6 Cmo 281/2021-191 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem na zahájení řízení se navrhovatelé u Městského soudu v Praze (dále jen soud I. stupně) domáhali určení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka, jež bylo přijato na zasedání konaném dne 7. a 8. prosince 2018 a jímž bylo rozhodnuto o přiřazení parkovacích míst jednotlivým členům účastníka.2. Soud I. stupně Usnesením č. j. 73 Cm 25/2018150 ze dne 4. května 2021 zamítl návrh na určení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka č. 5 přijaté v rámci hlasování č. 13 na zasedání konaném 7. prosince 2018 a 8. prosince 2018, kterým bylo rozhodnuto o přiřazení parkovacích míst v garážové hale k výlučnému užívání vlastníkům jednotek dle přílohy k bodu č. 5 s výhradou a změnami níže uvedenými: (i.) přiřazení parkovacího místa č. , Anonymizováno, (dle platného prohlášení vlastníka) k užívání s jednotkou , Anonymizováno, (p. Beran), (ii.) přiřazení parkovacího místa č. , Anonymizováno, (dle platného prohlášení vlastníka) k užívání s jednotkou , Anonymizováno, a přiřazení parkovacího místa č. , Anonymizováno, k užívání s jednotkou , Anonymizováno, na základě žádosti zúčastněných vlastníků jednotek a neúspěšným navrhovatelům uložil povinnost nahradit účastníkovi k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 19 057,50 Kč.3. Proti tomuto usnesení se navrhovatelé včas odvolali a s odkazem na § 205 odst. 2 písm. b), c), d) a g) o. s. ř. se domáhali jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení a požadovali náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.4. V průběhu odvolacího řízení navrhovatelé podáním ze dne 20. října 2021 vzali návrh na zahájení řízení zpět a navrhli zastavení řízení a současně, aby žádnému z účastníků řízení nebyl přiznán nárok na náhradu nákladů řízení, byť podle jejich názoru byl návrh podán důvodně, přičemž účastník v průběhu řízení porušoval povinnosti uložené předběžným opatřením a v konečném důsledku garážová stání, jež byla předmětem řízení, účastník převedl do užívání zcela jiných osob a zmařil tak účel probíhajícího řízení a není tak již důvod v řízení pokračovat.5. Podáním ze dne 23. listopadu 2021 účastník vyslovil souhlas se zpětvzetím návrhu na zahájení řízení a požadoval nahrazení nákladů zastavovaného řízení.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací v tomto řízení o neplatnosti usnesení shromáždění účastníka postupoval podle zákona č. 292/2013 Sb. (z.ř.s.) a zejména podle § 1 odst. 3 z.ř.s. a podle § 23 z.ř.s., jakož i podle zák. č. 99/1963 Sb. (o. s. ř.) a zejména podle jeho ustanovení § 222a o. s. ř. a § 146 o. s. ř.7. Podle ustanovení § 222a odst. 1 o. s. ř. vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu I. stupně a řízení zastaví.8. Vzhledem ke zpětvzetí návrhu na zahájení řízení navrhovateli, k němuž došlo ještě před rozhodnutím odvolacího soudu, odvolací soud za souhlasu účastníka v souladu s § 222a odst. 1 o. s. ř. napadené usnesení soudu I. stupně zrušil a řízení zastavil.9. O nákladech řízení před soudem I. stupně i soudem odvolacím odvolací soud rozhodl podle ustanovení § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil navrhovatelům a), b) a c) povinnost nahradit účastníkovi náklady řízení před soudy obou stupňů, když podle uvedeného ustanovení zákona jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady.10. V projednávaném případě přitom odvolací soud neshledal prostor pro aplikaci druhé věty § 146 odst. 2 o. s. ř., podle níž byl-li pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Nemožnost aplikace