7 Cmo 321/2019-0 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu dne 18. 11. 2019 se navrhovatel domáhal výmazu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO navrhovatele A, , sídlem , adresa, (dále též jen „Společnost“) z důvodu zrušení konkursu na majetek úpadce, jelikož majetek podstaty nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, a to usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2018, č. j. MSPH 90 INS 24648/2016-B-35, které nabylo právní moci dne 12. 6. 2018.2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně návrhu v celém rozsahu vyhověl. Usnesení není odůvodněno.3. Do tohoto usnesení podala Společnost dne 4. 12. 2019 včasné odvolání. Namítla, že její majetek tvoří v odvolání specifikované pohledávky vyloučené insolvenční správkyní z majetkové podstaty coby nedobytné. Společnost s názorem insolvenční správkyně o nedobytnosti pohledávek nesouhlasí a vymáhá je prostřednictvím zahájených soudních řízení.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací se nejprve zabýval otázkou, zda za Společnost podala odvolání osoba oprávněná za ni jednat.5. Podle § 135 odst. 2 o. s. ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.6. Podle § 46 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „ZOK“), kdo se má stát členem orgánu obchodní korporace, předem zakladatele nebo obchodní korporaci informuje, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, v níž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení podle jiného právního předpisu nebo řízení podle § 63 až 65 tohoto zákona anebo zda u něho není dána jiná překážka funkce.7. Podle § 73 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, (1) Soud může uložit trest zákazu činnosti na jeden rok až deset let, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s touto činností. (2) Trest zákazu činnosti jako trest samostatný může soud uložit pouze v případě, že trestní zákon uložení tohoto trestu za spáchaný trestný čin dovoluje a jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba. (3) Trest zákazu činnosti spočívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje výkon určitého zaměstnání, povolání nebo funkce nebo takové činnosti, ke které je třeba zvláštního povolení, nebo jejíž výkon upravuje jiný právní předpis.8. Podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna.9. Podle § 21 odst. 5 o. s. ř. každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba.10. Podle § 194 odst. 1 ZOK statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů.11. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 143623 odvolací soud zjistil, že od 13. 3. 2014 je coby jednatel Společnosti v obchodním rejstříku zapsán , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , s datem vzniku funkce 29. 1. 2014. Jako společník Společnosti je od 15. 4. 2015 zapsána v obchodním rejstříku společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, s vkladem 200 000 Kč a se 100 % obchodním podílem.12. Ze spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 12. 8. 2020, č. j. C 143623/RD132/MSPH, Fj 401639/2019/MPSH, soud prvního stupně vyzval Společnost, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení doplnila své odvolání tak, že z něho bude jednoznačně patrno, kdo ho za odvolatelku podal. Současně Společnost poučil o následcích nesplnění výzvy. Výzva byla Společnosti doručena dne 23. 8. 2020, jak vyplývá z potvrzení o doručení do datové schránky. V reakci na výzvu Společnost v podání datovaném a doručeném soudu dne 8. 9. 2020 uvedla, že odvolání za ni učinil jednatel , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, . Dále uvedla, že podání ze dne 8. 9. 2020, jakož i další procesní úkony, za ni činí , adresa, , nar. , Anonymizováno, , který byl jednatelem Společnosti jmenován na valné hromadě dne 12. 12. 2019. Obsahem podání je též vyjádření souhlasu s podaným odvoláním.13. Ze spisu odvolací soud dále zjistil, že dle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2018, č. j. 41 T 1/2017-6816 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 3 To 12/2019, obžalovaný Jiří Abel, nar. 4. 9. 1974, byl shledán vinným ze spáchání zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 trestního zákoníku ve formě spolupachatelství k trestu odnětí svobody v trvání 5 let. Pro výkon trestu byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen podle § 73 odst. 1 trestního zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních korporacích nebo družstvech na dobu 10 let. Rozsudek nabyl právní moci a stal se vykonatelným dne 30. 10. 2019.14. Z rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady ze dne 12. 12. 2019 odvolací soud zjistil, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jakožto jediný společník Společnosti rozhodla v působnosti valné hromady o odvolání , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , z funkce jednatele Společnosti s účinností ke 12. 12. 2019. Současně jediný společník rozhodl o jmenování , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , do funkce jednatele Společnosti s účinností od 12. 12. 2019. Rozhodnutí je za společnost , právnická osoba, . podepsáno statutárním ředitelem , Anonymizováno, .15. V dané věci Společnost k výzvě soudu dodatečně uvedla, že odvolání za ni podal jednatel , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, . Z výroků předmětných trestních rozsudků, kterými je odvolací soud vázán podle § 135 odst. 2 o. s. ř., a z připojených doložek právní moci a vykonatelnosti však vyplývá, že jednateli Společnosti , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , zanikla funkce jednatele dne 30. 10. 2019 ze zákona pro jinou překážku výkonu funkce dle citovaného ustanovení § 46 odst. 2 ZOK. Na rozhodnutí jediného společníka Společnosti ze dne 12. 12. 2019 o odvolání , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , z funkce jednatele Společnosti s účinností ke 12. 12. 2019 se hledí, jako by nebylo přijato, neboť , Anonymizováno, zanikla funkce jednatele Společnosti již dne 30. 10. 2019 ze zákona. Je tak zřejmé, že dne 12. 12. 2019 neměl jediný společník Společnosti k rozhodnutí o odvolání , Anonymizováno, z funkce jednatele dostatek působnosti (§ 190 odst. 1 písm. c), § 12 odst. 1, § 45 odst. 1 a 2 ZOK a § 245 o. z.). Odvolací soud proto uzavírá, že dne 4. 12. 2019 nebyl Jiří Abel oprávněn podat za Společnost odvolání coby její statutární orgán podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Tato vada odvolání však byla odstraněna, když nový jednatel Společnosti , fyzická osoba, podané odvolání dodatečně schválil.16. Napadené usnesení je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.17. Podle § 84 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), účastníkem rejstříkového řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba.18. Podle § 169 odst. 2 o. s. ř. vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu, návrhu na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení podle § 104a, nemusí obsahovat odůvodnění. Odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto; v tomto případě se ve výroku usnesení uvedou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí.19. Napadené usnesení není usnesením, kterému nikdo neodporoval, neboť v dané věci není účastníkem rejstříkového řízení pouze zapsaná osoba, tj. Společnost, podle citovaného ustanovení § 84 z. v. r. Napadané usnesení není usnesením upravujícím vedení řízení, jedná se o rozhodnutí ve věci samé. Ustanovení § 169 odst. 2 o. s. ř. na posuzovanou věc proto nedopadá a prvostupňový soud měl své rozhodnutí řádně odůvodnit podle § 169 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 157 odst. 2 o. s. ř. Protože tak neučinil, zabránil odvolacímu soudu v jeho věcném přezkumu.20. Z vyložených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. napadené usnesení zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu p