7 Cmo 321/2020-0 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 18. 5. 2017 pod Fj 172814/2017/MSPH se navrhovatelka domáhala zápisu změny výše vkladů společnic a zápisu změny výše jejich podílů. Současně navrhla zápis výše základního kapitálu 400 000 000 Kč a výmaz výše základního kapitálu 263 839 000 Kč. Návrh byl kromě jiného doložen návrhem rozhodnutí mimo valnou hromadu (per rollam) navrhovatelky ze dne 5. 4. 2017, vyjádřením společnice , právnická osoba, ., reg. č. , Anonymizováno, ze dne 13. 4. 2017 s úředně ověřenými podpisy osob za ni jednajícími a vyjádřením společnice , právnická osoba, , IČO , IČO, ze dne 5. 4. 2017 s úředně ověřenými podpisy osob za ni jednajícími.2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. návrh na zápis změn ze dne 18. 5. 2017 pod Fj 172814/2017/MSPH odmítl a ve výroku II. rozhodl, že se zástupci navrhovatelky , Jméno advokáta, , sídlem , adresa, , vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč po právní moci usnesení. Výrok I. je odůvodněn tím, že navrhovatelka nedoložila osvědčení rozhodnutí společnic o zvýšení základního kapitálu přijatého mimo valnou hromadu notářem. Návrh na zápis zvýšení základního kapitálu navrhovatelky, včetně usnesení o jeho přijetí z dubna 2017 jednotlivými společníky, je dle názoru soudu v rozporu s předběžným opatřením ze dne 1. 4. 2014, sp. zn. 73 Cm 218/2014 (dále jen „Předběžné opatření“). Zvýšení základního kapitálu zasahuje do práv všech společníků navrhovatelky, přičemž navrhovatelka nedoručila návrh na přijetí usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu , Anonymizováno, , čímž nebylo naplněno ustanovení o rozhodnutí společníků mimo valnou hromadu. Soud se proto přiklonil k názoru, že rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu v daném případě musí být osvědčeno notářským zápisem. Závěrem soud konstatoval, že poměry v navrhovatelce jsou velice nepřehledné a rejstříkovému soudu nepřísluší tyto poměry posuzovat, neboť nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je běžné v občanskoprávním (ať už sporném či nesporném) řízení. Soud rozhodl za použití § 80a zákona č. 358/1992 Sb., § 86 písm. e) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“) a § 171 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění do 31. 12. 2020 - dále jen „ZOK“.3. Do tohoto usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání. Namítla, že v případě rozhodování společníků mimo valnou hromadu zákon stanoví výjimku z obecného pravidla, dle kterého se přijetí rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu osvědčuje veřejnou listinou (§ 172 odst. 1 ZOK). Veřejnou listinou se rozumí notářský zápis (§ 776 odst. 2 ZOK.). Na daný případ se však vztahuje § 175 odst. 3 ZOK, který je lex specialis k § 172 ZOK. Takový závěr je ustálen soudní praxí (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 7 Cmo 455/2014) i právní teorií (viz komentář k zákonu o obchodních korporacích). Zároveň má odvolatelka za to, že soud prvního stupně rozhodoval v rozporu se závazným právním názorem nadřízeného soudu, když opět zkoumal otázku platnosti rozhodnutí a v návaznosti na to po navrhovatelce požadoval doložení rozhodnutí ve formě, kterou zákon nevyžaduje (viz usnesení Vrchního soudu ze dne 23. 3. 2018, sp. zn. 7 Cmo 252/2017, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016). Odvolatelka svým postupem neporušila ani Předběžné opatření, které jí ukládá povinnost umožnit , Anonymizováno, výkon práv na valných hromadách a nikoliv mimo valné hromady. Navíc , Anonymizováno, nebyl v době přijetí předmětného rozhodnutí společníkem navrhovatelky, což vyplývá i z odůvodnění usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 6. 2018, č. j. 7 Cmo 171/2018-407, kterým byl zamítnut návrh , Anonymizováno, na nařízení předběžného opatření, kterým se domáhal uložení zdržovací povinnosti pro jednatele a společníky navrhovatelky spočívající v zaslání návrhu rozhodnutí mimo valnou hromadu navrhovatelky, jehož předmětem je zvýšení či snížení základního kapitálu navrhovatelky a rozdělení zisku. S ohledem na výše uvedené požaduje navrhovatelka, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu projednání, popřípadě aby napadené usnesení změnil tak, že návrhu se vyhovuje.