6 Cmo 378/2020-289 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně jmenoval účastnici kolizního opatrovníka podle § 165 odst. 2 o.z. , Anonymizováno, (výrok I.), „podle § 487 odst. 2, část za středníkem o.z. uložil koliznímu opatrovníku zastupovat účastnici v rozsahu, v němž tak nemohou činit - pro rozpor v zájmech - členové jejího statutárního orgánu - oba jednatelé /§ 437 o.z./“(výrok II.), zamítl návrh Ivy Doležalové na vstup jako vedlejší účastnice do řízení na straně účastnice (výrok III.).2. Soud prvního stupně v odůvodnění rekapituloval dosavadní průběh řízení takto: Návrhem ze dne 25. 2. 2020 se „žalobce“ domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady „žalované“ konané 10. 1. 2020, kterým byl odvolán z funkce jednatele účastnice. Druhá společnice účastnice , Anonymizováno, navrhla, aby jí soud ustanovil procesním opatrovníkem účastnice, neboť účastnice nemá oprávněnou osobu, která by byla oprávněná za účastnici jednat, když navrhovatel není jednatelem účastnice a jiný jednatel nebyl zvolen. Dále , Anonymizováno, navrhla, aby soud paní , Anonymizováno, jmenoval jako hmotněprávní kolizní opatrovnicí účastnice, neboť dochází ke střetu zájmů navrhovatele a účastnice, když navrhovatel tento střet obchází udělením plné moci panu , Anonymizováno, . Ten jedná za účastnici, přičemž je známým navrhovatele a navrhovatel prostřednictvím zmocněnce ovládá účastnici. Jmenovaný zmocněnec ovládá i datovou schránku účastnice a nároky navrhovatele uznává. Nakonec , Anonymizováno, navrhla, aby soud připustil vstup do řízení vedlejší účastnice , Anonymizováno, na straně účastnice. Dále, po citaci zákonných ustanovení (§ 165 odst. 2, § 437 a § 487 odst. 1 o.z.) jsou dány důvody pro ustanovení kolizního opatrovníka účastnici podle § 165 odst. 2 o. z., protože „zájmy navrhovatele jako statutárního orgánu účastnice“ jsou i v tomto řízení v rozporu se zájmy účastnice. Je naplněna podmínka pro jmenování opatrovníka, protože bez jeho ustanovení dojde k úplnému ochromení činnosti účastnice a s odkazem na právní jednání obou společníků (mj. vzájemného odvolávání z funkce jednatelů, trestní oznámení…) není ve vlastních silách účastnice tuto situaci překlenout.3. Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně výroků I. a II. podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání namítl, že 8 měsíců po odvolání navrhovatele z funkce jednatele, kdy soud rozhodoval, obdržela účastnice prestižní cenu „Ordinace roku“ s tím, že bez jakýchkoliv problémů poskytovala špičkovou lékařskou péči. Neztotožnil se ze závěry soudu prvního stupně o tom, že bez ustanovení opatrovníka dojde k úplnému ochromení činnosti opatrovnice. Dále brojil i proti osobě jmenovaného opatrovníka s tím, že jeho výběr byl velmi překvapivý, když soud bez dalšího akceptoval kandidáta navrženého druhou společnicí. Poslední stěžejní námitkou byla skutečnost, že soud prvního stupně rozhodl bez nařízení jednání a neposkytl účastníkům možnost vyjádřit se k navrhovaným a prováděným důkazům. Navrhl zrušení odvoláním napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Proti usnesení soudu prvního stupně do výroků I. a II. podala účastnice odvolání. Stěžejní odvolací argumentace směřovala k tomu, že by nedošlo bez ustanovení opatrovníka k ochromení činnosti právnické osoby a ani by nehrozil škodlivý následek při neučinění tohoto kroku. Dále brojila i proti jmenování konkrétní osoby opatrovníkem, neboť se jedná o osobu, která není s problematikou velmi specifického řízení ordinace seznámena natolik, aby tuto funkci při zachování stávající úrovně zvládla. Navrhla zrušení odvoláním napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání jsou důvodná, byť z jiných než odvolateli uváděných důvodů.6. Předně odvolací soud zdůrazňuje, že předmětem řízení vedeného soudem prvního stupně pod sp.zn. 34 Cm 28/2020 je návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastnice ze dne 10. 1. 2020 o odvolání navrhovatele z funkce jednatele účastnice (společnosti , Jméno advokátky B, .). Jeho účastníky jsou , Jméno navrhovatele, coby navrhovatel společnosti a samotná společnost , Jméno advokátky B, . coby další účastnice. Nikdo jiný již účastníkem tohoto řízení není. Dle obsahu spisu i z odůvodnění odvoláními napadeného rozhodnutí vyplývá, že soud prvního stupně rozhodoval o návrhu Ivy Doležalové na jmenování hmotněprávního kolizního opatrovníka dle § 165 odst. 2 o.z. Soud prvního stupně tedy rozhodoval o návrhu někoho, kdo není účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady předmětné společnosti, rozhodoval o něčem, co není vůbec předmětem tohoto řízení. Jinak řečeno soud prvního stupně nebyl oprávněn vůbec rozhodovat v tomto řízení o návrhu neúčastníka řízení, o návrhu, který vůbec nebyl předmětem daného řízení. Rozhodoval-li o jmenování kolizního opatrovníka dle § 165 odst. 2 o.z., zatížil tím řízení vadou, jež je sama o sobě důvodem pro zrušení předmětného rozhodnutí. Návrh na jmenování hmotněprávního opatrovníka měl soud prvního stupně vyčlenit k samostatnému projednání či případně zvolit jiný adekvátní procesní postup. Bude-li nutné provádět dokazování, neopomene, že to lze činit pouze při jednání.7. Vzhledem k soudem prvního stupně v usnesení zmíněné žádosti , Anonymizováno, o ustanovení procesního opatrovníka společnosti - účastnici, odvolací soud uvádí, že ustanovit procesního opatrovníka právnické osobě, tedy i obchodní společnosti (v daném případě společnosti s ručením omezeným), je soud oprávněn, resp. povinen, jakmile zjistí, že jsou splněny zákonné předpoklady pro jeho ustanovení - viz formulace § 29 odst. 2 o. s. ř. „Opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která….“ Z uvedeného ustanovení vyplývá, že zákonnými důvody pro ustanovení procesního opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř. jsou následující dvě základní situace. První z nich je absence osoby oprávněné jednat za právnickou osobu před soudem. U této situace mohou nastat dvě základní varianty. První variantou je absolutní absence osoby oprávněné za právnickou osobu jednat - takováto osoba vůbec neexistuje (není ve funkci či v postavení k jednání ji opravňujícím). Další možnou variantou je situace, kdy sice existuje osoba, která by byla oprávněna za právnickou osobu jednat před soudem, kdyby ovšem u ní nenastal konflikt zájmů, znamenající zánik oprávnění před soudem za právnickou osobu jednat dle § 21 odst. 4 o. s. ř. Druhou základní situaci představuje spornost toho, kdo je oprávněn za právnickou osobu jednat. Při splnění některé ze zákonem předvídaných situací v ustanovení § 29 odst. 2 o. s. ř. byl soud prvního stupně povinen procesního opatrovníka účastnici ustanovit. Zákonnými předpoklady pro ustanovení procesního opatrovníka k jednání před soudem podle § 29 odst. 2 o. s. ř. se však soud prvního stupně nezabýval.8. Pro úplnost odvolací soud ještě dodává (- bez jakékoliv návaznosti na výše uvedené úvahy ohledně aplikace ustanovení § 29 odst. 2 o. s. ř.), že nepřehlédl, že ve spise se nachází na č.l. 151 plná moc ze dne 18. 3. 2020. Dle ní obchodní společnost „, Jméno advokátky B, . … zastoupena na základě plné moci ze dne 7. ledna 2020 , Anonymizováno, …pro účely procesní zmocňuje , právnická osoba, , advokáta,…a to k zastupování ve věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 34 Cm 28/2020..“ (zmíněná plná moc ze dne 7. ledna 2020 se však ve spisu nenachází). K tomu lze obecně uvést, že z formulace „, Anonymizováno, … zastoupena na základě plné moci ze dne 7. ledna 2020 , Anonymizováno, …“ výslovně uvedené v této plné moci, vyplývá, že společnost je zastoupena , Anonymizováno, coby obecným zmocněncem. Ten se však nemůže dát zastoupit dalším - jiným zmocněncem, tedy ani advokátem, jak vyplývá z ustanovení § 27 odst. 1 o. s. ř. Ke zcela shodnému závěru ostatně dospěla i odborná právní teorie v komentářové literatuře: „Obecný zmocněnec se nemůže dát zastoupit jiným zmocněncem jako dalším zástupcem (substitutem).“ - viz kom. k § 27 o.s.ř. in Drápal,L.,Bureš,J., a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1.vydání. Praha : C.H.Beck, 2009. Od zmocnění je třeba odlišovat situaci, kdy zaměstnanec právnické osoby byl pověřen statutárním orgánem právnické osoby k jednání před soudem ve smyslu § 21 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Jinak řečeno je třeba odlišovat zmocnění od pověření, neboť se nejedná o totéž. Touto skutečností se soud prvního stupně také nezabýval.9. Z všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroků I. a II. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 221 písm. a/ o. s. ř.).