12 Cmo 196/2022-106 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalovanému č. 1 (bod I. výroku) a žalovanému č. 2 (bod II. výroku) osvobození od soudních poplatků. Uvedl, že oba žalovaní napadli rozsudek včasným odvoláním. Poté, co byl každý z nich soudem usnesením ze dne 12. 7. 2022, č. j. 56 Cm 3/2022-53 vyzván k zaplacení soudního poplatku ve výši 15 949 Kč, požádali o osvobození od jeho placení. Soud žalované vyzval k doložení poměrů. Žalovaný č. 1 zaslal vyplněné Prohlášení, v němž uvedl, že je ve ztrátě a doložil přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021. Stav bankovních účtů nedoložil. Soud zjistil, že do Sbírky listin žalovaný č. 1 nezakládá účetní závěrky a neplní tak povinnost stanovenou mu zákonem (poslední účetní závěrka je za rok 2010). Žalovaný č. 2 zaslal vyplněné Prohlášení, v němž uvedl, že je ženatý s počtem osob v domácnosti čtyři (následně přepsáno na jednu). Je příjemcem starobního důchodu ve výši 21 597 Kč. Tvrzenou dlouhodobou nemoc nedoložil, stejně jako stav bankovních účtů. Rovněž neuvedl žádné výdaje na bydlení či místní poplatky, ani osobní majetek. Nevyjádřil se ani k poměrům manželky. Soud postupoval podle § 138 odst. 1 o. s. ř., poukázal na nutnost kumulativního splnění dvou předpokladů tam uvedených a účel procení úpravy. Uzavřel, že žalovanými podané odvolání nelze považovat za svévolné a zřejmě bezúspěšné bránění práva. Rozhodným tak bylo, zda osvobození od soudních poplatků odůvodňují poměry žalovaných. Přihlíží se nejen k výši příjmů a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit a k celkové majetkové situaci žadatele. Základním předpokladem přitom je úplné a pravdivé vylíčení těchto poměrů. Uvedené ani jeden ze žalovaných nesplnil, neboť neuvedli všechny rozhodné skutečnosti a nepředložili všechny listiny. Žalovaný č. 1 nepředložil požadovaná daňová přiznání, ani stav svých účtů. O poměrech nebylo možno nic zjistit ani z účetních závěrek, neboť ty do Sbírky listin nezakládá. Žalovaný č. 2 své majetkové poměry rovněž řádně nedoložil (stav účtů a majetkové poměry manželky), neuvedl nic k běžným výdajům. Navíc při měsíčním příjmu 21 597 Kč je možné na žalovaném č. 2 spravedlivě požadovat zaplacení soudního poplatku ve výši 15 949 Kč. Protože si soud nemohl udělat ucelenou představu o poměrech žalovaných, nelze je zprostit povinnosti zaplatit soudní poplatek za podané odvolání, a to ani z části.2. Oba žalovaní napadli usnesení včas podaným odvoláním, které doplnili na výzvu soudu a navrhli jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedli, že soud nezjistil dostatečně skutkový stav a zjištěný skutkový stav nesprávně právně posoudil. Žalovaný č. 1 doložil daňové přiznání a žalovaný č. 2 doklad o důchodu, čímž prokázali, že není v jejich možnostech soudní poplatky za odvolání zaplatit. Nepřiznání osvobození jim znemožňuje dosáhnout projednání věci u odvolacího soudu, čímž dochází k porušování jejich práv. Žalovaný č. 1 z opatrnosti předkládá výpisy z účtů za červenec až září 2022. Žalovaný č. 2 ještě na základě dohody poskytuje svým synům, studentům vysokých škol, výživné v celkové výši 10 000 Kč.3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žádného ze žalovaných není důvodné.4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalovaní podali odvolání proti rozsudku a poté, co byli soudem vyzváni, aby každý z nich zaplatil soudní poplatek za odvolání ve výši 15 949 K, požádali o osvobození od soudních poplatků. V Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech ze dne 5. 9. 2022 žalovaný č. 1 uvedl, že „společnost je ve ztrátě, viz. DP“. V Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech ze dne 5. 9. 2022 žalovaný č. 2 uvedl, že je ženatý s počtem jedné osoby v domácnosti (přepsáno z číslovky čtyři). Je dlouhodobě nemocný a je příjemcem starobního důchodu ve výši 21 597 Kč. Z výpisů z účtu žalovaného č. 1 za období od července do září 2022, vedeného , právnická osoba, ., vyplývá, že na něm není žádný pohyb, konečný zůstatek ke dni 30. 9. 2022 činil 1 549,27 Kč. Ve zdaňovacím období od ledna do prosince 2021 činila daňová ztráta žalovaného č. 1 dle přiznání k dani z příjmů právnických osob 60 864 Kč. Dle oznámení České správy sociálního zabezpečení je žalovanému č. 1 vyplácen starobní důchod ve výši 21 597 Kč.5. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Poplatková povinnost spojená se soudním řízením vyplývá pro účastníky ze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Účastníku vzniká ze zákona bez ohledu na jeho aktuální majetkovou situaci. Výjimky z této zásady jsou upraveny v ustanovení § 11 citovaného zákona, přičemž v posuzovaném případě se o žádný z případů tam uvedených nejedná. Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o. s. ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod.6. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. U právnických osob lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podané žádosti, ale musí uvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci. Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013).7. Pokud jde o úspěšnost odvolání, nelze ji předjímat. Odvolání je přípustné, bylo podáno osobami k němu oprávněnými, je možné, že žalovaní v odvolacím řízení uspějí, vyloučen však není ani výsledek opačný. Výlučně pro účely rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudních poplatků lze však považovat první předpoklad za splněný.8. Stejný závěr však již nelze přijmout ohledně druhé z výše uváděných podmínek poplatkové moderace, vymezených ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla Nejvyšším soudem ČR zdůrazněna v celé řadě jeho rozhodnutí (viz usnesení ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Rovněž Ústavní soud ČR opakovaně zdůraznil povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (např. usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Tuto podmínku ani jeden ze žalovaných v posuzované věci nesplnil, a to ani v průběhu odvolacího řízení.9. Žalovaný č. 1 předložil daňové přiznání za rok 2021, z něhož vyplývá, že v uvedeném roce vykázal ztrátu. Z výpisů z účtu je zřejmé, že na něm nedochází k žádným pohybům, zůstatek je minimální. Nabízí se otázka, zda žalovaný č. 1 vůbec podnikatelskou činnost vykonává, a pokud ne, zda mu v jejím výkonu brání nějaké objektivní skutečnosti (např. živelní pohroma, trestná činnost třetích osob apod.), které nemůže ovlivnit, či jde o dobrovolné rozhodnutí. Ač byl žalovaný č. 1 soudem vyzván k předložení přiznání k dani z příjmů za poslední tři zdaňovací období, tuto povinnost nesplnil, v důsledku čehož nelze zjistit, jaké příjmy vykazoval v přechozích zdaňovacích obdobích a zda jejich současná absence je pouze přechodného charakteru. Důsledky spojené s tím, že dobrovolně rezignoval na výkon podnikatelské činnost a nedisponuje aktuálně dostatkem likvidních prostředků, nicméně samy o sobě nemohou být důvodem pro přiznání osvobození od soudních poplatků.10. Žalova