6 Cmo 335/2020-174 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením ustanovil pro řízení oběma žalobcům procesního opatrovníka , Anonymizováno, , advokáta. V odůvodnění uvedl, že žalobou doručenou soudu dne 16. 4. 2020 se domáhají žalobci a) a b) na žalované - jejich bývalé jednatelce - vydání veškeré smluvní dokumentace a vydání účetních dokladů a účetnictví za roky 2018 až 2020. Žalobu za oba žalobce podepsal a podal advokát , Anonymizováno, na základě zmocnění, které mu za oba žalobce udělil dne 9. 3. 2020 jednatel , Anonymizováno, (č.l. 5 a č.l. 4 spisu). Soud citoval ustanovení §§ 437 odst. 1, 457, 460 a 588 o.z., dále § 44 odst. 5 z.o.k. a dále § 29 odst. 2 o. s. ř. Vyšel z toho, že oba žalobci mají zmocněnce s procesní plnou mocí - advokáta , Jméno advokáta A, , jemuž byla udělena dne 9. 3. 2020 , Anonymizováno, jako jejich jednatelem, přičemž ten jej zmocnil (až) poté, co mu byla (dne 24. 2. 2020) doručena pozvánka na valné hromady obou žalobců na 11. 3. 2020, které měly na pořadu mj. jeho odvolání z funkce jednatele obou žalobců pro porušení povinností při výkonu funkce (z pěti v pozvánkách uvedených skutkových důvodů), přičemž na valných hromadách obou žalobců dne 11. 3. 2020 o jeho odvolání z funkce jednatele obou žalobců bylo rozhodnuto. Soud prvního stupně dovodil, že „tím, že Jaromír Klokan jako zástupce žalobkyň (jednatel) dne 9. 3. 2020 dále zmocnil advokáta , Jméno advokáta A, k jejich zastupování při veškerých právních jednáních a při všech řízeních, jednal tak, že svou vlastní jednatelskou působnost u obou žalobců pro případ svého možného odvolání z funkce jednatele pro porušení povinností při výkonu funkce jednatele - k němuž mohlo dojít na valných hromadách dne 11. 3. 2020 a k němuž na valných hromadách dne 11. 3. 2020 také skutečně došlo - přenesl na uvedeného advokáta“ s tím, že „úplná hmotněprávní a procesní plná moc ničím jiným než faktickým přenesením jednatelské působnosti není“. Dále soud dovodil, že „jestliže byl Jaromír Klokan odvolán z funkce jednatele žalobců pro porušení povinností jednatele jednat v souladu se zájmy společnosti, pro porušení povinností vykonávat funkce s péčí řádného hospodáře a pro porušení zákazu konkurenčního jednání (a k porušení těchto právních povinností došlo před 24. 2. 2020, neboť skutkové vymezení porušení těchto povinností bylo obsaženo v pozvánkách na valné hromady, které , Anonymizováno, obdržel 24. 2. 2020), je zřejmé, že zmocnění advokáta dne 9. 3. 2020 nebylo v nejlepším možném zájmu obou žalobců, ale spíše v zájmu , Anonymizováno, (zachovat vliv na formování vůle obou žalobců skrze pokyny dané advokátovi při vzniku zastoupení). Při tomto zmocnění, projeveným navenek plnými mocemi ze dne 9. 3. 2020, tak , Anonymizováno, jednal v rozporu se zájmy zastoupených, tedy se zájmy obou žalobců, pročež zmocnění ze dne 9. 3. 2020 je podle § 588 o.z. absolutně neplatné (neplatnost je stanovena na ochranu zastoupeného) a soud ex officio sice nejmenoval neplatně zastoupeným žalobcům kolizního opatrovníka, ale - jelikož jde o řízení před soudem - ustanovil jim procesního opatrovníka.“2. Proti usnesení soudu prvního stupně podali oba žalobci včasné odvolání. Zástupce žalobců, advokát Fric, převzal zastupování žalobců na základě smlouvy o poskytování právních služeb ze dne 27. 8. 2019, s účinností ode dne 1. 9. 2019. Plná moc byla žalobci udělena advokátovi již po účinnosti zmiňované smlouvy o poskytování právních služeb, a to dne 2. 9. 2019. V průběhu spolupráce s žalobci bylo vyhotoveno několik dalších dokladů o této udělené plné moci, a to například dne 7. 10. 2019 (s úředně ověřenými podpisy) nebo dne 9. 3. 2020 (jak již doloženo ve spisu). Jednalo se však vždy o totožné znění dokladu o udělení plné moci, kdy samotná dohoda o zmocnění byla uzavřena dne 2. 9. 2019. Plná moc je pouze listinou osvědčující uzavření dohody o plné moci mezi zastoupeným (žalobci) a zástupcem (advokátem), a je vnějším průkazem skutečnosti, že zmocnitel udělil zmocněnci zmocnění. Dále brojil proti závěru soudu prvního stupně o tom, že žalobce od 24. 2. 2020 (tedy od data, kdy měla být poslednímu jednateli žalobců doručena pozvánka na valnou hromadu, v jejímž programu mělo být odvolání tohoto jednatele) nemohl činit v zastoupení žalobců žádná právní jednání, jelikož tato by mohla být stižena absolutní neplatností - tedy včetně případného udělení plné moci (i kdyby k udělení opravdu došlo po oznámení programu jednání valné hromady), když tento závěr nemá oporu v legislativě ani v judikatuře. Navrhly zrušení napadeného usnesení.3. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.4. Předně odvolací soud poznamenává, že ve vztahu k předmětnému rozhodnutí o ustanovení procesního opatrovníka soud prvního stupně vyjma ustanovení § 29 o. s. ř. citoval zcela nepřípadná zákonná ustanovení (tj. na věc nedopadající).5. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. „Opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.“6. Z citovaného ustanovení vyplývá, že zákonnými důvody pro ustanovení procesního opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř. jsou tyto situace: 1) absence osoby oprávněné jednat za právnickou osobu či 2) spornost toho, kdo je oprávněn jednat za právnickou osobu. V daném případě však nenastala ani jediná z těchto zákonem předvídaných situací. Plnou moc advokátovi , Anonymizováno, udělil jednatel obou společností coby žalobců v době, kdy byl ve funkci jednatele (tato skutečnost není ostatně ani sporná). Došlo-li tedy následně k odvolání jednatele, existovala za oba žalobce osoba oprávněná před soudem jednat. Situace ad 1) tedy dána nebyla. Nebyla dána ovšem ani situace ad 2), tedy že by bylo sporné, kdo je oprávněn za společnosti jednat - nic takového ostatně ani soud prvního stupně coby důvod pro ustanovení procesního opatrovníka neuváděl.7. Dle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. „Za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu….dle § 21 odst. 4 o. s. ř. „Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.“ Ustanovení § 21 odst. 4 o. s. ř. vylučuje z jednání za právnickou osobu před soudem toho (jež je jinak oprávněn za právnickou osobu jednat dle § 21 odst. 1 až 3 o. s. ř.), jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby (střet zájmů). Jinak řečeno, žádná z osob uvedených v § 21 odst. 1 až 3 o. s. ř. nemůže jednat za právnickou osobu před soudem, jestliže jsou její zájmy - uvažováno z pohledu konkrétní projednávané věci, v rozporu se zájmy právnické osoby jako účastníka řízení. „Lze si představit, že určitá fyzická osoba může být považována v určité situaci ve vztahu k právnické osobě za nezpůsobilou jednání pro střet zájmů, ale v jiné nikoliv. K vyloučení fyzických osob z jednání za právnickou osobu musí střet zájmů reálně existovat“ (kom. k § 21 o.s.ř. in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha I. § 1 - 78g občanského soudního řádu. Havlíček Brain Team, vydání první, 2014).8. Pro ilustraci lze jako reálný střet zájmů uvést situaci, kdy pan , Anonymizováno, coby společník společnosti s ručením omezeným podavší návrh na zrušení společnosti s ručením omezeným s likvidací a jmenování likvidátora z důvodu nepřekonatelného rozporu mezi společníky mající ryze osobní zájem na tom, aby byla společnost zrušena s likvidací a připadl mu příslušný podíl na likvidačním zůstatku za situace, kdy může být pro něj obtížně průchodné ukončit svoji účast na společnosti jiným způsobem, je současně statutárním orgánem této společnosti, jejíž existence je z hlediska její činnosti i vůle ostatních společníků plně odůvodněná. V popsaném případě je zřejmé, že zájmy společnosti a společníka nejsou totožné a bude existovat reálný střet zájmů. V takovém případě dle § 21 odst. 4 o. s. ř. nemůže kvůli popsanému střetu zájmů v tomto řízení před soudem pan , Anonymizováno, jednat za společnost coby jednatel, tedy ani udělovat např. plné moci advokátům apod.9. V řešeném případě není žádný konkrétní střet zájmů dán. Ostatně ani soud prvního stupně žádný reálný střet zájmů v odůvodnění rozhodnutí neuvedl a odvolací soud žádný neshledal. „Faktické přenesení jednatelské působnosti na advokáta“ (jak označil soud prvního stupně danou situaci) předtím, než byl z funkce jednatele pan , Anonymizováno, odvolán, totiž samo o sobě není způsobilé založit reálný střet zájmů, v důsledku něhož by nemohl dle § 21 odst. 4 o. s. ř. jednat jednatel , Anonymizováno, za společnost před soudem. Proto, aby byl jednatel vyloučen z jednání za společnost před soudem ve smyslu § § 21 odst. 4 o. s. ř. musí reálně existovat jeho střet zájmů se zájmy společnosti. Neuvedl-li tedy soud prvního stupně žádné právně relevantní skutečnosti svědčící o reálně existujícím střetů zájmů ve vztahu k jednateli zastupujícího obě společnosti coby žalobce, pak nelze zpochybňovat ani tyto plné moci jím z