6 Cmo 246/2021-255 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v , Jméno žalované, dne 5. ledna 2019 žalobkyně navrhla vydání rozsudku, kterým bude určeno, že převod nemovitého majetku, a to parcely č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, - kultura zahrada v katastrálním území , adresa, ze dne 7. května 2010 na žalovanou, je absolutně neplatný.2. Ve vyžádaném upřesnění žaloby žalobkyně označila původní návrh jako bod I. s tím, že v novém bodu II. uplatňuje vůči žalované povinnost náhrady škody z důvodu absolutně neplatného právního úkonu ve výši kupní ceny smlouvy uzavřené s novým nabyvatelem; škodu následně upřesnila na částku 867 000 Kč z neplatného právního úkonu, což uvedený soud akceptoval připuštěním změny žaloby.3. K námitce žalované o věcné i místní nepříslušnosti uvedeného soudu k projednání a rozhodnutí věci Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 31. ledna 2020, č. j. Ncp 1116/2019-101 rozhodl o věcné příslušnosti krajských soudů k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. f) o. s. ř. a postoupení věci po právní moci usnesení k dalšímu řízení Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „soud I. stupně“).4. Soud I. stupně usnesením ze dne 5. listopadu 2020 zamítl návrh žalobkyně na vyslovení své místní nepříslušnosti.5. Podáním ze dne 16. června 2021 žalobkyně vzala žalobu zpět s odůvodněním, že odkazem na nový občanský zákoník již nemá možnost získat předmětný pozemek, neboť nový nabyvatel jej zakoupil v dobré víře, proto již nepožaduje určení vlastnického práva, i když se nadále jedná o důvodně podanou žalobu na určení vlastnictví. Žalovaná v době trvání trestního řízení prodala předmětnou nemovitost třetí osobě - současnému nabyvateli a tím zabránila žalobkyni domáhat se svého práva. Žalobkyně navrhla, aby odkazem na ustanovení § 150 o. s. ř. nebyla žalované přiznána náhrada nákladů řízení.6. Soud I. stupně usnesením ze dne 22. června 2021, č. j. 39 Cm 70/202010-223- I. řízení zastavil,- II. nepřiznal žalované nárok na náhradu nákladů řízení proti žalobkyni,- III. rozhodl o vrácení části soudního poplatku ve výši 4 000 Kč žalobkyni po právní moci usnesení.7. Soud I. stupně v odůvodnění uvedl, že podáním ze dne 21. června 2021 žalobkyně odůvodnila zpětvzetí žaloby a navrhla zastavení řízení, což soud I. stupně výrokem I. uvedeného usnesení akceptoval v plném rozsahu odkazem na ustanovení § 96 odst. 2 věta první o. s. ř. ve spojení s odst. 3 věta první, podle kterého jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné, a s odst. 4, podle kterého ustanovení odst. 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. V dané věci se jednání uskutečnilo před nepříslušným okresním soudem.8. Soud I. stupně nepřiznal úspěšné žalované náhradu nákladů řízení odkazem na ustanovení § 150 o. s. ř., když žalovaná prodala zakoupený předmětný pozemek novému nabyvateli za podstatně vyšší částku, než zaplatila žalobkyni při koupi pozemku a tím mohla zmařit „znovunabytí“ vlastnického práva žalobkyně k pozemku. Podle ustanovení § 984 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů pokud není stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby oprávněné podle zapsaného stavu. Žalobkyně se tudíž k vlastnictví pozemku soudní cestou nemůže dostat, což soud I. stupně shledal jako důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení úspěšné žalované.9. V souladu s ustanovením § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů soud I. stupně vrátil žalobkyni 80% zaplaceného soudního poplatku z podaného návrhu.10. Ve včas podaném odvolání ze dne 30. června 2021 proti výroku II. uvedeného usnesení soudu I. stupně žalovaná (odvolatel) navrhla, aby odvolací soud napadený výrok změnil tak, že žalobkyni uloží povinnost náhrady nákladů řízení před soudem I. stupně v celkové výši 22 067,98 Kč dle doloženého vyčíslení i náhrady nákladů odvolacího řízení.11. V odůvodnění namítla, že odkazem na popsaný skutkový stav dle jejího názoru žádné důvody hodné zvláštního zřetele nejsou dány a tudíž by jí mělo být přiznáno právo na náhradu nákladů vzniklých v řízení vůči žalobkyni, která vzala žalobu zpět a řízení bylo zastaveno až v červnu 2021.12. Ve vyjádření ze dne 4. srpna 2021 k odvolání žalobkyně uvedla důvody pro potvrzení výroku II. napadeného usnesení odvolacím soudem jako věcně správného.13. Podáním ze dne 20. srpna 2021 žalovaná reagovala na vyjádření žalobkyně a odkazem na odůvodnění odvolání setrvala na nesprávnosti výroku II. napadeného usnesení.14. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. v rozsahu podaného odvolání včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné.15. Při zpětvzetí žaloby (návrhu) a zastavení řízení soudem je stěžejní posouzení, který z účastníků řízení zavinil zastavení řízení a pro chování kterého z nich byla podaná žaloba (návrh) vzaty zpět, resp. zda byla žaloba (návrh) podány důvodně či nikoliv.16. Podle ustanovení 150 o. s. ř., jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník řízení bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.17. Zmíněné ustanovení upravuje zmírňovací (moderační) právo soudu jako výjimku ze zásady úspěchu ve věci i ze zásady zavinění při účelně vynaložených nákladech. Jde o mimořádný procesní institut s výkladem tohoto práva ve vztahu k účastníkovi řízení, v jehož prospěch je rozhodováno a současně i ve vztahu zejména k účastníkovi řízení, který by za normálních okolností měl právo na náhradu nákladů řízení a zpravidla se nepodílí na vzniku okolností, pro které soud neuloží neúspěšnému účastníkovi řízení povinnost náhrady nákladů řízení. Při zjištění a prokázání důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které nelze přiznat náhradu nákladů řízení zčásti nebo zcela tomu, komu náleží, je nutno tyto okolnosti v rámci sporného soudního řízení posuzovat komplexně ve vztahu k celému řízení při zvážení poměrů procesních stran. U každého rozhodování o náhradě nákladů řízení musí soud zvažovat, zda jsou či nejsou dány okolnosti pro postup dle citovaného ustanovení, když se nejedná o zmírňování nebo odstranění majetkových rozdílů mezi účastníky řízení, ale o dosažení spravedlnosti při vedení a výsledku soudního řízení. Účelnost vynaložení nákladů posuzuje soud při použití příslušného pravidla náhrady nákladů řízení a pouze u účelně vynaložených nákladů, jejichž náhradu lze přiznat, je možné použití diskrece tj. uvážení na základě volné úvahy.18. Odvolací soud konstatuje jako nesporné, že podnět k zastavení řízení dala žalobkyně zpětvzetím žaloby vzhledem k nemožnosti získat vlastnické právo k předmětnému pozemku. Uvedené skutečnosti na rozdíl od názoru soudu I. stupně odvolací soud nepovažuje za důvody hodné zvláštního zřetele, jež by odůvodňovaly aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř.19. Odvolací soud přiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně v souladu s doloženým vyčíslením podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“), a to- mimosmluvní odměnu za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení; vyjádření ze dne 9. června 2019 k žalobě; vyjádření ze dne 17. července 2019 k podání žalobkyně; účast na jednání dne 18. července 2019 u Okresního soudu v , Jméno žalované, ) podle ustanovení § 7, § 9 odst. 3 písm. c) a odst. 4 písm. b) AT ve spojení s ustanovením § 11 odst. 1 písm. a), g) a j) AT z tarifní hodnoty à 3 100 Kč, režijní paušál à 300 Kč a 21 % DPH z částky 13 600 Kč ve výši 2 856 Kč, celkem 16 456 Kč,- mimosmluvní odměnu ve výši jedné poloviny za jeden úkon právní služby (vyjádření ze dne 27. září 2019 k příslušnosti soudu) podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) AT z tarifní hodnoty 1 550 Kč, režijní paušál 300 Kč a 21 % DPH z částky1 850 Kč ve výši 388,50 Kč, celkem 2 238 Kč,- náhrada za promeškaný čas na cestu , adresa, a zpět ve výši 700 Kč,- cestovné za použití soukromého motorového vozidla na cestu , adresa, a zpět ve výši 2 088,- celkem 21 482 Kč.20. Na základě uvedených skutečností odvolací soud napadené usnesení ve výroku II. podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalované vůči žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně v celkové částce 21 482 Kč.21. Při rozhodování o náhradě nákladů odvolacího řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. vzal odvolací soud v úvahu, že žalovaná byla v odvolacím řízení úspěšná a přiznal jí vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši jedné poloviny m