvolací soud rozhodl, že- usnesení soudu I. stupně ze dne 8. dubna 2020, č. j. 80 Cm 19/2019-75 je neplatné v celém rozsahu,- schůze shromáždění vlastníků ze dne 24. dubna 2018 byla neplatná, neboť bylo prokázáno, že skutečný potřebný počet hlasů u bytů je vyšší než uváděný,- při celkovém počtu 113 220 hlasů není schůze usnášeníschopná,- vlastníci nehlasují počty hlasů společných prostor, jak nesprávně uvádí prohlášení vlastníka,- veškerá usnesení schůze jsou neplatná z důvodu neusnášení,- účastník je povinen zaplatit navrhovateli pokutu ve výši 50 Kč denně ode dne 1. června 2019 do zaplacení podle zákona č. 104/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., o úpravě některých otázek souvisejících s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty, za neumožnění nahlížet do podkladů k vyúčtování a neplnění povinností spojených s vypořádáním námitek,- účastník je povinen vyhotovit nové prohlášení vlastníka budovy v souladu se skutečným stavem v termínu určeném soudem,- navrhovatel má nárok na zaplacení paušálních nákladů řízení.12. Soud I. stupně usnesením ze dne 11. května 2020, č. j. 80 Cm 19/2019-82 vyzval navrhovatele odkazem na ustanovení § 205 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení k odstranění vad podaného odvolání uvedením odvolacího důvodu (v čem je spatřována nesprávnost napadeného rozhodnutí) a odvolacího návrhu (jaké rozhodnutí má být vydáno).13. V doplnění odvolání ze dne 28. května 2020 navrhovatel vytkl soudu I. stupně, že v záhlaví napadeného usnesení jako jeho zástupce uvedl advokáta , Anonymizováno, , kterého navrhovatel vůbec nezná. Odkázal na ustanovení § 157 odst. 1 a 2 o. s. ř., kterým se dle jeho názoru soud I. stupně při vydání napadeného usnesení neřídil. Z podání učiněných navrhovatelem dne 3. října 2019 a 19. listopadu 2019 vyplývá, že předmětný spor „je o neplatnosti hlasování na schůzi shromáždění ze dne 24. dubna 2018 a z tohoto důvodu je schůze shromáždění vlastníků neusnášení schopná“.14. Na výzvu soudu I. stupně navrhovatel reagoval podáním ze dne 28. května 2020, v němž uvedl, že nerozumí a požádal o vysvětlení, proč soud I. stupně v usnesení ze dne 11. května 2020, č. j. 80 Cm 19/2019-82 podmiňuje odstranění údajné vady odvolání navrhovatele ze dne 5. května 2020, a proč soud I. stupně napadeným usnesením podání navrhovatele odmítl a poté usnesením ze dne 11. května 2020, č. j. 80 Cm 19/2019-82 žádal odstranit vady téhož usnesení.15. Navrhovatel navrhl, aby odvolací soud rozhodl o neplatnosti předmětné schůze shromáždění vlastníků a veškerých jejích usnesení, uložil účastníkovi zaplatit výše uváděnou pokutu a vyhotovit prohlášení vlastníka budovy v termínu určeném soudem a přiznal navrhovateli nárok na zaplacení paušálních nákladů řízení.16. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele není důvodné.17. Podle ustanovení § 43 odst. 1 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka řízení k opravě nebo doplnění podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité, ve stanovené lhůtě a poučí účastníka o způsobu opravy nebo doplnění.18. Podle ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým bylo řízení zahájeno, odmítne a nepřihlíží k ostatním podáním, pokud nebudou řádně opravena nebo doplněna.19. Podle ustanovení § 146 odst. 3 o. s. ř. odmítne-li soud žalobu nebo jiný návrh na zastavení řízení, je žalobce (navrhovatel) povinen nahradit ostatním účastníkům jejich náklady.20. Odvolací soud „na vysvětlenou“ navrhovateli uvádí, že soud I