12 Cmo 28/2022-124 — Vrchní soud v Praze

1. Shora označeným usnesením soud prvého stupně zastavil řízení o odvolání žalovaného proti rozsudku ze dne 15. 12. 2020, č. j. 13 Cm 11/2020-74 a rozhodl o nákladech odvolacího řízení tak, že žádný z účastníků nemá ve právo na jejich náhradu. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovaný podal odvolání proti shora označenému rozsudku a po výzvě soudu k zaplacení poplatku za odvolání požádal o osvobození od jeho placení. O návrhu žalovaného rozhodl soud prvního stupně usnesením ze dne 7. 5. 2021, č. j. 13 Cm 11/2020-89 tak, že žalovanému osvobození od soudních poplatků nepřiznal. Žalovaný poté opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků. Řízení o nové žádosti bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2021, č. j. 13 Cm 11/2020-104, které bylo k odvolání žalovaného potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 7. 2021, č. j. 12 Cmo 154/2021-110, zastaveno. Žalovaný byl poté přípisem ze dne 20. 8. 2021 upozorněn, že jeho poplatková povinnost stále trvá, a byla mu stanovena dodatečná patnáctidenní lhůta k zaplacení poplatku za odvolání. Výzva byla doručena do datové schránky žalovaného dne 23. 8. 2021, stanovená lhůta tedy počala běžet dne 24. 8. 2021 a skončila dne 7. 9. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaný soudní poplatek za odvolání ve stanovené lhůtě nezaplatil, postupoval soud prvního stupně podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. a odvolací řízení zastavil. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 146 odst. 2 a § 224 odst. 1 o. s. ř.2. Žalovaný podal proti usnesení včasné odvolání a navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že má za to, že jeho majetkové poměry odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků a projednání věci v odvolacím řízení.3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ust. § 212 a § 212a o.s.ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.4. Z obsahu spisu se podává, že žalovaný podal dne 29. 1. 2021 odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2020, č. j. 13 Cm 11/2020-74, aniž současně uhradil soudní poplatek za odvolání ve výši 22 575 Kč. V reakci na výzvu soudu prvního stupně k jeho dodatečnému zaplacení podal žalovaný dne 19. 3. 2021 žádost o osvobození od této poplatkové povinnosti. Žádost byla zamítnuta usnesením soudu prvního stupně ze dne 7. 5. 2021, č. j. 13 Cm 11/2020-89, po jehož doručení žalovaný podal další žádost o osvobození od soudních poplatků. Řízení o této další žádosti bylo zastaveno usnesením soudu prvního stupně ze dne 28. 6. 2021, č. j. 13 Cm 11/2020-104. K odvolání žalovaného bylo toto rozhodnutí potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 7. 2021, č. j. 12 Cmo 154/2021-110. Jak dále plyne z obsahu spisu, soud prvního stupně následně žalovaného přípisem ze dne 20. 8. 2021 vyrozuměl o tom, že jeho poplatková povinnost nadále trvá a stanovil mu patnáctidenní lhůtu k jejímu splnění. Žalovaný byl rovněž znovu poučen o následcích nezaplacení poplatku. Výzva byla žalovanému doručena dne 23. 8. 2021, soudem stanovená lhůta marně uplynula dne 7. 9. 2021.5. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.6. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný, který nezaplatil soudní poplatek za odvolání ve lhůtě jeho splatnosti, tedy při podání odvolání (§ 7 odst. 1, § 4 odst., 1 písm. b/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění), byl soudem prvního stupně řádně vyzván k jeho zaplacení v dodatečné lhůtě a poučen o následcích nesplnění této poplatkové povinnosti. Jeho následný návrh na osvobození od soudního poplatku v této věci pak byl pravomocně zamítnut, řízení o dalším obsahově shodném návrhu bylo zastaveno. Protože ani poté žalovaný soudní poplatek v soudem stanovené lhůtě nezaplatil, neshledal odvolací soud podmínky pro změnu či zrušení napadeného usnesení, které bylo vydáno v souladu s ust. § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.7. K argumentaci odvolatele, týkající se splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků odvolací soud odkazuje na ustanovení § 212a odst. 6 o. s. ř., podle něhož usnesení, jímž nebylo rozhodnuto ve věci samé, lze přezkoumat jen z důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku usnesení. Takovou otázkou byl v daném případě nedostatek podmínky řízení, který žalovaný vyvolal tím, že nesplnil svou procesní povinnost (nezaplatil soudní poplatek). O jeho návrzích na přiznání poplatkové úlevy již bylo soudy obou stupňů pravomocně rozhodnuto a v tomto řízení se jimi již nelze zabývat.8. Napadené usnesení je tedy správné a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.9. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na to, že úspěšné žalobkyni v tomto řízení žádné náklady nevznikly.