7 Cmo 299/2020-37 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 28. 4. 2020 se navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti usnesení jediného společníka účastnice 1) při výkonu působnosti valné hromady učiněné dne 21. 8. 2019 ve formě notářského zápisu č. , Anonymizováno, sepsaného dne 21. 8. 2019.2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. ukončil účast účastnice 2) v řízení vedeném pod sp. zn. 80 Cm 68/2020. Ve výroku II. rozhodl, že účastnice 2) a navrhovatel vůči sobě navzájem nemají právo na náhradu nákladů řízení.3. Do tohoto usnesení podala odvolání účastnice 1) i účastnice 2).4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací se nejprve zabýval tím, zda odvolání účastnice 1) bylo podáno osobou oprávněnou.5. Podle § 201 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.6. Podle § 218 písm. b) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.7. “Legitimaci k odvolání nemá účastník řízení bez dalšího. Z povahy odvolání jakožto řádného opravného prostředku vyplývá, že odvolání může podat jen ten účastník, kterému nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno, popřípadě kterému byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech. Rozhodujícím přitom je výrok rozhodnutí soudu prvního stupně, protože existenci případné újmy lze posuzovat jen z procesního hlediska. Při tomto posuzování také nelze brát v úvahu subjektivní přesvědčení účastníka řízení, ale jen objektivní skutečnost, že rozhodnutím soudu mu byla způsobena určitá, třeba i nepříliš významná újma, kterou lze odstranit zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí. Oprávnění podat odvolání tedy svědčí jen tomu účastníku, v jehož neprospěch vyznívá poměření nejpříznivějšího výsledku, který soud prvního stupně pro účastníka mohl založit svým rozhodnutím, a výsledku, který svým rozhodnutím skutečně založil, je-li zároveň způsobená újma odstranitelná tím, že odvolací soud napadené rozhodnutí zruší nebo změní” (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1592 s.).8. Napadeným usnesením byla ukončena účast účastnice 2) v řízení a rozhodnuto o nákladech řízení mezi ní a navrhovatelem. Předmětným usnesením tak účastnici 1) nebyla způsobena žádná újma na jejích procesních právech, neboť se ji ani jeden z výroků netýká. S ohledem na výše uvedené není účastnice 1) k podání odvolání subjektivně legitimována.9. Z vyloženého důvodu odvolací soud odvolání účastnice 1) odmítl podle § 218 písm. b) o. s. ř.10. Podle § 205 odst. 1 o. s. ř. v odvolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh).11. Podle § 209 o. s. ř. předseda senátu soudu prvního stupně se postará o odstranění případných vad ve včas podaném odvolání (§ 43). Nezdaří-li se mu vady odstranit nebo má-li za to, že odvolání je podáno tím, kdo k němu není oprávněn, nebo že není přípustné, předloží věc po uplynutí odvolací lhůty se zprávou o tom odvolacímu soudu.12. Podle § 43 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odst. 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen. (odst. 2).13. V posuzované věci odvolání účastnice 2) neobsahuje odvolací důvod, tedy označení těch skutečností, ve kterých odvolatelka spatřuje nesprávnost napadeného usnesení nebo postupu soudu, ani odvolací návrh, tj. údaje o tom, čeho se účastnice 2) ve svém odvolání domáhá.14. Ze spisu odvolací soud zjistil, že soud prvního stupně vyzval účastnici 2) usnesením ze dne 3. 7. 2020, č. j. 80 Cm 68/2020-23 k odstranění těchto vad ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Dle potvrzení o dodání a doručení do datové schránky bylo usnesení doručeno účastnici 2) dne 22. 7. 2020. V reakci na výzvu účastnice 2) v podání ze dne 3. 8. 2020 uvedla jako odvolací důvod pouze to, že chce být účastníkem řízení v této věci a že rozhodnutí prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a proto žádá o zrušení napadeného usnesení. Tímto podáním odvolatelka odstranila nedostatek odvolacího návrhu, nikoliv však nedostatek odvolacího důvodu. Neučinila tak ani do dne rozhodnutí odvolacího soudu. Za této situace, kdy nedostatek odvolacího důvodu nebyl přes výzvu soudu odstraněn, nelze v odvolacím řízení pokračovat a jsou splněny předpoklady pro odmítnutí odvolání stanovené v ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř., které se dle ustanovení § 211 téhož zákona vztahuje i na odvolací řízení.15. Z vyložených důvodů odvolací soud odvolání účastnice 2) podle § 43 odst. 2 ve spojení s § 211 o. s. ř. odmítl.16. Nákladový výrok je odůvodněn § 224 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 3 o. s. ř., dle kterého by účastnice 2) měla nahradit navrhovateli náklady odvolacího řízení. Protože navrhovateli v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl odvolací soud tak, jak je uvedeno ve výroku II.