7 Cmo 170/2018-233 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu dne 6. 7. 2015 se navrhovatel domáhal vůči , právnická osoba, , IČO , IČO advokáta A, , sídlem , adresa, (dále též jen „Společenstvo“) vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady Společenstva ze dne 19. 6. 2015, kterými bylo rozhodnuto: a) o schválení vydání Společenstva na soudní výlohy v částkách 31 088 Kč a 14 900 Kč, kdy schválila úhradu těchto vydání z výnosu nájmu společenstevní honitby v dalším období, b) o schválení stanov, a to článku čl. 8 odst. 4 a čl. 9, c) o vyslovení souhlasu s uzavřením nájemní smlouvy na období 10 let s , Anonymizováno, při nájemném 10 000 Kč ročně, jakož i přijetí nabídky na pronájem honitby Společenstva , právnická osoba, , adresa, na období 10ti let při nájemném 10 000 Kč ročně. Navrhovatel uvedl, že je členem Společenstva a že se napadené valné hromady osobně účastnil. Důvody neplatnosti uvedených usnesení valné hromady spatřuje v tom, že: 1) Seznam členů, dle kterého byla prováděna prezentace, není dle názoru navrhovatele seznamem členů Společenstva, ale jakýmsi seznamem vlastníků a spoluvlastníků pozemků. Dle tohoto seznamu by členové Společenstva měli disponovat celkem 1 100 hlasy, což je u honitby o výměře něco přes 800 hektarů absurdní. V daném seznamu jsou uvedeni všichni spoluvlastníci pozemků, ačkoliv dle ustanovení § 26 odst. 5 zákona o myslivosti se spoluvlastníci musí dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva člena honebního společenstva nebo mohou určit společného zmocněnce a pouze tento je členem honebního společenstva a pouze tento může být v seznamu honebního společenstva také uveden. Je tak zřejmé, že Společenstvo na valné hromadě vůbec nedisponovalo seznamem členů, nebylo tak možno řádným způsobem provést prezentaci, zjistit účast ani kvorum a valná hromada se stala pouhou hospodskou fraškou. 2) Dle článku 9 stanov přijatých na napadené valné hromadě „, právnická osoba, jako držitel honitby, ji pronajímá až do doby jiného rozhodnutí“. Toto ustanovení předně zcela obrací zákonný princip, že honební společenstvo užívá honitbu ve vlastní režii, dokud nerozhodne o jejím pronájmu. Dále k tomuto bodu nutno uvést, že toto ustanovení stanov bylo přijato v okamžiku, kdy o pronájmu honitby ještě vůbec nebylo rozhodnuto. Podle článku 8. odst. 4 přijatých stanov „Honební výbor na základě pověření valné hromady rozhoduje o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby“. Dle navrhovatele honební výbor může být oprávněn rozhodovat o způsobu využití honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby, pouze tehdy, pakliže valná hromada rozhodne v souladu s ustanovením § 21 odst. 2 zákona o myslivosti o přenosu této působnosti na honební výbor, nikoliv na základě nějakého pověření. Valná hromada Společenstva o přenosu působnosti dle ustanovení § 21 odst. 2 zákona o myslivosti nerozhodla. 3) Valná hromada nemohla rozhodovat o úhradě dluhu, když tento dluh již předtím zanikl v důsledku jeho splnění. 4) Návrh na uzavření smlouvy o nájmu honitby nebyl k nahlédnutí u honebního starosty 15 dnů před konáním valné hromady. K dispozici byl až na valné hromadě, přestože o zaslání návrhu na uzavření nájemní smlouvy navrhovatel Společenstvo požádal před konáním valné hromady. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. návrh v celém rozsahu zamítl. Ve výroku II. uložil navrhovateli povinnost zaplatit účastníku na nákladech řízení 25 005 Kč. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění:- návrh na zahájení řízení byl podán včas, neboť valná hromada se konala dne 19. 6. 2015 a návrh byl k soudu podán dne 6. 7. 2015;- navrhovatel je coby člen Společenstva k podání návrhu aktivně věcně legitimován;- pozvánka na valnou hromadu ze dne 29. 5. 2015 neobsahovala písemný návrh na uzavření nájemní smlouvy na honitbu, když tento byl k dispozici až na valné hromadě. Navrhovateli nebyl tento návrh nájemní smlouvy před konáním valné hromady k jeho žádosti předložen;- na valné hromadě navrhovatel prostřednictvím zástupce , fyzická osoba, protestoval zejména proti správnosti seznamu členů Společenstva, nicméně na ni byli přítomni členové či jejich zástupci dle seznamu členů v podobě prezenční listiny členů Společenstva, na níž jsou podepsáni. Toto vše kontroloval , fyzická osoba, , který se v dané problematice vyzná;- nájemce honitby byl vybrán nikoliv pouze z ekonomického důvodu, ale zejména proto, že Společenstvo upřednostnilo subjekt, s kterým má dlouhodobé zkušenosti;- článek 9 a článek 8 odst. 4 stanov Společenstva, které byly schváleny na napadené valné hromadě, byly schváleny na napadené valné hromadě v totožném znění, jaké zde bylo před valnou hromadou. Z toho plyne, že navrhovatelem napadená změna stanov nedostála změn;- navrhovatel i , právnická osoba, “ jsou členy Společenstva;- žádný z členů Společenstva nemá výměru pozemku, která by připadala početně na celý hektar.2. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 19a, § 21 odst. 1 písm. b) a c), § 21 odst. 2, § 22 odst. 2, odst. 5 a 8, § 26 odst. 1, § 32 odst. 1 a § 33 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Poté soud uzavřel, že návrh na zahájení řízení byl podán ve lhůtě stanovené v § 22 odst. 8 zákona o myslivosti, osobou k tomu aktivně legitimovanou. Společenstvo nedostálo zákonné povinnosti, která vyplývá z § 22 odst. 2 zákona o myslivosti, když před konáním valné hromady neměl honební starosta k nahlédnutí návrh nájemní smlouvy na honitbu. Důsledkem toho byla skutečnost, že navrhovateli nebyl tento návrh včas předložen. Soud proto musel posuzovat, zda toto porušení zákona Společenstvem mohlo mít závažné právní následky na přijatá a napadená usnesení valné hromady. Z průběhu valné hromady je zřejmé, že navrhovatel se nejpozději na valné o požadavku nájmu , Anonymizováno, dozvěděl. Sám si mohl jako člen na valné hromadě realizovat, když předložil svůj návrh nájemní smlouvy, o kterém bylo také hlasováno. Podle názoru soudu nebyl tedy navrhovatel v celkovém procesu konání valné hromady oproti jiným členům ve svých právech zkrácen. Nebyla tedy narušena parita členů. Hlasování dopadlo tak, že pro umožnění nájmu , právnická osoba, hlasovala více než zákonem požadovaná kvalifikovaná většina členů. Z výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že toto pochybení Společenstva nemělo závažné právní následky (obdobně viz rozsudek Nejvyššího soudu spisová značka 28 Cdo 3937/2008 – soud akceptoval schválení usnesení valné hromady o nájemci honitby, přestože pozvánka na valnou hromadu neobsahovala tehdy obligatorní návrh nájemní smlouvy, když pro toto usnesení se vyjádřilo 91,5 % zúčastněných členů). K průběhu valné hromady soud ohledně jejího obsazení členy či jejich zástupci konstatoval, že ze zákona o myslivosti není opravdu zřejmé, zda spoluvlastníci pozemků v honitbě jsou všichni přímo členy společenstva či pouze jeden z nich. Podle názoru soudu to však při posuzování této věci není podstatné. Podstatnou skutečností je, jak na valné hromadě hlasují. Z logiky věci je zřejmé, že může hlasovat pouze jeden z nich, což se také na valné hromadě dělo. Nelze také dovozovat z počtu hlasů a z výměru honitby, že seznam členů neodpovídá skutečnosti. Toto je zřejmé z § 22 odst. 3 zákona o myslivosti, kdy i za každý započatý hektar výměry honebního pozemku náleží jeden hlas. Pokud společenstvo má více členů, kteří nemají výměru stanovenou na celý hektar, pak počet hlasů musí překračovat celkovou výměru honitby, což je i případ Společenstva. K námitce nezákonného hlasování obce , adresa, soud uvedl, že není záležitostí účastníka, zda řádně prezentovaný člen má po hmotněprávní stránce řádné pověření. To je záležitostí tohoto člena. Navíc ze zákona o obcích č. 128/2008 Sb., konkrétně § 84, § 85, § 99, § 102 a § 103, kde jsou upraveny pravomoci zastupitelstva, rady a starosty, včetně případu, kdy rada není zřízena, nevyplývá, že by starosta, nemohl za obec jako člena na valné hromadě honebního společenstva samostatně vystupovat. Soud tedy dospěl k závěru, že dle řádné prezentace bylo na inkriminované schůzi i řádně hlasováno. Všechna napadená usnesení byla přijata kvalifikovanou většinou podle § 22 odst. 5 zákona o myslivosti. Pokud se týká prvního rozhodnutí, tedy schválení výdajů na soudní výlohy a advokáta, patřilo toto rozhodování do působnosti valné hromady ve smyslu § 21 odst. 1 písm. b) zákona o myslivosti. Podle názoru soudu se jednalo o výdaje Společenstva, takže patří k jeho povinnostem je uhradit. Ohledně druhého přijatého usnesení, týkajícím se změny stanov soud neshledal důvod, proč by toto usnesení mělo být neplatné, když v napadených částech stanovy vůbec měněny nebyly. K poslednímu napadenému usnesení o pronájmu honitby soud odkázal na svůj skutkový závěr i výše uvedené právní hodnocení. Dále uvedl, že toto konvenuje smyslu a účelu zákona o myslivosti, jak je zdůvodněno v právní větě citovaného rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3407. Prioritou při nájmu honitby nebyl výtěžek z ní, ale co největší zájem Společenstva na oc