6 Cmo 231/2021-82 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně pro neodstranění vad podání ve výroku I odmítl návrh na zahájení řízení doručený soudu dne 22. února 2019 včetně jeho rozšíření doručené soudu dne 22. května 2019 a dne 25. února 2020, ve výroku II. uložil navrhovatelce povinnost nahradit účastníkovi náklady řízení ve výši 300 Kč a ve výroku III. navrhovatelce vrátil zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.2. Důvodem postupu soudu I. stupně měla být skutečnost, že navrhovatelka podle soudu I. stupně nedoplnila ve vztahu k původnímu návrhu na zahájení řízení doručenému soudu I. stupně dne 22. února 2019 svůj návrh, a to ani ve lhůtě stanovené soudem a neučinila tak ani ve vztahu k rozšiřujícím návrhům doručeným soudu dne 22. května 2019 a dne 25. února 2020.3. Proti tomuto rozhodnutí se v plném rozsahu včas odvolala navrhovatelka (dále též odvolatelka) a podle obsahu jejího odvolání se domáhá změny napadeného usnesení tak, aby její návrh na zahájení řízení nebyl odmítnut a aby v řízení bylo pokračováno. Vyjádřila názor, podle něhož své původní podání rozsáhle doplnila a akceptaci tohoto procesního postupu soud I. stupně dal najevo vyměřením soudního poplatku. Stejně tak má za to, že byly dostatečné též její další rozšiřující návrhy doručené soudu I. stupně dne 22. května 2019 a dne 25. února 2020, když soud I. stupně rozšíření původního návrhu o uvedené dva rozšiřující návrhy připustil. Podle odvolatelky by bylo možná pochopitelné odmítnutí rozšiřujících návrhů, byť rozšíření návrhu soud I. stupně připustil, avšak nelze připustit odmítnutí původního řádně odůvodněného návrhu.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o.s.ř. napadené rozhodnutí, a to včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k níže uvedeným závěrům, když shledal podané odvolání navrhovatelky částečně důvodným.5. Jak je zřejmé z obsahu spisu, navrhovatelka se domáhala návrhem doručeným soudu dne 22. února 2019 vydání rozhodnutí, na základě něhož by byla vyslovena neplatnost usnesení shromáždění výše uvedeného účastníka ze dne 22. 11. 2018.6. Podáním doručeným soudu dne 22. 5. 2019 se navrhovatelka dále domáhala též vyslovení neplatnosti usnesení přijatého dne 15. 4. 2019 a v podání doručeném soudu dne 25. 2. 2020 svůj návrh dále rozšířila o požadavek vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění SVJ ze dne 26. 11. 2019.7. Z obsahu spisu je dále zřejmé i to, že soud I. stupně svým usnesením č. j. 78 Cm 17/202053 ze dne 7. května 2020 vyzval navrhovatelku k zaplacení soudního poplatku z návrhu a usnesením č. j. 78 Cm 17/202066 ze dne 13. ledna 2021 připustil rozšíření návrhu podle § 95 o. s. ř. ve vztahu k požadavkům na vyslovení neplatnosti posledních dvou uvedených usnesení shromáždění SVJ, jež navrhovatelka požadovala podáními doručenými soudu dne 22. května 2019 a dne 25. února 2020. Současně však tímtéž usnesením soud I. stupně navrhovatelku vyzval, aby oba rozšiřující návrhy ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení doplnila o soudem I. stupně přesně specifikované náležitosti. Současně soud I. stupně navrhovatelku poučil o možnosti odmítnutí jejích obou rozšiřujících návrhů, nebudou-li doplněny. Navrhovatelka k uvedené výzvě soudu I. stupně, týkající se obou rozšiřujících návrhů, zůstala pasivní.8. Z hlediska právního odvolací soud vyšel z § 43 o. s. ř. a z § 79 odst. 1 o. s. ř. Ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř. stanoví náležitosti návrhu na zahájení řízení s tím, že podle 43 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne.9. Podle právního názoru odvolacího soudu, s ohledem na pasivitu navrhovatelky k výzvě soudu I. stupně, aby oba rozšiřující návrhy ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení doplnila o soudem I. stupně přesně specifikované náležitosti, a to přes poučení navrhovatelky o možnosti odmítnutí jejích obou rozšiřujících návrhů, soud I. stupně postupoval v souladu s 43 odst. 2 o. s. ř., když oba rozšiřující návrhy odmítl. Proto odvolací soud v této části ve vztahu k odmítnutí rozšiřujícího návrhu na zahájení řízení doručenému soudu dne 22. května 2019 a dne 25. února 2020 napadené rozhodnutí jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.10. Jiná však byla situace ve vztahu k původnímu návrhu na zahájení řízení doručenému soudu dne 22. února 2019 a ve vztahu k závislým výrokům o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a k rozhodnutí o nákladech řízení, když podle právního názoru odvolacího soudu původní návrh na zahájení řízení doručený soudu dne 22. února 2019 je dostatečně odůvodněn a má všechny náležitosti stanovené zákonem. Ostatně soud I. stupně s tímto návrhem pracoval jako s návrhem perfektním a po vybrání soudního poplatku jej zaslal k vyjádření účastníkovi, jenž se k návrhu také vyjádřil (č.l. 59).11. Proto odvolací soud ve výroku I. tohoto usnesení ve vztahu k návrhu na zahájení řízení doručenému soudu dne 22. února 2019 napadené usnesení postupem podle § 220 o. s. ř. změnil tak, že se návrh na zahájení řízení doručený soudu dne 22. února 2019 neodmítá, navrhovatelce se nevrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a navrhovatelce se neukládá povinnost nahradit účastníkovi náklady řízení ve výši 300 Kč.12. Tímto není vyloučeno, že by navrhovatelka mohla být v budoucnu v průběhu řízení podle potřeby vyzvána k dalšímu doplnění svých tvrzení s tím, že by její případná pasivita, jestliže by nemohla být překlenuta ani vlastní činností soudu I. stupně, mohla mít za následek její neúspěch v řízení, a to i za situace, že je věc projednávána v režimu nesporného řízení.13. O náhradě nákladů tohoto řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž bude řízení skončeno.