12 Cmo 49/2022-293 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem rozhodl o ponechání v platnosti směnečného platebního rozkazu ze dne 15. 1. 2018, č. j. 56 Cm 1/2018-16 a dále uložil žalovanému zaplatit žalobci náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 150 499 Kč a zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 21 909 Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že směnečným platebním rozkazem bylo vyhověno žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení směnečného peníze ve výši 531 000 Kč se 6 % úrokem od 1. 1. 2015 do zaplacení a směnečné odměny ve výši 1 770 Kč ze směnky vlastní, vystavené žalovaným dne 8. 9. 2013 na směnečnou sumu 4 000 000 Kč, splatnou dne 31. 12. 2014. Na předmětnou směnku bylo dosud zaplaceno 3 469 000 Kč a k doplacení tak zbývá částka 531 000 Kč. K výzvě žalobce na uhrazení této částky žalovaný uvedl, že částka 469 000 Kč, kterou zaslal na účet žalobce, byť jinak označená, je též splátkou na směnečný dluh a že nic dalšího již platit nebude.2. Žalovaný ve svých včas podaných námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu uvedl, že se žalobcem neměl vyjma převodu obchodního podílu ve společnosti , právnická osoba, ., kdy vystupoval jako věřitel, žádný jiný vztah. Vzájemné právní vztahy měl s bratrem žalobce , Anonymizováno, , v jehož prospěch vystavil směnku na částku 4 000 000 Kč splatnou dne 31. 12. 2014, jejímž důvodem bylo majetkové vyrovnání jeho účasti ve společnosti , právnická osoba, . Směnka byla vystavena dne 8. 9. 2012, což bylo den před podpisem smluv o převodu obchodních podílů společností , právnická osoba, . a , právnická osoba, . Dne 9. 9. 2012 mu byla , Anonymizováno, předložena další směnka s tím, že předchozí směnka, která byla roztržena, měla vadu a tato nová je již bez vad. Žalovaný neměl důvod zkoumat listiny dopodrobna, když pro něj byla důležitá splatnost a směnečná suma a měl za to, že směnka je na řad , Anonymizováno, a proto ji podepsal. Neměl důvod vystavovat směnku ve prospěch žalobce a svůj dluh vůči , Anonymizováno, ve splátkách zcela zaplatil. Uplatnil námitku nepravosti svého podpisu na směnce, absenci kauzy směnky a námitku, že nejde o směnku platební, ale zajišťovací „na dluh vůči , Anonymizováno, .“3. Žalobce navrhl ponechání směnečného platebního rozkazu v platnosti. Potvrdil, že žalovaný vůči němu neměl žádnou platební povinnost a dále upřesnil, že se dne 8. 9. 2013 se svým bratrem , Anonymizováno, dohodli na vypořádání společných podnikatelských aktivit za přítomnosti advokáta , Anonymizováno, a to tak, že byla podepsána směnka, která je předmětem tohoto řízení, přičemž pohledávka za žalovaným byla převedena z , Anonymizováno, , který měl v úmyslu opustit Českou republiku, na žalobce. Dále uvedl, že platba ve výši 230 000 Kč, uhrazená dne 9. 1. 2015, nesouvisela s předmětnou směnkou, ale jednalo se o pohledávku třetí osoby za žalovaným ze zprostředkování prodeje vozidla společnosti , právnická osoba, .4. Z provedeného dokazování (spornou směnkou, výzvou k úhradě dluhů ze dne 14. 4. 2015, příjmovým pokladním dokladem ze dne 19. 1. 2015, výpisy z účtů, smlouvami o převodu obchodního podílu, výpisy z obchodního rejstříku, dopisem Znaleckého a expertního ústavu, z. ú. , Jméno žalovaného, ze dne 3. 3. 202, výslechem svědků , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , znaleckým posudkem , Anonymizováno, , revizním znaleckým posudkem , Anonymizováno, a posudkem , právnická osoba, .) soud prvního stupně zjistil, že mezi žalovaným, žalobcem a jeho bratrem existovaly vzájemné obchodní vztahy z podnikání, které chtěli zhruba v polovině roku 2013 vypořádat. V této souvislosti byl mimo jiné převeden obchodní podíl ve společnosti , právnická osoba, . ze žalovaného jako převodce na žalobce coby nabyvatele a podíl ve společnosti , právnická osoba, z , Anonymizováno, jako převodce na žalovaného coby nabyvatele. V rámci vypořádání měl žalovaný vystavit směnku vlastní na řad , Anonymizováno, k zajištění dluhu, který vyplynul ze vzájemného vypořádání. Vzhledem k tomu, že však měl , Anonymizováno, v úmyslu vycestovat, domluvil se se žalobcem a žalovaným, že směnka bude vystavena na řad žalobce. Žalovaný tak vystavil směnku vlastní dne 8. 9. 2013 na řad žalobce se směnečnou sumou 4 000 000 Kč, splatnou dne 31. 12. 2014, opatřenou doložkou „bez protestu“. Na směnečný dluh uhradil žalovaný dne 24. 8. 2015 částku 1 000 000 Kč, dne 26. 2. 2016 částku 469 000 Kč, dne 6. 5. 2015 částku 1 000 000 Kč a dne 7. 5. 