7 Cmo 143/2019-68 — Vrchní soud v Praze

1. Výše uvedeným rozsudkem soud prvního stupně (dále jen soud) zamítl žalobu o určení, že obchodní podíl společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou: C121306, je předmětem dosud nevypořádaného SJM (resp. v OR ve vlastnictví 1) žalovaného, zamítl žalobu o určení neúčinnosti a neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu ve společnosti , Anonymizováno, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou: C 121306 a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalovanému 1) náklady řízení ve výši 15 246 Kč a žalovanému 2) náklady řízení ve výši 2 350,97 Kč.2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že žalobkyně se domáhala výše uvedeného určení, uvedla, že rozsudkem Nejvyššího soudu ČR č. j. 22 Cdo 4682/2014-343 ze dne 20. 9. 2016 byl zrušen rozsudek Okresního soudu , adresa, č. j. 5 C 327/2011-282 ze dne 3. 3. 2014 o vypořádání SJM žalobkyně a žalovaného 1), který upravoval majetkové vztahy žalobkyně a žalovaného 1) po rozvodu manželství v rámci zaniklého SJM. Smlouvou o převodu obchodního podílu ze dne 2. 3. 2017 byl převeden obchodní podíl žalovaného 1) ve společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, na žalovaného 2), čímž došlo k převodu obchodního podílu, který se tak stále nalézá ve společném jmění žalobkyně a žalovaného 1). Pro absenci pravomocného rozhodnutí ve věci vypořádání SJM nedošlo k přechodu SJM na vlastnictví podílové.3. Soud zjistil z provedeného dokazování, že podíl ve společnosti , právnická osoba, je jako součást společného jmění manželů uveden v rozhodnutích soudů všech stupňů provedených k důkazu. Žalovaný 1) převedl vlastnictví předmětného podílu na žalovaného 2); dne 16. 1. 2019 byla společnost , právnická osoba, vymazána z obchodního rejstříku.4. Soud konstatoval, že se nejprve zabýval otázkou, zda je dán naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení. Poukázal na závěr vyjádřený NS ČR v usnesení ze dne 15. 9. 2009, č. j. 29 Cdo 673/2008, že ,,Může-li být obchodní podíl ve společném jmění manželu bez ohledu na to, že společníkem ve společnosti s ručením ometeným je jen jeden z nich, není pochyb o tom, že se manžel, který společníkem není, může, za situace, kdy je do obchodního rejstříku zapsán jako majitel obchodního podílu někdo jiný, než osoba, se kterou má obchodní podíl ve společném jmění, domáhat určení, že tato osoba je společníkem společnosti s ručením omezeným“. Soud konstatoval, že ve věci, které se citovaná judikatura týká, se domáhala žalobkyně téhož, tedy že obchodní podíl náleží do společného jmění jejího a prvního žalovaného.5. Soud vycházel z § 80 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že v dané věci určovací žaloba nemůže plnit svou preventivní funkci, neboť dalším sporům mezi účastníky nezabrání. Soud uvedl, že Nejvyšší soud ČR uzavřel v rozsudku uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 68/2001: „jestliže právní otázka (platnost smlouvy), o níž má být rozhodnuto, má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, není dán právní zájem na určení této předběžné otázky, Lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu.6. Soud dospěl k závěru, že namístě je nikoli žaloba na určení, že podíl je součástí společného jmění a že smlouva o převodu podílu je neplatná, ale žaloba na určení, že je manžel, který má i podíl ve společném jmění, společníkem společnosti s ručením omezeným. V řízení o určení, že je manžel, který má podíl ve společném jmění, společníkem společnosti s ručením omezeným, by soud jako předběžné otázky posuzoval, zda byl podíl v okamžiku uzavření smlouvy o jeho převodu ve společném jmění manželů a zda se tedy ten z manželů, který společníkem není, může dovolávat neplatnosti smlouvy o jeho převodu.7. Soud konstatoval, že pouze v případě, že by žalobkyně neměla k dispozici jiný právní prostředek, jehož prostřednictvím by mohla účinněji hájit svá práva, měla by i naléhavý právní zájem na určení, že podíl ve společnosti je stále součástí SJM a na určení neplatnosti převodu. V souzené věci tak tomu však není. Konstatoval též, že z uvedeného důvodu je nadbytečné zkoumat hodnotu podílu z pohledu, zda smlouva o převodu zkracuje žalobkyni na jejích právech, zkoumat pohnutky žalovaného 1) vedoucí k převodu podílu a zda podíl je ve společném jmění manželů a zda převod podílu je či není platný.8. Soud uzavřel, že s ohledem na absenci naléhavého právního zájmu je třeba žalobu zamítnout. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal náhradu nákladů řízení žalovanému 1) a žalovanému 2), kteří byli ve věci zcela úspěšní.9. Proti rozsudku se žalobkyně odvolala. Uvedla zejména, že soud dovodil, že žalobkyně má k dispozici jiný právní prostředek, jehož prostřednictvím by mohla účinněji hájit svá převodem podílu dotčená práva a nemá tedy naléhavý právní zájem na určení, že podíl ve společnosti je stále součástí SJM a na určení neplatnosti převodu, přitom žalobkyně opakovaně tvrdila vadu právního jednání, spočívající v uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu bez jejího souhlasu a v souvislosti s rozhodnutím Vrchního soudu, který opětovně otevřel otázku existence společného jmění manželů, nemá žalobkyně jinou možnost, než domáhat se svých práv soudní cestou podáním této žaloby. Pokud je dle názoru soudu na místě žaloba na určení, že je manžel, který má podíl ve společném jmění, společníkem předmětné společnosti s ručením omezeným, jedná se o analogický postup, který uplatňuje žalovaná v žalobě a soud se měl zabývat otázkou, zda byl podíl v okamžiku uzavření smlouvy o jeho převodu ve společném jmění manželů a zda se tedy ten z manželů, který společníkem není, může dovolávat neplatnosti smlouvy o jeho převodu, což se stalo. Navrhla, aby odvolací soud, aby napadaný rozsudek změnil a žalobě vyhověl.10. Žalovaný 1) ve vyjádření k odvolání zejména uvedl, že již v průběhu řízení namítal nedostatek naléhavého právního zájmu žalobkyně na jí požadovaných určeních, že soud dospěl v napadeném rozhodnutí ke správným skutkovým zjištěním a správným právním závěrům. Uvedl též, že předmětné soudní řízení bylo žalobkyní vyvoláno pouze ve snaze dosáhnout přerušení soudního řízení o vypořádání předmětného zaniklého SJM vedeného před Okresním soudem , adresa, pod sp. zn. 5 C 327/2011, kdy však návrhu na přerušení uvedeného soudního řízení z důvodu vyvolání předmětného soudního řízení nebylo Okresním soudem , adresa, ani odvolacím Krajským soudem v Praze vyhověno. Navrhl potvrzení napadeného rozhodnutí.11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k tomu, že odvolání je nedůvodné.12. Ze spisu odvolací soud zjistil, že navrhovatelka se domáhala, aby soud určil, že obchodní podíl společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , je předmětem dosud nevypořádaného SJM (resp. v OR ve vlastnictví 1) žalovaného a dále, aby určil, že je neúčinná a neplatná smlouva převodu obchodního podílu ve společnosti , Anonymizováno, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, . Tvrdila, že byl zrušen rozsudek Okresního soudu , adresa, č. j. 5 C 327/2011-282 ze dne 3. 3. 2014 o vypořádání SJM žalobkyně a žalovaného 1), že smlouvou o převodu obchodního podílu ze dne 2. 3. 2017 byl převeden obchodní podíl žalovaného 1) ve společnosti , právnická osoba, na žalovaného 2), čímž došlo k převodu obchodního podílu, který se stále nalézá ve společném jmění žalobkyně a žalovaného 1).13. Soud zjistil, že podíl ve společnosti , právnická osoba, byl součástí společného jmění manželů, žalovaný 1) převedl vlastnictví předmětného podílu na žalovaného 2), dne 16. 1. 2019 byla společnost , právnická osoba, vymazána z obchodního rejstříku. Soud při posuzování otázky, zda je dán naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení, vycházel ze závěrů Nejvyššího soudu ČR vyjádřených v soudem označeném rozhodnutí v obdobné věci a v souladu s nimi dospěl k závěru, že manžel, který společníkem společnosti není, může se za situace, kdy je do obchodního rejstříku zapsán jako majitel obchodního podílu někdo jiný, než osoba, se kterou má obchodní podíl ve společném jmění, domáhat určení, že tato osoba je společníkem společnosti s ručením omezeným, a proto uzavřel, že v dané věci je namístě nikoli žaloba na určení, že podíl je součástí společného jmění a že smlouva o převodu podílu je neplatná, ale žaloba na určení, že manžel, který má i podíl ve společném jmění, je společníkem společnosti s ručením omezeným, neboť předmětná určovací žaloba nemůže plnit svou preventivní funkci, když dalším sporům mezi účastníky nezabrání. Žalobu proto zamítl.14. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.15. Odvolací soud se ztotožnil se všemi zjištěními soudu a co se týče těchto zjištění, odvolací soud odka