tohoto ustanovení je dána skutečností, že odvolací soud, v obecné rovině, v souladu se soudem I. stupně a v souladu s rozhodovací praxí, respektuje autonomii vůle samosprávného celku.11. Jestliže proto soud I. stupně založil své rozhodnutí o nedůvodnosti návrhu na zahájení řízení na právním názoru, podle něhož shromáždění účastníka bylo oprávněno rozhodnout o odebrání parkovacího stání č. , Anonymizováno, z užívání první navrhovatelky a druhého navrhovatele a o odebrání parkovacího stání č. , Anonymizováno, z užívání třetího navrhovatele, a to aniž by k tomu bylo potřeba souhlasu první navrhovatelky a druhého navrhovatele v případě parkovacího stání č. , Anonymizováno, , resp. třetího navrhovatele v případě parkovacího stání č. , Anonymizováno, nebo aniž by k tomu byla potřeba jakákoliv náhrada, odpovídá tento závěr obecnému náhledu na oprávnění SVJ rozhodovat o svých záležitostech. Specifika daného případu navíc podle obsahu spisu měla spočívat v tom, že již z tvrzení navrhovatelů se mělo podávat, že předmětná parkovací stání byla navrhovatelům přidělena do užívání usnesením shromáždění, přičemž rozhodování o přidělení parkovacích stání k jednotlivým jednotkám do užívání má spadat podle stanov účastníka do působnosti shromáždění účastníka. Odvolací soud v rámci rozhodování o tom, zda návrh byl podán důvodně, neměl výhrady proti obecnému závěru soudu I. stupně, podle něhož, je-li nejvyšší orgán korporace oprávněn o určité záležitosti rozhodnout, je současně oprávněn toto své rozhodnutí později změnit a bylo-li shromáždění účastníka oprávněno rozhodnout o přidělení určitého parkovacího stání k užívání konkrétnímu členovi účastníka, bylo současně a bez dalšího rovněž oprávněno rozhodnout i o odebrání tohoto parkovacího stání z užívání tohoto člena (v daném případě navrhovatelům).12. S ohledem na vše uvedené shora odvolací soud uzavřel, že účastník má právo na náhradu nákladů řízení zastavovaného v důsledku zpětvzetí návrhu na zahájení řízení a na náhradu nákladů tohoto odvolacího řízení, vše spočívající v nákladech na právní zastoupení v celkové výši 23 172 Kč, kdy zástupce účastníka mé právo na odměnu za 7 úkonů právní služby, jimiž byly příprava a převzetí zastoupení včetně první porady s klientem podle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tarifu, za který mu náleží odměna ve výši 3 100 Kč určená z tarifní hodnoty 50 000 Kč, odvolání proti rozhodnutí nikoli ve věci samé podle § 11 odst. 2 písm. c) adv. tarifu, za který mu náleží odměna ve výši 1 550 Kč určená z tarifní hodnoty 50 000 Kč, odvolání proti rozhodnutí nikoli ve věci samé podle § 11 odst. 2 písm. c) adv. tarifu, za který mu náleží odměna ve výši 1 550 Kč určená z tarifní hodnoty 50 000 Kč, písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, za který mu náleží odměna ve výši 3 100 Kč určená z tarifní hodnoty 50 000 Kč, účast na jednání před soudem konaném 27. dubna 2021 za každé dvě započaté hodiny podle § 11 odst. 1 písm. g), za který mu náleží odměna ve výši 3 100 Kč určená z tarifní hodnoty 50 000 Kč, účast na jednání před soudem, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí podle § 11 odst. 2 písm. f) adv. tarifu, za který mu náleží odměna ve výši 1 550 Kč určená z tarifní hodnoty 50 000 Kč, souhlas se zpětvzetím návrhu na zahájení řízení a zástupce účastníka mé právo též na náhradu hotových výdajů za 7 úkonů právní služby v celkové výši 1 700 Kč a na náhradu daně z přidané hodnoty 21 % ve výši 4 022 Kč.13. Ze všech shora uvedených důvodů bylo rozhodnuto způsobem uvedeným ve výrokové části toho usnesení.