6 Cmo 242/2021-115 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud I. stupně, vyhověl návrhu navrhovatelů na nařízení předběžného opatření a rozhodl tak, že ve výroku I. uložil povinnost odpůrci , Jméno odpůrce A, zdržet se výkonu funkce člena představenstva , Anonymizováno, , ve výroku II. uložil povinnost odpůrci , Anonymizováno, zdržet se výkonu funkce člena představenstva , Anonymizováno, , ve výroku III. uložil povinnost odpůrci , Anonymizováno, zdržet se výkonu funkce předsedy představenstva , Anonymizováno, , ve výroku IV. uložil povinnost odpůrci , Jméno odpůrce D, , zdržet se výkonu funkce místopředsedy představenstva , Anonymizováno, , ve výroku V. uložil navrhovatelům povinnost podat do 30 dnů od doručení tohoto usnesení návrh ve věci samé a ve výrocích IVI a VII. konstatoval, že předběžné opatření zanikne, pokud nebude podán návrh ve věci samé a podle návrh podán bude, zanikne předběžné opatření dnem právní moci výroku ve věci samé, přičemž o nákladech předběžného opatření bude rozhodnuto v rozhodnutí ve věci samé.2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že navrhovatelé - členové představenstva , Anonymizováno, , domáhali zákazu činnosti jiných členů představenstva, místopředsedy a předsedy tohoto představenstva, označených jako odpůrci 3) a 4), s tím, že na schůzi představenstva 7. 6. 2021 nedošlo k platnému zvolení odpůrců 1) a 2). Podle navrhovatelů na schůzi představenstva dne 7. 6. 2021 nebyla předmětem programu kooptace členů představenstva ve smyslu čl. 72 odst. 6 stanov, a k věci nebyly přiloženy žádné podklady. Po oznámení uvedených bodů programu se navrhovatelé měli pokusit odejít, a přes fyzický odpor , adresa, , jenž není členem představenstva, skutečně odešli a nehlasovali o kooptaci nových členů. Rovněž o volbě předsedy a místopředsedy mohli rozhodovat pouze zbylí tři členové představenstva, , Jméno odpůrce C, , , Jméno odpůrce D, a , Anonymizováno, , byť v představenstvu družstva se rozhoduje většinou všech členů, což v daném případě znamená čtyř a z toho důvodu usnesení představenstva po odchodu navrhovatelů nemohla být přijata, když pro ně mohli hlasovat pouze tři zbylí členové.3. Dále soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č. j. 61 Cm 78/2019-382 a 24 Cm 31/2019-635 jmenoval nové představenstvo družstva , Anonymizováno, , zahrnující výčtem oba navrhovatele, odpůrce 3) a 4), a , Anonymizováno, , jehož se předběžné opatření netýká, protože o jeho funkci v představenstvu nebylo nijak rozhodováno. Navrhovatelé a odpůrci 3) a 4) jsou podle navrhovatelů jmenování pravomocně a o odvolání , Anonymizováno, a , Jméno odpůrce A, ještě nebylo rozhodnuto odvolacím soudem a v případě , Anonymizováno, bylo jeho jmenování pravomocně zamítnuto.4. Podle soudu I. stupně navrhovatelé dále předložili zvukovou nahrávku z jednání a fotografii, jež mají dokládat dokonce fyzický konflikt mezi účastníky schůze, kdy se odpůrci - jmenovitě podle fotografie zejména , Anonymizováno, - měli pokusit fyzicky zabránit navrhovatelům v odchodu ze schůze. Tato skutečnost je natolik závažná, že podle navrhovatelů bude předmětem dalšího právního postupu. Není tak sama o sobě rozhodující pro posouzení věci. Rozhodující je podle navrhovatelů v kontextu s důkazy to, že je ze všech známých dokladů zcela zřejmé, že navrhovatelé s navrženou volbou nesouhlasili, a projevili snahu volbu zmařit tím, že odejdou.5. Soud I. stupně dále vyšel ze skutečnosti, že k návrhu zápisu do obchodního rejstříku bylo přiloženo čestné prohlášení tří členů představenstva, odpůrců 3), 4) a , Anonymizováno, , kde shodně uvádějí, že se dostavili „všichni současně zapsaní členové“, tedy včetně navrhovatelů, kteří „opět odmítli podepsat prezenční listinu“ a hlavně, že „schůze představenstva jako celek proběhla za jejich účasti“. V rozporu s tím však podle navrhovatelů má být zápis ze schůze a jeho bod 2 týkající se rozšíření členů představenstva, z něhož má být zřejmé, že , Anonymizováno, a , Anonymizováno, se hlasování zdrželi.6. Navzdory tomu je podle navrhovatelů u všech bodů konstatováno, že noví členové, předseda a místopředseda jsou zvoleni.7. Soud I. stupně věc posoudil zejména podle § 74 a násl. o. s. ř. a vzal v úvahu též § 708 odst. 3 ZOK a dospěl k názoru, že v tomto stádiu je zřejmé, že rozhodnutí představenstva ze 7. 6. 2021, založené na uvedení hlasujících v omyl, uvedení nepravdivých skutečností v listinách a dokonce částečně i na pokusu o fyzické násilí, nemůže být platné podle základních zásad občanského zákoníku § 3 odst. 3 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ), jakož i podle § 8 NOZ, a porušuje i § 708 odst. 3 zákona o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. (ZOK). Navíc soud I. stupně konstatoval, že pro schválení rozhodnutí v sedmičlenném představenstvu jsou nutné čtyři hlasy členů představenstva, nikoli tři, jak by odpovídalo stavu, kdy by bylo představenstvo pouze pětičlenné.8. To, že stanovy samotné nechávají otázku počtu hlasů v představenstvu zcela otevřenu je podle soudu I. stupně nerozhodné, neboť dikce citovaného ustanovení umožňuje stanovám pouze dále zvýšit potřebný počet hlasů, nikoli počet jakkoli snižovat.9. Podle soudu I. stupně je i za daného neutěšeného stavu zřejmé, že i v čase do rozhodnutí ve věci může vzniknout celá řada škod i třetím osobám, pokud se ukáže, že za , Anonymizováno, jednají osoby, které za něho jednat neměly. I tuto skutečnost tedy má soud za osvědčenu.10. Kromě toho soud přihlédl v rozhodování o potřebnosti předběžného opatření i k, podle jeho názoru, vědomě protiprávnímu obcházení rozhodnutí soudu, kdy podle soudu I. stupně bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že , Jméno odpůrce B, nebude do funkce jmenován a soud I. stupně shledal v napadeném rozhodnutí představenstva další zjevný pokus jeho jmenování prosadit.11. Podle soudu I. stupně má být napadeným postupem obcházeno rozhodování soudů, kdy za použití násilí proti hlasujícím je zřejmá snaha donutit členy představenstva k určitému jednání, přičemž v minulosti podle soudu I. stupně , Anonymizováno, vícekrát porušilo zákon. Soud I. stupně proto vyjádřil obavu, že v případě neexistence soudního zákazu to povede na straně , Anonymizováno, k dalšímu porušování zákona a dále, že jmenování členů představenstva odpůrců 1) a 2) bylo rejstříkovým soudem zamítnuto. Podle soudu I. stupně tak existuje nebezpečí, že uvedení řádně nezvolení členové představenstva budou přesto vystupovat jako členové představenstva a za družstvo jednat.12. Proti tomuto usnesení se odvolal další účastník , Jméno účastníka, (odvolatel) a domáhal se jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.13. Podle odvolatele se soud I. stupně zabýval především usnesením představenstva , Anonymizováno, č. US 5/01/2021, přijatým na schůzi představenstva , Anonymizováno, konané dne 7. 6. 2021, ačkoli neexistuje možnost přezkumu rozhodnutí představenstva družstva.14. Odvolatel zdůraznil, že jeho hlavním a stěžejním argumentem pro podání odvolání je skutečnost, že krajský soud se zde pustil do přezkumu rozhodnutí statutárního orgánu družstva (představenstva), a to i přesto, že zákon takový soudní přezkum neplatnosti rozhodnutí představenstva nedovoluje. Současně poukázal na obdobnou judikaturu předcházející přijetí ZOK a uzavřel, že soudu ani ve stávajících podmínkách zásadně nepřísluší přezkoumávat platnost rozhodnutí představenstva či dozorčí rady akciové společnosti. Výjimku představují případy, kdy tyto orgány rozhodují (neboť to zákon připouští) v záležitostech, jež (jinak) spadají do působnosti valné hromady.15. V rámci rozboru právní úpravy v ZOK odvolatel uvedl, že při posuzování neplatnosti rozhodnutí orgánu obchodní korporace nelze užít ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“), o neplatnosti právních jednání, když zákonná úprava jednotlivých obchodních korporací obsahuje vlastní ustanovení o neplatnosti rozhodnutí orgánu, nejsou přímo použitelná ani ustanovení občanského zákoníku upravující spolky. Dospět k závěru, že u obchodních korporací, které vytvářejí minimálně nejvyšší orgán a statutární orgán, je možnost soudního přezkumu platnosti rozhodování orgánů redukována na přezkum rozhodnutí nejvyššího orgánu resp. rozhodnutí dle zákona v jeho působnosti učiněných jiným orgánem. Ve vztahu k členské schůzi družstva odvolatel poukázal na § 663 a násl. ZOK a při aplikaci stávající právní úpravy na předmětný případ konstatoval, že platnost rozhodnutí jiných orgánů obchodních korporací (než valné hromady či členské schůze) dle výslovné úpravy § 193 odst. 1, § 430 odst. 1 a § 663 odst. 3 NOZ a postupem podle § 258 a násl. NOZ a navazující úpravy v zákoně o obchodních korporacích napadat nelze, ledaže rozhodují v působnosti valné hromady či členské schůze.16. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací podle § 212 o. s. ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2014) přezkoumal napadené usnesení, aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), avšak odvolání , Anonymizováno, žalobce shledal důvodným pouze zčá