12 Cmo 18/2022-257 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl námitku své místní nepříslušnosti vznesenou žalovanými. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovaní podali včasné námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, jejichž součástí učinili mimo jiné i námitku místní nepříslušnosti Krajského soudu v Praze. Uvedli, že směnka „jako taková neexistuje“ a předmětem sporu je peněžité plnění, proto podle příslušnosti dané zákonem je příslušný Okresní soud pro Prahu 8, popřípadě, s ohledem na sídlo žalované 1), Okresní soud v Příbrami, resp. Okresní soud v Žďáru nad Sázavou, pokud jde o žalovaného 2). Tvrdili, že k prorogačnímu ujednání tak, jak je tvrzeno žalobkyní, nepřistoupili.2. Žalobkyně uvedla, že s námitkou nesouhlasí a odkázala na prorogační ujednání, jako součást dohody o vyplnění blankosměnky, stanovící příslušnost Krajského soudu v Praze.3. Soud předně poukázal na skutečnost, že námitka nedostatku jeho místní příslušnosti byla vznesena společně s námitkou jeho věcné nepříslušnosti, o níž již rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením č. j. Ncp 365/2019-88 ze dne 20. 6. 2019, tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy. Z rámcové kupní smlouvy uzavřené dne 2. 1. 2014, jejíž přílohou je dohoda o vyplnění blankosměnky, zjistil, že v čl. VII bodu 7. 3. je sjednána prorogační dohoda tak, že u věcné příslušnosti krajského soudu je dána příslušnost Krajského soudu v Praze.4. S odkazem na právní úpravu obsaženou v ustanovení § 11 odst. 1, § 85a a § 87 písm. e) o. s. ř. soud prvního stupně uzavřel, že v daném případě je předmětem sporu vlastní směnka, na níž je vyznačeno platební místo údajem „, adresa, “. Okresní soud v Příbrami spadá do obvodu Krajského soudu v Praze (bod 2. přílohy č. 2 zákona 6/2002 Sb., o soudech a soudcích). Námitka nedostatku jeho místní příslušnosti, vznesená žalovanými, byla proto jako nedůvodná ve smyslu ust. § 105 odst. 4 o. s. ř. zamítnuta s tím, že soud se již se nezabýval námitkou žalovaných 1) a 2), že k prorogačnímu ujednání nepřistoupili, neboť i bez prorogačního ujednání je podle zákona místně příslušný Krajský soud v Praze.5. Oba žalovaní podali proti usnesení včasná odvolání. Protože odvolání podané žalovanou 1) neobsahovalo náležitosti vyžadované ustanovením § 205 o. s. ř., soud prvního stupně ji usnesením ze dne 7. 12. 2021, č. j. 47 Cm 6/2019-248 vyzval k jejich doplnění tak, že uvede, v čem spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se domáhá. Žalovaná 1) byla zároveň poučena o tom, že nebudou-li vady odvolání ve stanovené lhůtě odstraněny, soud odvolání odmítne. Na tuto výzvu, která jí byla doručena dne 8. 12. 2021, žalovaná 1) nijak nereagovala. Odvolací soud proto postupoval podle ust. § 43 odst. 2 a § 211 o. s. ř. a odvolání žalované 1) odmítl.6. Žalovaný 2) dodatečně doplnil důvody svého odvolání podáním ze dne 13. 12. 2021, v němž navrhl, aby bylo jeho námitce vyhověno a věc byla postoupena Krajskému soudu v Brně jako soudu příslušnému. Uvedl, že za situace, kdy je předmětná směnka z řady důvodů neplatná a jeho směnečný závazek neexistuje, je ve sporu o peněžité plnění vůči žalovanému 2) místně příslušný obecný soud žalovaného 2), tj. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou. Pokud bylo ve věci Vrchním soudem v Praze rozhodnuto o věcné příslušnosti soudu tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou věcně příslušné krajské soudy, pak žalovaný 2) namítá, že místně příslušným k projednání věci vůči jeho osobě je Krajský soud v Brně, neboť on k prorogačnímu ujednání nepřistoupil. Žalovaný 2) se dále vyjádřil k věci samé, přičemž zejména zdůraznil, že nepodepsal ani blankosměnku, ani ujednání o jejím vyplnění, v důsledku čehož je směnka neplatná, „a to v plném rozsahu, tedy i s důsledky místní příslušnosti soudu k projednání směnečného sporu vůči žalovanému 2), ať podle prorogačního ustanovení, tak podle místa placení směnečného závazku, který se ovšem na žalovaného 2) nevztahuje. Údaj platebního místa je vůči žalovanému 2) irelevantní.7. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle ustanovení § 212 a následujících o. s. ř., aniž za tím účelem nařídil jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.8. Podle ust. § 84 o. s. ř. je k řízení zásadně příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného). Podle ust. § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Podle ust. § 85 odst. 2 o. s. ř. obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo. Jak dále vyplývá z ust. § 85a o. s. ř., je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.9. Ustanovení § 87 písm. e) o. s. ř. pak zakládá vedle obecného soudu žalovaného, popř. vedle soudu uvedeného v ustanovení § 85a o. s. ř., také místní příslušnost soudu, v jehož obvodu je platební místo, uplatňuje-li se právo ze směnky, šeku nebo jiného cenného papíru.10. Z odkazovaných ustanovení vyplývá, že úprava tzv. obecné místní příslušnosti obsažená v ust. § 84 o. s. ř. dopadá na všechna řízení, pro něž není v ust. § 88 o. s. ř. výslovně určena výlučná místní příslušnost nebo pro která zákon v jiných ustanoveních místní příslušnost neurčuje odchylně. V některých případech je ovšem na žalobci, zda podá návrh u obecného soudu žalovaného, popř. u soudu uvedeného v § 85a o. s. ř., anebo zda v případě, že přichází v úvahu některá z možností uvedených v ust. § 87 o. s. ř., zvolí podle okolností soud daný mu tímto ustanovením na výběr. Ustanovení § 89a o. s. ř. mimo to dává účastníkům řízení ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z jejich podnikatelské činnosti možnost písemně se dohodnout na místní příslušnosti jiného soudu prvního stupně, ledaže zákon stanoví příslušnost výlučnou.11. V posuzované věci uplatnila žalobkyně nárok ze směnky, k jehož projednání je dána věcná příslušnost krajských soudů (§ 9 odst. 2 písm. j/ o. s. ř.) proti žalované 1), která má své sídlo v Brně, tedy v obvodu Městského soudu v Brně. Krajským soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí dané věci je tedy dle ustanovení § 85a o. s. ř. Krajský soud v Brně, v jehož obvodu se nachází obecný soud žalované 1). Obecným soudem žalovaného 2), který má své bydliště ve , adresa, , je Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou, nacházející se rovněž v obvodu Krajského soudu v Brně. Platební místo sporné směnky, jak vyplývá z údaje na ní vyznačeného, je v Příbrami, tedy v obvodu Krajského soudu v Praze. Jak bylo dále zjištěno z Rámcové kupní smlouvy uzavřené dne 2. ledna 2014, mezi žalobkyní a žalovanou 1) byla uzavřena dohoda, podle níž jakékoli spory, neshody nebo nároky, vznikající z této smlouvy nebo v souvislosti s ní, z jejího porušení, ukončení platnosti nebo z její neplatnosti, budou řešeny při věcné příslušnosti okresního soudu Okresním soudem v Příbrami, při věcné příslušnosti krajského soudu Krajským soudem v Praze. Dohoda nezakládá výlučnou místní příslušnost žádného z obou jmenovaných soudů. Součástí smlouvy je Dohoda o vyplnění blankosměnky ze dne 2. ledna 2014, z níž plyne, že k zajištění veškerých pohledávek z výše uvedené Rámcové kupní smlouvy vystavila dne 2. ledna 2014 žalovaná 1) blankosměnku vlastní, kterou je prodávající oprávněn doplnit o údaje data splatnosti a směnečné sumy za podmínek a způsobem ve smlouvě uvedeným.12. Ze shora uvedených zjištění vyplývá, že v posuzované věci měla žalobkyně volbu mezi dvěma věcně a místně příslušnými soudy, a to Krajským soudem v Praze jako soudem daným jí na výběr podle ust. § 87 o. s. ř. a zároveň soudem, jehož místní příslušnost byla mezi žalobkyní a žalovanou 1) dohodnuta podle ust. § 89a o. s. ř. a Krajským soudem v Brně podle pravidel daných ustanoveními § 85 a § 85a o. s. ř. Tuto volbu provedla žalobkyně tím, že podala žalobu u Krajského soudu v Praze.13. Námitka žalovaného 2), že k prorogačnímu ujednání nepřistoupil, v důsledku čehož je ve vztahu k němu soudem místně příslušným pouze Krajský soud v Brně, je nedůvodná, neboť podle ustanovení § 11 odst. 2 o. s. ř. v případech, kdy je dána místní příslušnost několika soudů, (jako je tomu i v posuzované věci), může se řízení konat u kteréhokoli z nich. Obstát tedy nemohla ani výtka odvolatele, podle níž se údaj platebního místa, který je na směnce vyznačen, na něho nevztahuje, neboť spornou směnku nepodepsal. Otázka závaznosti podpisu avalisty na sporné směnce pro žalovaného 2), tedy otázka (ne)pravosti „jeho“ podpisu, je navíc otázkou hmotněprávní, která může být zodpovězena až po provedeném dokazování v řízení vedeném podle ust. § 175 odst. 4 o. s. ř. Otázka místní příslušnosti soudu naproti tomu musí být vyřešena již n