6 Cmo 289/2020-88 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. zastavil řízení z důvodu zpětvzetí žaloby, ve výroku II. ve vztahu žalobce a žalovaného 2) žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, ve výroku III. uložil žalovanému 2) povinnost zaplatit žalovanému 1) náklady řízení v částce 8 712 Kč a ve výroku IV. žalobci vrátil soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.2. Ve vztahu k výroku III. konstatoval, že žalovanému 1) přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému 2) dle § 146 odst. 2 o. s. ř., neboť to byl žalovaný 2), kdo podle soudu I. stupně vyvolal nutnost podání žaloby, a následně jeho postoj vedl i ke zpětvzetí žaloby, neboť dopisem z 27. 5. 2019 informoval žalobce, že členem družstva se stal žalovaný 1) a v průběhu řízení tvrdil, že jako člen družstva je evidován žalobce. Soud I. stupně uvedené považoval za zmatečné chování žalovaného 2), což podle soudu I. stupně vedlo k podání žaloby a k následnému zpětvzetí žaloby.3. Proti výroku III. usnesení soudu I. stupně se odvolal v zákonem stanovené lhůtě žalovaný 2) (odvolatel) a domáhal se jeho změny tak, aby jej netížila povinnost hradit náklady řízení žalovanému 1).4. Poukázal na skutečnost, že žalovaný 1) po neshodách se žalobcem odstoupil od smlouvy, na základě níž převedl na žalobce svá členská práva v bytovém družstvu a žádal žalovaného 2) o přepis v seznamu členů bytového družstva. Žalovaný 2) má za to, že by žalovanému 1) neměla být náhrada nákladů přiznána, když to byl právě on, kdo spornou situaci vyvolal.5. Žalobce ve svém vyjádření k podanému odvolání navrhl podanému odvolání vyhovět, když zdůraznil ze své strany nutnost podat žalobu, aby byly postaveny na jisto právní vztahy týkající se předmětného podílu v bytovém družstvu. Zdůraznil, že vzal žalobu zpět, byť si byl vědom, že mu vzniklo právo na náhradu řízení. Přesto v souvislosti s tímto procesním úkonem náklady řízení nepožadoval. Z vyjádření žalobce je zřejmé, že jeho vzdání se práva na náhradu nákladů řízení v souvislosti s jeho zpětvzetím žaloby je dáno jeho snahou, aby předešel zbytečnému zvyšování napětí ve vztahu se svým otcem.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, aniž nařizoval jednání, vzhledem k ustanovení § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí v rozsahu podaného odvolání a v tomto rozsahu i řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k níže uvedeným zjištěním a závěrům.7. Právní východiska pro řešení předmětu odvolání jsou obsažena v § 146 odst. 2 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení, jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).8. Z hlediska skutkového odvolací soud vychází z obsahu spisu, jehož obsahem je i dopis žalovaného 1) ze dne 15-5-2019, z něhož je zřejmý úmysl této smluvní strany od smlouvy o převodu členských práv a povinností v družstvu , Anonymizováno, ze dne 12. 5. 2011 odstoupit a navodit tak stav, kdy práva v bytovém družstvu svědčila jemu. Jestliže soud I. stupně za tohoto stavu uzavřel, že žalobce za těchto okolností podal žalobu důvodně, je tento jeho dílčí závěr zcela správný.9. Soud I. stupně následně zcela správně řešil otázku, zda některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Přes úsilí, jež této části rozhodnutí soud I. stupně věnoval, se odvolací soud neztotožnil s jeho dílčím závěrem v tom směru, že odpovědným za zastavení řízení je žalovaný 2).10. Ve vztahu k odpovědi na uvedenou otázku odvolací soud vycházel ze skutečnosti, že žalovaný 2) po té, co obdržel dopis žalovaného 1) o odstoupení od smlouvy o převodu členských práv a povinností v družstvu , Anonymizováno, ze dne 12. 5. 2011, když mu nebyla známa negativní reakce žalobce k navrácení právního stavu před uzavření uvedené smlouvy (před 12. 5. 2011), sdělil žalobci, že do seznamu členů bytového družstva bude zapsán zpět žalovaný 1).11. Odvolací soud vycházel dále z obsahu spisu, z něhož vyplývá, že žalovaný 2) zareagoval zcela správně po té, co žalobce s uvedeným právním jednáním žalovaného 1) vyjádřil nesouhlas společně se svým odhodláním nechat rozhodnout soud o otázce, komu svědčí členská práva v uvedeném bytovém družstvu. Žalovaný 2) správně zastavil proces navracení evidence členů družstva a nájemních vztahů týkajících se bytu č. , Anonymizováno, do stavu před převodem členských práv na žalobce, a to až do doby, než o této otázce rozhodne soud.12. S ohledem na uvedené odvolací soud, na rozdíl od soudu I. stupně, nepovažuje postup žalovaného 2) za rozporný, zmatený a odůvodňující požadavek na hrazení nákladů řízení žalovaným 2), jenž reagoval, a to správně, na právní jednání žalobce a žalovaného 1), odrážející jejich vzájemné rodinné vztahy. Z těchto důvodů podle právního názoru odvolacího soudu nejsou dány podmínky stanovené shora uvedeným ustanovením zákona k tomu, aby žalovaný 2) mohl být zavázán k hrazení nákladů zastavovaného řízení. Proto odvolací soud napadené usnesení Městského soudu v Praze č. j. 77 Cm 99/2019-72 ze dne 1. července 2020 v napadené části tj. ve výroku III. podle § 220 o. s. ř. změnil tak, že ve vztahu žalovaného 1) a žalovaného 2) žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.13. Přestože zastavení řízení za této situace jde k tíži žalovaného 1), je ze spisu zřejmé, že je zásluhou žalovaného 1) a nepochybně i profesionality jeho advokáta, že v tomto řízení bylo dosaženo mimosoudního vyřešení věci, jež by mohla mít závažné dopady do uspokojování základní lidské potřeby, a to potřeby bydlení, účastníků řízení. Tím také došlo nepochybně k významnému posunu ve směru potřebného urovnání vztahů účastníků řízení.14. Úspěšnému žalovanému 2) vznikly v průběhu odvolacího řízení náklady.15. Předmětem řízení před odvolacím soudem bylo rozhodnutí o nákladech řízení v přiznané výši 8 712 Kč (punktum).16. Náklady žalovaného 2) jsou představovány náklady na právní zastoupení, kdy advokát žalovaného 2) provedl v tomto řízení o nákladech ve prospěch žalovaného 2) 1 úkon právní služby podle § 11 odst. 2 AT, za nějž mu přísluší z uvedeného punkta odměna podle § 6 odst. 1, § 7, § 11 odst. 2 AT ve výši 750 Kč, k čemu advokátovi přísluší i režijní paušál podle § 13 odst. 3 AT ve výši 300 Kč a přísluší mu i náhrada za odvedenou DPH ve výši 158 Kč, celkově tedy 1 208 Kč. Z uvedeného důvodu odvolací soud zavázal neúspěšného žalovaného 1) k náhradě nákladů odvolacího řízení žalovanému 2) v uvedené výši 1 208 Kč.17. V odvolacím řízení vznikly náklady též žalobci v souvislosti s jeho vyjádřením se k podanému odvolání. Ježto se však podle obsahu spisu žalobce vzdává práva na náhradu nákladů řízení v souvislosti se svým zpětvzetím žaloby a se zastavením řízení, odvolací soud žalobci právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznal.