7 Cmo 264/2021-78 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 12. 7. 2021 se navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady 1. účastnice konané dne 14. 4. 2021.2. Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením výrokem I. odmítl návrh na předběžné opatření ve znění: Nařizuje se předběžné opatření: , Anonymizováno, , nar. , Datum narození advokáta D, , , adresa, , , adresa, , se ukládá povinnost zdržet se výkonu funkce jednatele společnosti , Jméno advokáta B, ., IČO: , IČO advokáta B, , se sídlem , Adresa advokáta B, (dále jen „Společnost“), zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C 183557, jakož i zdržet se jakéhokoliv jednání, ke kterému je oprávněn jednatel ve společnosti , Jméno advokáta B, ; výrokem II. soud rozhodl, že po právní moci tohoto rozhodnutí bude účtárnou soudu vrácena jistota ve výši 50 000 Kč. Ve svém odůvodnění soud uvedl, že navrhovatel podáním došlým soudu dne 20. 7. 2021 navrhl v pořadí již druhé předběžné opatření ve znění výše uvedeném. Jistota však podle potvrzení účtárny byla zaplacena o den později, tedy dne 21. 7. 2021. Jelikož jistota nebyla složena na účet soudu nejpozději v den podání návrhu, soud návrh na nařízení předběžného opatření za použití ust. § 75a a 75b odst. 2 o. s. ř. odmítl.3. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel včasné odvolání, které odůvodnil podáním ze dne 19. 8. 2021. Odvolatel předně namítá, že soud nesprávně posoudil okamžik, ke kterému je složena jistota, která se skládá bezhotovostním bankovním převodem na bankovní účet soudu. Dle jeho tvrzení dal příkaz k úhradě jistoty prostřednictvím svého internetového bankovnictví dne 20. 7. 2021. V tento den byly peněžní prostředky sloužící k zaplacení jistoty poukázány na bankovní účet soudu a v tento den došlo ke složení jistoty. Dle odvolatele soud chybně považuje den složení jistoty za den, kdy je jistota připsána na účet soudu, v tomto případě dne 21. 7. 2021. Dle výkladu neodporujícímu smyslu a účelu právní úpravy, je nutné ust. § 75b odst. 1 o. s. ř. vykládat tak, že se za složení jistoty považuje okamžik, kdy je jistota odepsána z bankovního účtu navrhovatele. To pak za předpokladu, že je následně jistota skutečně připsána na bankovní účet soudu. Posouzení soudu prvního stupně okamžiku složení jistoty odporuje nejen smyslu a účelu institutu předběžného opatření (rychlé a účinné zajištění právní ochrany), ale také zcela nedůvodně zkracuje navrhovatelovo právo na přístup k soudu a právo na ochranu jeho zájmu. Nicméně odvolatel má za to, že soud též nesprávně posoudil, že v projednávané věci bylo bezpodmínečně nutné, aby jistota byla složena v den podání návrhu na nařízení předběžného opatření, byť dle něj postačovalo, aby jistota byla složena v den vydání rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření. V odůvodnění této námitky odkazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2011, sp. zn. II. ÚS 3805/11, ve kterém se uvádí, že návrh na nařízení předběžného opatření, který není zjevně neopodstatněný nebo zjevně šikanózní, nelze odmítnout z důvodu nesložení jistoty, pokud byla jistota složena v den vydání rozhodnutí o návrhu. Odmítnutí návrhu za takové situace by představovalo příklad krajního formalismu, které porušuje právo navrhovatele na přístup k soudu. Nadto má odvolatel za to, že soud nesprávně posoudil, že pro účely návrhu na nařízení předběžného opatření nemá být použita též dříve jím složená jistota ze dne 1. 6. 2021. Navrhovatel totiž kromě jistoty poukázané na bankovní účet soudu dne 20. 7. 2021 složil u soudu prvního stupně ještě jednu jistotu v rámci dříve vedeného soudního řízení sp. zn. 80 Cm 64/2021, a to dne 1. 6. 2021, za účelem podání návrhu na předběžné opatření, což nakonec neučinil. Složená jistota však nebyla navrhovateli ze strany soudu vrácena, a proto projevil v návrhu na nařízení předběžného opatření ze dne 20. 7. 2021 vůli, aby jistota složená dne 1. 6. 2021 byla namísto vrácení použita jako jistota ve vztahu k tomuto návrhu ze dne 20. 7. 2021. V tomto kontextu odvolatel odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 10. 3. 