7 Cmo 134/2021-0 — Vrchní soud v Praze

1. Výše uvedeným usnesením Městský soud v Praze, jako soud prvního stupně (dále též soud) rozhodl, že řízení o zápisu změn ze dne 19. června 2020 pod Fj 197958/2020/MSPH se zastavuje.2. Proti uvedenému usnesení se navrhovatel odvolal. V odvolání uvedl, že podal návrh na zápis změn do obchodního rejstříku, následně byl vyzván, aby zaplatil soudní poplatek za zápis změn, který činí podle položky č. 11 Sazebníku soudních poplatků 2 000 Kč. Navrhovatel se však momentálně nachází v natolik nepříznivé finanční situaci, že není schopen soudní poplatek zaplatit. Žádá proto soud, aby mu bylo ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 občanského soudního řádu přiznáno osvobození od soudních poplatků, neboť to odůvodňují jeho poměry a nejedná se o svévolné nebo bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Uvedl, že účastníkovi nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu, tedy zúčastnit se řízení, na jehož výsledku má právní zájem a naplnit tak své právo na právní pomoc v řízení od jeho počátku. Navrhovatel má za to, že se objektivní nedostatek finančních prostředků nesmí stát pro účastníka řízení překážkou přístupu k soudu. Soud zastavením řízení porušil jeho právo na přístup k soudu zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, když upřednostnil zájem státu na vymožení částky před základním právem navrhovatele na přístup k soudu. Odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 22. 8. 2013, sp. zn. I. ÚS 731/2013. Navrhl, aby odvolací soud zrušil napadené usnesení a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Ze spisu vyplynulo, že navrhovatel podal návrh na zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku, že soud navrhovatele vyzval k zaplacení soudního poplatku, který činí podle pol. č. 11.1 c. sazebníku 2.000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, že výzva byla navrhovateli doručena dne 6. 7. 2020, že navrhovatel soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil, že soud řízení zastavil.5. Podle § 2 odst. l) zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů je navrhovatel povinen zaplatit soudní poplatek.6. Podle § 4 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále návrh na zahájení řízení).7. Podle § 9 odst. 1 uvedeného zákona nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.8. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.9. Podle odst. 4 uvedeného ustanovení pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví,a) začal-li již jednat o věci samé,b) vznikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině,c) je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit,d) došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci nebo rozšířil-li poplatník odvolání nebo dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé.10. Odvolací soud konstatoval, že v daném případě vznikla navrhovateli poplatková povinnost podáním návrhu. Soud proto správně vyzval navrhovatele, aby zaplatil ve stanovené lhůtě, kterou v souladu s uvedeným ustanovením stanovil na 15 dnů, soudní poplatek ve výši Kč 2 000, přičemž soud správně poučil navrhovatele o důsledcích nevyhovění výzvě. Protože navrhovatel svoji poplatkovou povinnost přes výzvu soudu nesplnil a poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil, a protože se v daném případě nejedná o případ uvažovaný ustanovením § 9 odst. 4 uvedeného zákona, soud prvního stupně správně usnesením řízení zastavil.11. Odvolací soud konstatoval, že výzva byla navrhovateli doručena dne 6. 7. 2020, lhůta pro zaplacení poplatku marně uplynula dne 21. 7. 2020, soudní poplatek však v uvedené lhůtě zaplacen nebyl.12. Zabránit zastavení řízení lze tehdy, jestliže poplatník ve lhůtě stanovené soudem pro zaplacení poplatku sdělí okolnosti, které osvědčují nebezpečí prodlení, v důsledku něhož by mu mohla vzniknout újma a doloží, že bez své viny nemohl poplatek zaplatit.13. Odvolací soud nepřihlédl k žádosti navrhovatele o osvobození od soudních poplatků, neboť byla doručena až po uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2019, sp. zn. 30 Cdo 825/2019, uveřejněné pod číslem 1/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).14. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení § 219 o. s. ř. potvrdil.15. Navrhovatel je jediným účastníkem řízení, a proto z povahy věci nepřichází v úvahu rozhodovaní o náhradě nákladu řízení.