12 Cmo 151/2022-206 — Vrchní soud v Praze

1. Shora označeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 12. 2021, č. j. 12 Cmo 230/2021 – 152, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 26. 5. 2021, č. j. 55 Cm 181/2020-29. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovaná současně s dovoláním požádala o osvobození od soudních poplatků za dovolání a ustanovení zástupce. Usnesením ze dne 24. 3. 2022, č. j. 55 Cm 181/2020 – 185 soud žalované osvobození od soudních poplatků nepřiznal a zástupce pro dovolací řízení žalované neustanovil. Usnesení bylo žalované doručeno do vlastních rukou dne 11. 4. 2022 a právní moci nabylo dne 27. 4. 2022. Dne 29. 6. 2022 žalovaná písemně sdělila soudu, že na své žádosti o ustanovení zástupce a osvobození od soudních poplatků trvá, opět požádala o ustanovení advokáta a osvobození od soudních poplatků za dovolání a uvedla, že jí nebyl soudem zaslán formulář za účelem prohlášení majetkových a výdělkových poměrů. K tomuto podání soud nepřihlížel, neboť žalovaná netvrdila, že by se její majetkové či výdělkové poměry změnily. Usnesením ze dne 9. 5. 2022, č. j. 55 Cm 181/2020 - 188 soud vyzval žalovanou, aby ve stanovené lhůtě odstranila nedostatek povinného zastoupení v dovolacím řízení a zároveň ji poučil o důsledcích nesplnění této povinnosti. Na výzvu, která byla žalované doručena do vlastních rukou dne 31. 5. 2022, nikterak nereagovala a nedostatek povinného zastoupení předložením plné moci pro zastupování v dovolacím řízení neodstranila, proto soud postupoval dle § 241b odst. 3 o. s. ř. a dovolací řízení zastavil. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 146 odst. 2 věta první ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobkyni žádné náklady nevznikly.2. Žalovaná podala proti usnesení včasné odvolání a navrhla jeho změnu tak, že dovolací řízení se nezastavuje. Argumentovala tím, že v usnesení ze dne 24. 3. 2022, č. j. 55 Cm 181/2020 – 185, kterým bylo rozhodnuto o nepřiznání osvobození od soudního poplatku za dovolání a neustanovení zástupce pro dovolací řízení, je jako její zástupce uveden advokát , Jméno advokáta, , se sídlem , adresa, . I soud tedy uvedl, že žalovaná byla zastoupena. Předmětné usnesení dosud nebylo zástupci žalované doručeno, nenabylo tudíž právní moci a dovolací řízení tak nelze zastavit. K odvolání přiložil zástupce žalované plnou moc ze dne 19. 12. 2019.3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ust. § 212 a § 212a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.4. Z obsahu spisu se podává, že žalovaná podala dne 28. 2. 2022 dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 12. 2021, č. j. 12 Cmo 230/2021 – 152 a současně požádala, aby byla osvobozena od soudního poplatku za dovolání a aby jí byl ustanoven zástupce, neboť nemá právní vzdělání ani finanční prostředky na hrazení nákladů dovolacího řízení. Usnesením ze dne 24. 3. 2022, č. j. 55 Cm 181/2020 – 185 soud rozhodl tak, že žalované osvobození od soudních poplatků za dovolací řízení nepřiznal (výrok I.) a zástupce pro dovolací řízení neustanovil (výrok II.). Rozhodnutí bylo doručeno do vlastních rukou žalované dne 11. 4. 2022, přičemž v jeho záhlaví soud uvedl, že žalovaná je zastoupena advokátem , Jméno advokáta, se sídlem , adresa, . Usnesením ze dne 9. 5. 2022, č. j. 55 Cm 181/2020 – 188, jehož záhlaví již neobsahovalo údaj o zastoupení žalované, soud žalovanou vyzval, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy odstranila nedostatek povinného zastoupení v dovolacím řízení, a to předložením plné moci pro zastupování v tomto řízení, udělené advokátovi nebo notáři a jím sepsané dovolání. Současně soud žalovanou poučil o tom, že nebude-li nedostatek podmínky povinného zastoupení odstraněn, soud dovolací řízení zastaví. Výzva byla žalované doručena dne 31. 5. 2022 a žalovaná na ni reagovala podáním ze dne 27. 6. 