12 Cmo 191/2022-62 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením přiznal soud prvního stupně překladateli , Anonymizováno, odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 6 513 Kč. Uvedl, že jmenovaný byl usnesením soudu ze dne 24. 8. 2022, č. j. 13 Cm 73/2022- 31 ustanoven soudním překladatelem z jazyka českého do jazyka německého. Za provedení překladatelského úkonu překladatel vyúčtoval odměnu v rozsahu 14 normostran ve výši 6 300 Kč, dále odměnu v celkové výši 2 800 Kč za vypracování dalších dvou vyhotovení překladatelského úkonu a náhradu hotových výdajů 75 Kč, celkem 9 175 Kč. Soud po provedené kontrole vyúčtování uzavřel, že vyúčtovaná částka v celkové výši 9 175 Kč není v souladu s § 29 a 30 zák. č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích a s vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 507/2020 Sb., o odměně a náhradách soudního tlumočníka a soudního překladatele. Pokud bylo vyhotovení tří stejnopisů překladu zadáno překladateli současně, nejde v případě pořízení dalších vyhotovení provedeného překladu o další odbornou překladatelskou činnost, ale jen o technickoadministrativní činnost, za niž překladateli náleží jen náhrada hotových výdajů, nikoli odměna. Za vypracování dalších dvou vyhotovení překladatelského úkonu částku mu náleží jen náhrada hotových výdajů na tisk 45 x A4 á 3 Kč, tedy 135 Kč. Celkem mu náleží odměna a náhrady v celkové výši 6 513 Kč (odměna v 6 300 Kč za 14 normostran překládaného textu a 450 Kč/strana, náhrada hotových výdajů za tisk ve výši 45 x 3 Kč za tisk 45 ks A4, tj. 135 Kč a náhrada poštovného ve výši 75 Kč.2. Překladatel ve včas podaném odvolání navrhl usnesení změnit tak, že mu bude přiznána odměna v plné výši. Překlady dokumentů vyhotovil a zaslal soudu v požadovaném počtu a stanovené lhůtě. Vyúčtování odměny za další vyhotovení překladů bylo v souladu s § 5 vyhl. č. 507/2020 Sb., podle něhož se sazba odměny z takto provedený úkon snižuje o 70% a odměnu vyúčtoval na spodní hranici stanoveného rozpětí částkou 100 Kč za jednu normostranu. Odměna za další vyhotovení překladů byla přiznávána i podle dříve platné úhradové vyhlášky. Odkázal na rozhodnutí odvolacího soudu v obdobné věci, kdy odvolací soud podanému odvolání vyhověl (rozhodnutí ze dne 9. 9. 2021, č. j. 12 Cmo 178/ 2021-185).3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212 o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.). Odvolání shledal důvodné.4. Podle § 3 vyhlášky č. 507/2020 Sb., o odměně a náhradách soudního tlumočníka a soudního překladatele, provádějící zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, náleží překladateli za překladatelský úkon za každou započatou normostranu přeloženého textu při překladu z cizího jazyka do českého jazyka nebo naopak odměna ve výši 300 až 450 Kč a při překladu z cizího jazyka do cizího jazyka odměna ve výši 350 až 450 Kč. Podle § 5 cit. vyhl. pokud překladatel při výkonu překladatelské činnosti provádí kontrolu shody zdrojového projevu s překladem, který dříve provedl, za účelem vypracování dalšího vyhotovení překladatelského úkonu, hranice sazby odměny se snižují o 70 %.5. Soud prvního stupně přiznal překladateli jím účtovanou odměnu za čtrnáct normostran překládaného textu v celkové výši 6 300 Kč (14 normostran x 450 Kč/normostrana) podle § 3 odst. 1, 2 cit. vyhl., náhradu hotových výdajů na tisk ve výši 135 Kč a náhradu hotových výdajů za poštovné ve výši 75 Kč podle § 13 odst. 1 a 2 cit. vyhl. Odměnu ve výši 2 800 Kč za další vyhotovení překladu podle § 5 citované vyhlášky nebyla překladateli přiznána a je předmětem odvolání. Z 5 cit. vyhl. vyplývá, že odměna snížená o 70 % náleží překladateli ve všech případech, kdy je nucen před vypracováním dalšího vyhotovení překladu provést kontrolu shody zdrojového projevu s překladem jím dříve provedeného. Výkladem ustanovení § 5 cit. vyhl. se odvolací soud zabýval již v rozhodnutí ze dne 9. 9. 2021, č. j. 12 Cmo 178/ 2021-185 a neshledal důvod odchýlit se od závěrů v něm přijatých, podle nichž v ustanovení § 5 cit. vyhl. použitý pojem „ překlad, který dříve provedl“ nelze vykládat výlučně z časového hlediska tak, že mezi překladem a jeho dalším vyhotovením musí uplynout určitá doba, tj. že další vyhotovení překladu je dodáno jeho objednateli s odstupem určité doby a dovodil, že citované ustanovení dopadá i na případy, kdy překladatel obdrží k překladu určitý počet stejnopisů s tím, že je povinen vyhotovit tomu odpovídající počet vyhotovení překladu. Překladatel totiž odpovídá také za to, že všechny další stejnopisy (zdrojové projevy) jsou shodné s prvním a že tudíž jím provedený překlad prvního stejnopisu je i překladem stejnopisů dalších. Podle obsahu spisu překladatel v souladu s usnesením o svém ustanovení předložil soudu tři stejnopisy překládaných písemností (žaloba, směnečný platební rozkaz, vyjádření žalobce ze dne 21. 6. 2022). Před vypracováním každého dalšího vyhotovení překladu překladatel musel provést kontrolu dalšího (druhého a třetího) stejnopisu překládané listiny s již provedeným překladem a za ně mu tak náleží odměna ve snížené sazbě dle § 5 cit. vyhl. S ohledem na použitou sazbu 450 Kč/normostrana činí snížená sazba 135 Kč /normostrana. Za další dvě vyhotovení překladu tak překladateli náleží odměna ve výši 3 780 Kč (2 x14 normostran x 135 Kč/normostrana). Celkem mu náleží odměna ve výši 10 080 Kč a náhrada poštovného ve výši 75 Kč.6. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, jak je ve výroku uvedeno.