7 Cmo 168/2021-38 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou soudu dne 18. 3. 2021 se žalobkyně domáhá určení, že je vlastníkem 100 % podílu ve společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále též jen „Společnost“). Žalobkyně uvedla, že smlouvou o převodu podílu ze dne 19. 8. 2020 převedla svůj 100% podíl ve Společnosti na , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , bytem , adresa, , za úplatu ve výši 200 000 Kč. Smlouvu za žalobkyni podepsali jako jednatelé , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (žalovaná). V té době bylo v obchodním rejstříku zapsáno, že za žalobkyni jednají oba jednatelé společně. Žalobkyně neplatnost této smlouvy napadla žalobou podanou dne 20. 1. 2021, projednávanou u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 72 Cm 10/2021. Spolu s žalobou podala též návrh na vydání předběžného opatření, kterým by bylo , Anonymizováno, zakázáno nakládat s předmětným podílem. Poté, co se , Anonymizováno, dozvěděl o žalobě proti němu, učinil dne 28. 1. 2021 dle žalobkyně účelový převod na žalovanou , Anonymizováno, tak, aby předběžné opatření nemohlo být vydáno. Proto bylo předběžné opatření ve věci sp. zn. 72 Cm 10/2021 zamítnuto. Žalobkyně tvrdí, že smlouva o převodu podílu ze dne 19. 8. 2020 mezi žalobkyní a , Anonymizováno, je neplatná z důvodů, které uvádí v žalobě, a současně má za to, že je absolutně neplatná i smlouva o převodu podílu mezi , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ze dne 28. 1. 2021. Pan , Anonymizováno, nemohl převést podíl na žalovanou, když sám se nikdy vlastníkem předmětného podílu nestal, a navíc je smlouva v rozporu s dobrými mravy.2. Současně s žalobou podala žalobkyně návrh na nařízení předběžného opatření, kterým se žalované zakazuje převést do vlastnictví jiného nebo zatížit věcným právem 100 % podíl či část tohoto podílu ve Společnosti. Dle žalobkyně hrozí, že žalovaná v momentě, kdy se dozví o žalobě, se bude snažit převést předmětný podíl na další osobu (jak to již provedl Konstantin Kosiakov). Naléhavost předběžné úpravy je dle žalobkyně dána samotnou povahou sporu, neboť eventuální další převod by žalobu na určení vlastnictví mohl zmařit. Rovněž je předběžné opatření v zájmu ochrany třetích osob, když stav zápisu ve veřejném rejstříku neodpovídá skutečnému stavu.3. Usnesením uvedeným v záhlaví ve znění opravného usnesení soud prvního stupně nařídil předběžné opatření o obsahu: „Žalované se ukládá povinnost nenakládat se 100 % podílem či částí tohoto podílu ve společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, .“4. Do tohoto usnesení podala žalovaná včasné odvolání, ve kterém mimo jiné uvedla, že pro nařízení předběžného opatření absentují znaky, které by snad žalobkyni způsobovaly či mohly způsobit významnou újmu. Žalobkyně dle žalované netvrdila skutečnosti, ze kterých obavu z ohrožení výkonu rozhodnutí dovozuje. Z jednání pana , Anonymizováno, nelze dovodit, že i žalovaná hodlá svůj podíl ve Společnosti převést. Dle žalované soud prvního stupně rezignoval na posouzení míry důvodnosti návrhu ve věci samé, neboť pokud se jeví jako pravděpodobné, že návrh ve věci samé nebude úspěšný, pak není důvodu účastníku ukládat navržené právní povinnosti. Z usnesení není dále zřejmé, jaké skutečnosti soud prvního stupně považoval za osvědčené ve vztahu k tvrzením ohledně neplatnosti smlouvy o převodu podílu č. 2 a lze se jen domnívat, jak soud tyto pro posouzení důvodnosti návrhu relevantní skutečnosti hodnotil. Právě absence logického posouzení (ne)důvodnosti žaloby podané ve věci samé činí napadené usnesení nesrozumitelným a nepřezkoumatelným. Proto žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že se návrh na předběžné opatření zamítá.5. K podanému odvolání se vyjádřila žalobkyně podáním ze dne 25. 5. 2021, ve kterém brojila proti odvolacím důvodům žalované a navrhla, aby soud napadené usnesení potvrdil.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací se nejprve zabýval tím, zda byly splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření.7. Podle § 75b odst. 1 o. s. ř. k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10 000 Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50 000 Kč. Dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, anebo že jde o opětovný návrh na nařízení předběžného opatření, který ve věci týchž účastníků požaduje z obdobných důvodů stejnou nebo obdobnou zatímní úpravu poměrů, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu. Podalo-li návrh na předběžné opatření více navrhovatelů, jsou povinni jistotu a doplatek jistoty složit společně a nerozdílně.8. Podle § 75b odst. 2 o. s. ř. nebude-li jistota podle odstavce 1 složena, předseda senátu návrh na předběžné opatření odmítne.9. Podle § 9 odst. 2 písm. e) o. s. ř. krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech vyplývajících z právních poměrů, které souvisejí se zakládáním obchodních korporací, ústavů, nadací a nadačních fondů, a ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy, jakož i mezi společníky nebo členy navzájem, vyplývají-li z účasti na obchodní korporaci.10. Podle § 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ve znění účinném od 1. 1. 2021 (dále jen „ZOK“), (1) Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen „společnost“) a družstva. (2) Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost (dále jen „osobní společnost“), společnost s ručením omezeným a akciová společnost (dále jen „kapitálová společnost“) a evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. (3) Družstvy jsou družstvo a evropská družstevní společnost. (4) Evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení a evropská družstevní společnost se řídí ustanoveními tohoto zákona v rozsahu, v jakém to připouštějí přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující evropskou společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení nebo evropskou družstevní společnost.11. Ze spisu odvolací soud zjistil, že dle záznamu o složení ze dne 18. 3. 2021 založeném na č. l. 11 žalobkyně dne 17. 3. 2021 složila jistotu k návrhu na vydání předběžného opatření ve výši 10 000 Kč.12. V důvodové zprávě k zákonu č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, je uvedeno, že:„Vedle věcných změn, jež samozřejmě patří k těm podstatnějším, je třeba v rámci harmonizace promítnou i změny terminologické, které přináší nová soukromoprávní úprava. Mezi terminologické změny patří především: • Změna způsobilosti mít práva a povinnosti na právní osobnost. • Změna způsobilosti k právním úkonům na svéprávnost. • Změna pojmu „obchodní věci“ na pojem „věci týkající se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti“. • Změna místa podnikání na sídlo. • Změna podniku na obchodní závod.“13. V posuzované věci je předmětem řízení ve věci samé určení vlastnictví k obchodnímu podílu ve společnosti s ručením omezeným, která je obchodní korporací podle citovaného ustanovení § 1 ZOK. Spory mezi obchodními korporacemi a jejich společníky upravené v § 9 odst. 2 písm. e) o. s. ř. zahrnují spory, které se svojí podstatou vážou na účast společníka v obchodní korporaci a práva společníka vyplývající z této účasti, tedy i spor o podíl na obchodní korporaci. Řízení v dané věci je tedy řízením ve věci korporátního práva a tudíž ve věci obchodní ve smyslu § 1 ZOK. Z výše citované důvodové zprávy vyplývá, že termín „obchodní věci“ byl v občanském soudním řádu nahrazen termínem „věci týkající se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti“. Jedná se však pouze o změnu terminologickou, vyžádanou si novou právní úpravou soukromého práva, nikoliv o změnu obsahovou. Na závěru, že se z hlediska § 75b odst. 1 o. s. ř. jedná o věc obchodní (nyní podnikatelskou), nic nemění skutečnost, že v posuzované věci žaloba proti Společnosti nebyla podána.14. Vzhledem k výše uvedenému činí v dané věci výše jistoty za podaný návrh na nařízení předběžného opatření částku 50 000 Kč, nikoliv 10 000 Kč.15. Jelikož je navrhovatel povinen složit jistotu nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, a žalobkyně ke dni zahájení řízení složila u soudu jistotu pouze ve výši 10 000 Kč, je nutno návrh odmítnout podle § 75b odst. 2 o. s. ř.16. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 220 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.17. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).