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Podle § 146 odst. 1 ZOK společenská smlouva obsahuje také d) určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů, e) výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly, f) výši základního kapitálu.6. Podle § 171 odst. 1 písm. b) ZOK souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků se vyžaduje k rozhodnutí, jehož důsledkem se mění společenská smlouva.7. Podle § 172 ZOK (1) Rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle § 171 odst. 1 a o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku, se osvědčuje veřejnou listinou. (2) Obsahem veřejné listiny je také schválený text změny společenské smlouvy, je-li měněna, a jmenovité uvedení společníků, kteří pro změnu hlasovali.8. Podle § 175 ZOK (1) Nevyloučí-li společenská smlouva rozhodování mimo valnou hromadu (dále také jen „rozhodování per rollam“), zašle osoba oprávněná svolat valnou hromadu návrh rozhodnutí na adresu uvedenou v seznamu společníků nebo jiným způsobem určeným společenskou smlouvou. (2) Návrh rozhodnutí obsahuje také a) lhůtu pro doručení vyjádření společníka, určenou společenskou smlouvou, jinak 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu společníkovi, b) podklady potřebné pro jeho přijetí a c) další údaje, určí-li tak společenská smlouva. (3) Vyžaduje-li tento zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, uvede se ve vyjádření společníka i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se vyjádření týká; podpis na vyjádření musí být úředně ověřen.9. Podle § 88 z. v. r. vydá rejstříkový soud ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu soudu usnesení, kterým vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu nebo k doplnění chybějících listin; opakovaná výzva se nepřipouští. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se použije přiměřeně. Lhůta podle § 96 počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo rejstříkovému soudu doručeno podání, jímž byly vady odstraněny nebo listiny doplněny.10. Podle § 86 písm. e) z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže k němu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech.11. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 115621 ze dne 10. 3. 2021 odvolací soud zjistil, že ke dni 5. 4. 2017 měla navrhovatelka dvě společnice, a to , právnická osoba, , IČO , IČO, a , právnická osoba, ., registrační č. , Anonymizováno, .12. Ze spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 25. 5. 2017, č. j. C 115621/RD251/MSPH, Fj 172814/2017/MSPH návrh na zápis změn ze dne 18. 5. 2017 pod Fj 172814/2017/MSPH soud prvního stupně zamítl. K odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. 3. 2018, sp. zn. 7 Cmo 252/2017, usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění kromě jiného uvedl: „Z ustanovení § 175 odst. 3 ZOK vyplývá, že i rozhodnutí přijaté mimo jednání valné hromady (per rollam) je rozhodnutím valné hromady jakožto orgánu společnosti, nikoliv rozhodnutím společníků přijatým mimo tento orgán (srov. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 376-379 s.). Ustanovení § 76f o.s.ř. představuje hmotněprávní úpravu v procesním předpise. Stanoví neplatnost právního jednání učiněného tím, pro něhož je výrok vykonatelného usnesení o nařízení předběžného opatření závazný, jestliže jím byla porušena povinnost uložená vykonatelným usnesením o nařízení předběžného opatření. V usnesení ze dne 22.2.2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016 veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že „rejstříkovému soudu nepřísluší v rejstříkovém řízení posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), rejstříkový soud přihlédnout musí. Specifická situace může nastat v případě, že usnesení valné hromady, zakládající skutečnost, která se zapisuje do obchodního rejstříku, musí být (ex lege) osvědčeno notářským zápisem podle § 80a a násl. zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Bez ohledu na to, jaké důsledky má absence notářského zápisu v ko