2021, sp. zn. I. ÚS 3174/20, ve kterém Ústavní soud výslovně uvedl postup, jakým má soud postupovat v případě, že navrhovatel projeví vůli, aby dříve složená jistota, která byla původně složena k jinému návrhu, ale nebyla využita ani vrácena navrhovateli, byla použita pro účely později nově podaného návrhu na nařízení předběžného opatření. V den podání předběžného opatření dne 20. 7. 2021 tak dle odvolatele byly složeny hned dvě jistoty podle § 75b odst. 1 o. s. ř. ve výši 50 000 Kč. S ohledem na výše uvedené odvolatel navrhuje, aby odvolací soud rozhodl, že se napadené usnesení mění tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření neodmítá. Pokud by odvolací soud tomuto návrhu nevyhověl, navrhuje odvolatel, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele je důvodné.5. Podle ust. § 75b odst. 1 o. s. ř. k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10 000 Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50 000 Kč. Dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, anebo že jde o opětovný návrh na nařízení předběžného opatření, který ve věci týchž účastníků požaduje z obdobných důvodů stejnou nebo obdobnou zatímní úpravu poměrů, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu. Podalo-li návrh na předběžné opatření více navrhovatelů, jsou povinni jistotu a doplatek jistoty složit společně a nerozdílně.6. Podle ust. § 75b odst. 2 o. s. ř. nebude-li jistota podle odstavce 1 složena, předseda senátu návrh na předběžné opatření odmítne.7. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 10. 3. 2021, sp. zn. I. ÚS 3174/20, uvedl: „V nyní projednávaném případě stěžovatel podal návrh na předběžné opatření z důvodu možného ohrožení budoucího výkonu rozhodnutí. S tímto vědomím měly obecné soudy přistupovat ke kauze - aby ochrana práv byla rychlá a účinná - materiálně, a nikoliv formalisticky. Stěžovatel explicitně do druhého návrhu podaného dne 2. 8. 2020, tedy jen několik dnů po podání prvního návrhu, který byl zamítnut, a bylo pravomocně rozhodnuto o vrácení složené jistoty, uvedl, že "se dne 1. 8. 2020 vzdal práva odvolání proti tomuto usnesení [č. j. 32 Nc 1210/2020-96 ze dne 29. 7. 2020], a protože jistota ve výši 10.000,- Kč by byla po právní moci usnesení vrácena žalobci, žádá žalobce o její připsání k tomuto návrhu" (viz č. l. 7 soudního spisu sp. zn. 32 Nc 1212/2020). Byť tedy stěžovatel ve druhém návrhu projevil svoji vůli ohledně již složené a dosud nevrácené jistoty srozumitelně a bez jakýchkoliv pochybností, obecné soudy odmítly jeho druhý návrh s tím, že stěžovatel zároveň neprojevil záměr "převést" jistotu ve věci jeho původního (prvního) návrhu. Jinými slovy, podle obecných soudů měl stěžovatel podat a směřovat totožný návrh na "přenesení" jistoty rovněž k soudnímu spisu sp. zn. 32 Nc 1210/2020. Takový požadavek druhého totožného podání, směřovaného pouze k jiné spisové značce, je však nedůvodný a přepjatě formalistický. Z důvodu efektivnosti postupu a zachování účelu předběžného opatření měl nalézací soud (zákonný soudce, rozhodující o opakovaném návrhu, v součinnosti s prvním zákonným soudcem) dát jednoduchý pokyn účtárně soudu, aby dosud nevrácenou jistotu z prvního návrhu převedla k návrhu druhému. Jak je známo soudci zpravodaji z jeho úřední činnosti, je taková účetní operace nejen možná, ale i velmi snadná. Uvedenému postupu v každém případě nebrání občanský soudní řád, který v § 75b odst. 1 o. s. ř., věta první, hovoří o "složení jistoty u soudu" - nespecifikuje tedy konkrétně, jakým způsobem má být tzv. kauce složena. Obdobně Ústavnímu soudu není známa žádná zákonná překážka uvedeného postupu, jež by vyplývala ze zákona o účetnictví, na který nalézací soud v napadeném usnesení toliko v obecné rovině odkázal.“8. Odvolací soud ze spisu vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 80 Cm 64/2021 zjistil, že navrhovatel se již návrhem ze dne 30. 4. 2021 domáhal vyslovení neplatnosti valné hromady Společnosti ze dne 14. 4. 2021 a vydání předběžného opatření totožného znění jako v tomto řízení. Účastníky řízení byli též Společnost a , Jméno advokáta D, , nar. , Datum narození advokáta D, , č. j. 80 Cm 64/2021-29, návrh na nařízení předběžného opatření doručený soudu dne 30. 4. 2021 zamítl (výrok I.), uložil navrhovateli zaplatit České republice na účet soudu soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření (položka 5 sazebníku) 1 000 Kč do 15 dnů od doručení