12 Cmo 16/2022-130 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalobci 2) (správně žalované 2) osvobození od soudních poplatků. Uvedl, že rozsudkem 19. 7. 2021, č. j. 30 Cm 257/2020-36 ponechal v platnosti jím vydaný směnečný platební rozkaz. Žalovaní 1) a 2) podali proti rozsudku dne 1. 9. 2021 odvolání a žalovaná 2) požádala o osvobození od soudních poplatků. Ze žalovanou 2) předloženého prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech soud zjistil, že je rozvedená a žije sama. Vlastní rodinný dům katastrální území , adresa, , zatížený hypotékou ve výši 8 500 000 Kč, vozidlo , Anonymizováno, , rok výroby , Anonymizováno, , vozidlo , Anonymizováno, , rok výroby , Anonymizováno, . Má nedoplatek u Finančního úřadu pro , adresa, ve výši 318 036 Kč a nedoplatek u , Anonymizováno, ve výši 13 174 Kč. Je zaměstnána, výše jejího čistého příjmu u společnosti , právnická osoba, za 3 kalendářní čtvrtletí roku 2021 činila 12 465 Kč. Na základě prací konaných mimo pracovní poměr u zaměstnavatelů , právnická osoba, , IČO , IČO, a , právnická osoba, ., IČO , IČO, pobírá měsíčně odměnu ve výši 17 000 Kč. Za poslední zdaňovací období po odečtu daně příjmu z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti měla příjem ve výši 1 675 092 Kč. Za rok 2020 má dále příjmy z pronájmu podle § 9 zák. č. 586/1992 Sb. ve výši 200 000 Kč za rok 2020 a příjmy z kapitálového majetku ve výši 23 Kč.2. Soud prvního stupně s odkazem na zákonné předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezené v § 138 o. s. ř. a s ohledem na vykazovanou výši příjmů žalované 2), která průměrně měsíčně činí 180 000 Kč, předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků neshledal, a to ani částečném rozsahu. Uzavřel, že majetkové poměry žalované 2) jí úhradu soudního poplatku umožňují.3. Žalovaná 2) napadla usnesení včas podaným blanketním odvoláním, které na výzvu soudu doplnila. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnila žalované 2) přiznal osvobození od soudních poplatků, případně jí uložil povinnost uhradit soudní poplatek ve splátkách. Soud sice z předloženého vyplněného formuláře majetkového prohlášení učinil správný závěr, že výše měsíčních příjmů žalované činí 30 000 Kč, nesprávné závěry však učinil ohledně jejích ostatních příjmů. Na základě přiznání k dani z příjmů fyzických osob učinil soud dvě zásadně chybná zjištění. Z daňového přiznání vyplývá, že příjmy z pronájmu domu jsou zahrnuty v daňovém přiznání a netvoří samostatný příjem. Soud jej mylně zahrnuje do celkových příjmů žalované. Dále z daňového přiznání nevyplývá, že by žalovaná 2) v roce 2020 dosáhla příjmu ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 1 675 092 Kč. Tuto částku v daňovém přiznání sice jako příjem vykazuje, s ohledem na výdaje ve výši 1 010 325 Kč však nebyla uvedená částka předmětem zdanění. Skutečný příjem žalované 2) z samostatné výdělečné činnosti tak představuje částku 664 767 Kč. Soud tedy zásadně chybně vyhodnotil předložené důkazy a dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Žalovanou 2) v majetkovém prohlášení vykazované výdaje zcela pominul.4. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.).5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že v návaznosti na žádost žalované 2) o přiznání osvobození od soudních poplatků ze dne 1. 9. 2021 byla žalovaná 2) soudem vyzvána k vyplnění a předložení prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Žalovaná 2) soudu předložila vyplněný formulář majetkového prohlášení, k němuž doložila potvrzení společností , právnická osoba, a , právnická osoba, o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2021, resp. za období 01-09/2021. Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob, na něž žalovaná 2) v odvolání odkazuje, nebylo předloženo a není součástí spisu. Částku 1 675 092 Kč jako výši příjmu za poslední zdaňovací období a po odečtení daně uvedla sama žalovaná 2) v majetkovém prohlášení v rámci vykazovaných příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Přestože přímo ve formuláři je poplatník poučen o tom, že má povinnost doložit základ daně ohledně uvedených příjmů a vyměřenou daň pravomocným platebním výměrem orgánu vykonávajícího správu daně za poslední zdaňovací období před podáním prohlášení, žalovaná tak zjevně neučinila. Soud tedy ohledně výš příjmů mohl vycházet jen z podkladů a údajů poskytnutých žalovanou 2). Z vyplněného majetkového prohlášení žalované 2) pak dále vyplývá, že žalovaná měla za třetí kalendářní čtvrtletí 2021 průměrný měsíční příjem z pracovního poměru u zaměstnavatele , právnická osoba, ve výši 12 465 Kč a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u společností , právnická osoba, a , právnická osoba, ve výši 17 000 Kč měsíčně. Jako další příjmy uvedla příjmy z pronájmu ve výši 200 000 Kč za rok 2020. Nepobírá žádné dávky hmotného ani sociálního zabezpečení. Mezi závazky vykázala dluh z hypotečního úvěru ve výši 8 500 000 Kč, na který splácí měsíčně 31 800 Kč a nedoplatky vůči Finančnímu úřadu pro , adresa, ve výše 318 036 Kč a vůči , Anonymizováno, ve výši 13. 174 Kč. Nic dalšího žalovaná 2) netvrdila, ani nedoložila.6. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Poplatková povinnost spojená se soudním řízením vyplývá pro účastníky ze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Účastníku vzniká ze zákona zcela bez ohledu na jeho aktuální majetkovou situaci. Výjimky z této zásady jsou upraveny v ustanovení § 11 citovaného zákona, přičemž v posuzovaném případě se o žádný z případů tam uvedených nejedná. Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o. s. ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují, a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva.7. Pokud jde o úspěšnost odvolání, nelze ji předjímat. Odvolání proti rozsudku je přípustné a žalovaná 2) jako účastník je k jeho podání legitimována. Je možné, že žalovaná 2) v odvolacím řízení uspěje, vyloučen však není ani výsledek opačný. Pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu na moderaci lze tedy považovat tento předpoklad za splněný.8. Pokud jde o majetkové poměry žalované jako druhou z podmínek poplatkové moderace, vymezených ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř., byla nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků Nejvyšším soudem ČR opakovaně zdůrazněna v jeho judikatuře ( srov. např. rozhodnutí ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015 ). Ústavní soud ČR rovněž ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost účastníka poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech. V projednávané věci žalovaná 2) předložila soudu vyplněný formulář majetkového prohlášení spolu s potvrzeními o zdanitelných příjmech. Z těchto listin soud při posuzování majetkových poměrů žalované 2) také vycházel a zjištění jím učiněná obsahu listin korespondují. Povinnost řádně a úplně vylíčit a doložit své majetkové poměry leží výhradně na účastníku řízení. Není povinností soudu zjišťovat cokoliv o majetkových poměrech účastníka, a to ani z dostupných evidencí. Z majetkového prohlášení navíc vyplývá, že žalovanou 2) uvedené údaje zjevně nejsou úplné. Uvedla-li příjmy z kapitálového majetku, byla povinna tento majetek v prohlášení rovněž specifikovat, což neučinila. Vykázala zcela nulové výdaje, ať již se jedná o zdravotní a sociální pojištění, nájemné či místní poplatky. Stejně tak nic neuvedla o svých bankovních účtech, ačkoliv minimálně v souvislosti se splácením hypotéky takový účet musí mít zřízen. Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob soudu nedoložila, a to ani v rámci odvolacího řízení. Případně nesprávně vyplněné údaje o výši příjmu v majetkovém prohlášení lze tak přičítat jen k tíži žalované 2). Nicméně ani v případě, že by bylo skutečně doloženo, že měsíční příjmy žalované činí cca 30 000 Kč, s ohledem na žalovanou 2) vykazovaný ostatní majetek a výši soudního poplatku 16 124 Kč by nebylo možno shledat předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, neboť žalovanou nelze považovat za osobu zcela nemajetnou, zejména, kdy