2015 částku 1 000 000 Kč, celkem tedy 3 469 000 Kč. Zůstatek dlužné částky ve výši 531 000 Kč nebyl dosud uhrazen. Dne 9. 1. 2015 poukázal žalovaný na účet manželky žalobce , Anonymizováno, dne 9. 1. 2015 částku ve výši 230 000 Kč, která pak byla vyplacena třetí osobě. Nešlo tedy o splátku směnečného dluhu.5. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil podle ustanovení § 75, § 28 odst. 1 a 2, § 78 a § 48 odst. 1 ZSŠ. Předmětnou směnku vyhodnotil jako platnou vlastní směnku, obsahující veškeré náležitosti vyžadované ustanovením čl. I § 75 ZSŠ, z níž vznikl žalobci dle shora citovaných ustanovení nárok na zaplacení směnečného peníze ve výši 541 000 Kč s příslušenstvím a odměnou.6. Námitka žalovaného, že směnku nepodepsal, byla vyvrácena znaleckými posudky. Třebaže znalci ohledně pravosti podpisu žalovaného nevyslovili kategorický závěr, zjištění ve znaleckém posudku obsažená umožňují při jejich hodnocení ve vzájemných souvislostech s výpovědí svědka , Anonymizováno, dle názoru soudu přijmout spolehlivý závěr, že výstavcem směnky je právě žalovaný. Při posuzování věrohodnosti této svědecké výpovědi vyšel soud z toho, že byla přirozeně spontánní, přesvědčivá a vnitřně souladná. I při vědomí toho, že rodinný příslušník účastníka řízení, jako osoba zainteresovaná na výsledku sporu, nemůže být z psychologického hlediska dokonale objektivním pramenem poznání pro soud a že při hodnocení jeho výpovědi nelze přehlédnout problematičnost subjektivní stránky tohoto důkazního prostředku, neshledal v tomto případě žádný důvod pro odmítnutí zjištění z tohoto důkazu učiněných. Dále soud uvedl, že z výpovědi svědka , Anonymizováno, sice přímo nevyplynulo, že by směnka byla vystavena na řad žalobce, jeho popis událostí však také korespondoval s výpovědí svědka , Anonymizováno, . Uzavřel proto, že námitka nepravosti podpisu žalovaného na sporné směnce byla provedenými důkazy vyvrácena, a dále, že pokud svědek , Anonymizováno, v rámci své výpovědi potvrdil podpis směnky žalovaným v jeho přítomnosti v podobě, v jaké byla soudu předložena, bylo tím prokázáno i to, že žalovaný projevil vůli ve směnce vyjádřenou, tedy že se zavázal v den splatnosti na ní uvedený zaplatit žalobci coby směnečnému remitentovi částku na směnce vypsanou jako směnečný peníz.7. Ohledně námitky, že směnka plnila zajišťovací funkci, odkázal soud na závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 1141/2006 ze dne 28. 8. 2008, podle nichž vzhledem k povaze zajišťovacích směnek plněním na takovou směnku (na rozdíl od plnění z titulu ručení či zástavního práva) zajištěná pohledávka nezaniká a stejně tak plněním na zajištěnou pohledávku nezaniká pohledávka ze zajišťovací směnky. K námitce neexistence kauzy směnky uvedl, že v řízení bylo prokázáno, že směnka byla vystavena v souvislosti s vypořádáním účastí „v předmětných společnostech“ a dalších společných aktivit žalobce, žalovaného a Karla Kotovského. Původně měla být vystavena na řad , Anonymizováno, , ale protože se zúčastnění dohodli, že bude splatná již za jeden rok, , Anonymizováno, postoupil plnění ze směnky žalobci a na směnce byl uveden jako remitent žalobce, neboť , Anonymizováno, měl být v době splatnosti směnky mimo Českou republiku. S ohledem na neformální povahu směnečné smlouvy shledal soud ústní ujednání účastníků ohledně zajišťovací funkce směnky jako zcela postačující.8. Z uvedených důvodů rozhodl o ponechání směnečného platebního rozkazu v platnosti. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 a § 148 odst. 1 o. s. ř.9. Žalovaný podal proti rozsudku včasné odvolání, v němž navrhl jeho změnu tak, aby byl směnečný platební rozkaz zrušen a byla mu přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů. Soudu prvního stupně vytkl, že nesprávně posoudil pravost podpisu na předmětné směnce. K uvedené otázce bylo provedeno dokazování několika znaleckými posudky, jejichž závěry nepředstavují odpovídající základ pro skutkové zjištění, že podpis žalovaného na směnce je pravý. Soud dále zohlednil výpověď svědka , Anonymizováno, , kterou však vyhodnotil nesprávně, a to zejména z pohledu její věrohodnosti. Při hodnocení pravosti podpisu žalovaného na sporné směnce soud vycházel i z výpovědi svědka , Anonymizováno, ; závěry, které soud z uvedené výpovědi učinil, však zjevně neodpovídají obsahu svědecké výpovědi. Žalovaný konečně zpochybnil i procesní postup soudu při znaleckém zkoumání pravosti jeho podpisu na směnce s tím, že soud významně pochybil nejen při hodnocení důkazů znaleckými posudky, ale i při jejich zadávání. Dále soud podle odvolatele nesprávně posoudil úhradu dluhu ve výši