2022, v němž uvedla, že již ve svém dovolání požádala o ustanovení zástupce a osvobození od soudního poplatku za dovolání, jelikož nemá finanční prostředky na hrazení nákladů dovolacího řízení. Na tom trvá a opětovně žádá o ustanovení advokáta jako zástupce a osvobození od soudního poplatku za dovolání. Doplnila, že jí nebyl zaslán formulář Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Soud prvního stupně následně rozhodl o zastavení dovolacího řízení a o náhradě nákladů tohoto řízení.5. Podle ustanovení § 241 odst. 1 věta první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle ustanovení § 241 odst. 4 o. s. ř. dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, 21a, 21b anebo v § 26a odst. 3, která má právnické vzdělání. Dle ust. § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto. Nebyl-li nedostatek podmínky uvedené v § 241 ani ve lhůtě určené ke splnění této podmínky odstraněn, předseda senátu soudu prvního stupně dovolací řízení zastaví.6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaná byla v odvolacím řízení zastoupena advokátem , Jméno advokáta, , a to na základě plné moci, opravňující jmenovaného mimo jiné k vykonávání veškerých úkonů včetně podávání opravných prostředků, a to i tehdy, kdy je podle právních předpisů zapotřebí zvláštní plné moci. Jde tedy o plnou moc vztahující se i na dovolací řízení. Dovolání ze dne 28. 2. 2022, byť se graficky i sémanticky podobá předchozím podáním zástupce žalované, bylo sepsáno a vlastnoručně podepsáno žalovanou. Formulář Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech zaslal soud prvního stupně do vlastních rukou žalované, stejně tak i usnesení ze dne 24. 3. 2022, č. j. 55 Cm 181/2020-185. Vyjádření žalobkyně k dovolání ze dne 10. 3. 2022 pak bylo doručeno jejímu zástupci , Jméno advokáta, , odvoláním napadené usnesení opět do vlastních rukou žalované.7. Vzhledem k tomu, že žalovaná požádala o ustanovení zástupce pro dovolací řízení za situace, kdy součástí spisu je plná moc ze dne 19. 12. 2019, opravňující advokáta , Jméno advokáta, k jejímu zastupování (i) v dovolacím řízení, bylo na soudu prvního stupně, aby si vyjasnil, zda došlo k ukončení tohoto právního zastoupení, neboť o výpovědi či odvolání plné moci se v návrhu žalované nic neuvádí (§ 28 odst. 2 o. s. ř.). Z obsahu spisu však vyplývá, že soud prvního stupně tak neučinil a k otázce zastoupení žalované i k doručování svých písemností přistupoval nekonzistentně.8. Je tedy třeba uzavřít, že pokud soudu nebylo oznámeno ukončení zastupování žalované advokátem , Jméno advokáta, na základě plné moci ze dne 19. 12. 2019 (v tomto odvolacím řízení byla naopak stejná plná moc soudu opětovně předložena), přičemž jde o plnou moc opravňující jmenovaného advokáta i k zastupování žalované v dovolacím řízení, není dána překážka nedostatku povinného zastoupení advokátem ve smyslu ust. § 241 odst. 1 o. s. ř. Pokud je tedy žalovaná v dovolacím řízení zastoupena advokátem, podané dovolání však v rozporu s § 241 odst. 4 o. s. ř. sepsala sama, měl soud prvního stupně podle § 241b odst. 2 ve spojení s § 104 odst. 2 o. s. ř. učinit vhodná opatření k odstranění nedostatku této podmínky dovolacího řízení, zejména žalovanou vyzvat k jeho odstranění a za tímto účelem jí určit přiměřenou lhůtu. V souladu s § 241b odst. 3 o. s. ř. by tím žalované vznikl prostor k dodatečnému splnění uvedené podmínky, a to bez ohledu na to, zda v mezidobí již uplynula lhůta k dovolání podle § 240 o. s. ř. V tomto případě by byla určující právě lhůta určená ke splnění této podmínky (srov. nález Ústavního soudu ze dne 18. 2. 2020, sp. zn. I. ÚS 3767/19). V posuzované věci však soud prvního stupně doručil usnesení ze dne 9. 5. 2022, č. j. 55 Cm 181/2020-188 (stejně jako další písemnosti) v rozporu s ustanovením § 50b odst. 2 o. s. ř. žalované, nikoli jejímu zástupci. Lhůta stanovená k odstranění nedostatku podmínky dovolacího řízení spočívajícího v tom, že dovolání nebylo sepsáno advokátem, tedy dosud nezačala běžet, a proto nemohla ani uplynout. Napadené usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo pro nesplnění uvedené podmínky dovolací řízení zastaveno, bylo tedy vydáno předčasně.9. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle ustanovení § 220 odst. 1 a