6 Cmo 78/2021-107 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá určení, že je členem , Anonymizováno, a s jeho členstvím je spojeno právo na uzavření nájemní smlouvy k bytu číslo , Anonymizováno, o velikosti , Anonymizováno, , sestávajícího z pokoje s kuchyňským koutem, předsíně a koupelny s WC, ve , Anonymizováno, nadzemním podlaží bytového domu, na adrese , adresa, , eventuálně, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobci 2 000 000 Kč, jako cenu obvyklou družstevního podílu ve výše uvedeném bytovém družstvu, s nímž je spojeno právo na uzavření nájemní smlouvy k výše označenému bytu.2. Podáním ze dne 17. 11. 2019 žalobce navrhl, aby soud usnesením připustil účast výše uvedeného bytového družstva jako účastníka řízení na straně žalované. Podaný návrh odůvodnil tím, že dle soudní judikatury, konkrétně usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4323/2009, sp. zn. 29 Cdo 4786/2010 musí být účastníkem tohoto řízení o určení členství v družstvu též družstvo, o podíl v němž v řízení jde.3. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 28. ledna 2021 č. j. 73 Cm 8/2021-99 (v záhlaví označeným) rozhodl tak, že „Soud připouští, aby do řízení na straně žalované jako další účastník přistoupilo , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, .“ Své rozhodnutí odůvodnil tím, že smyslem přistoupení dalšího účastníka do řízení je odstranění nedostatku věcné legitimace v probíhajícím řízení, která by jinak vedla k zamítnutí žaloby, přičemž je hospodárné, aby věc byla projednána a rozhodnuta v rámci již zahájeného řízení i vůči další osobě. Z návrhu žalobce je zřejmé, že jsou splněny předpoklady uvedené v ust. § 92 odst. 1 o. s. ř., soud prvního stupně proto návrhu žalobce vyhověl. Pokud by se totiž řízení neúčastnilo družstvo, o podíl v němž v řízení jde, na požadovaném určení členství by nebyl dán naléhavý právní zájem, když výsledek řízení by nemohl vést k žalobcem požadovanému výsledku, aby byl považován za člena družstva, neboť podle ust. § 159a odst. 1 o. s. ř. je výrok pravomocného rozsudku (až na výjimky, které se zde neuplatní) závazný jen pro účastníky řízení.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalovaná včasné odvolání. V odvolání vznesla tyto odvolací námitky:1) Tvrzení žalobce jsou nepravdivá, zejména jedno vylučuje druhé.2) Část „žalobního požadavku“ se bytového družstva netýká, je otázkou, zda se jedná o nedostatek věcné legitimace, když bytové družstvo v této agendě nevykonává žádnou rozhodovací činnost.3) Žalobce se v textu žaloby dovolává demence a degradovaného intelektu, přesto podává žalobu, podepisuje plnou moc apod.5. Navrhla, aby odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a hodnotil ho i s ohledem na obsah celého spisu, přestože se jedná pouze o procesní rozhodnutí a „posoudil věc v souvislostech“ a napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně, popř. změnil a návrh zamítl.6. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.7. Dle § 92 odst. 1 o. s. ř. „Na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.“8. Předmětné řízení je řízením sporným (§ 9 odst. 2 písm. e/ o. s. ř..), v němž jsou účastníky řízení žalobce a žalovaný (§ 90 o. s. ř.). Přistoupení dalšího účastníka může v tomto typu řízení navrhnout pouze žalobce. Vzhledem k tomu, že sporné řízení je ovládáno zásadou dispoziční, z níž vyplývá, že je zásadně věcí žalobce, jež je „pánem sporu“, koho chce žalovat, je nutno omezující zásahy ze strany soudu vykládat (jako každou výjimku z pravidla) restriktivně. Přistoupení dalšího účastníka do řízení postupem dle § 92 odst. 1 o. s. ř. soud nepřipustí (zejména tehdy), kdyby v jeho důsledku nastal nedostatek podmínky řízení, pro který by bylo nutné řízení zastavit, kdyby nebylo nepochybné, čeho se žalobce domáhá proti tomu, kdo má do řízení přistoupit na straně žalované, kdyby nebylo jednoznačné, čeho se proti žalovanému domáhá ten, kdo má do řízení přistoupit jako další žalobce, nebo kdyby přistoupení dalšího účastníka do řízení bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2001, sp. zn. 29 Odo 232/2001, uveřejněné pod číslem 9/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. listopadu 2012, sp. zn. 33 Cdo 3935/2011, nebo ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. 22 Cdo 4194/2013, jež jsou veřejnosti dostupná - stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 - na webových stránkách Nejvyššího soudu).9. Při rozhodování o připuštění dalšího účastníka do řízení se soud nezabývá tím, zda ten, jehož vstup do řízení žalobce navrhl, je ve věci legitimován. Ostatně Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 5. prosince 2016 sp.zn. 29 cdo 3503/2016 výslovně uvedl, že „Otázkou aktivní věcné legitimace přistoupivšího účastníka se pak odvolací soud správně, v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, při rozhodování o připuštění, aby do řízení vstoupila společnost E. na straně žalobců, nezabýval. Případný nedostatek aktivní věcné legitimace přistoupivšího účastníka je důvodem pro zamítnutí žaloby (ve vztahu k tomuto účastníku); k tomu srov. za mnohá rozhodnutí Nejvyššího soudu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. srpna 2005, sp. zn. 33 Odo 903/2005, ze dne 26. září 2011, sp. zn. 32 Cdo 4292/2009, ze dne 31. března 2014, sp. zn. 29 Cdo 797/2014, nebo ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. 22 Cdo 4194/2013).“10. Z výše uvedeného pro posuzovanou věc vyplývá, že soud prvního stupně postupoval správně, když návrhu na přistoupení dalšího účastníka vyhověl. Ostatně žalovaná ani neuvedla žádnou právně relevantní odvolací námitku, kvůli níž by takovému návrhu nemělo být vyhověno.11. K požadavku odvolatelky na hodnocení věci v kontextu „celého obsahu spisu“ odvolací soud poukazuje na ustanovení § 212a odst. 6 o. s. ř., dle něhož „Usnesení, jímž nebylo rozhodnuto ve věci samé, lze přezkoumat jen z důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku usnesení.“12. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné.