12 Cmo 53/2022-391 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem v bodě I. výroku zrušil vůči žalovanému č. 2 směnečný platební rozkaz ze dne 8. 1. 2020, č. j. 7 Cm 178/2019-47, v bodě II. výroku uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému č. 2 náhradu nákladů řízení ve výši 223 365,57 Kč a v bodě III. výroku uložil žalobci povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 4 090,68 Kč.2. Soud uvedl, že se žalobce domáhal na žalovaných zaplacení směnečného nároku na základě vlastní směnky vystavené žalovaným č. 1 v Jablonci nad Nisou dne 14. 5. 2015 na řad žalobce, znějící na směnečnou sumu 945 895,39 Kč, splatné dne 7. 11. 2019 v Praze u žalobce. Směnku podepsal jako směnečný rukojmí žalovaný č. 2. Soud rozhodl směnečným platebním rozkazem ze dne 8. 1. 2020, č. j. 7 Cm 178/2019-47, proti němuž podal žalovaný č. 2 včasné námitky, v nichž popřel pravost směnky s tím, že dne 14. 5. 2015 nebyl v Jablonci nad Nisou, ale v Ústí nad Labem. Pochybuje, že mu byl vydán občanský průkaz č. , Anonymizováno, , který je uveden v ověřovací doložce.3. Na základě provedeného dokazování (prvopisem směnky, znaleckými posudky z oboru písmoznalectví, vypracovanými znalcem , Anonymizováno, , výslechem znalce, výslechem svědků , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , výslechem žalovaného č. 2, sdělením Magistrátu města Jablonec nad Nisou ze dne 14. 7. 2020, žádostí o podnikatelský úvěr ze dne 21. 4. 2015, prohlášením o vlastnictví majetku a závazcích pro profi úvěry - dlužník ze dne 21. 4. 2015, prohlášením o vlastnictví majetku a závazcích pro profi úvěry - avalista ze dne 21. 4. 2015, prohlášením avalisty ze dne 14. 5. 2015, kopií blankosměnky, kopií cestovního pasu žalovaného č. 2 č. , Anonymizováno, , smlouvou o úvěru ze dne 14. 5. 2015, žádostí o čerpání úvěru ze dne 14. 5. 2015, interním účetním dokladem ze dne 14. 5. 2015, přepisy telefonátů ze dnů 3. 7. 2019, 21. 11. 2019, 21. 11. 2019, 8. 12. 2019, 12. 12. 2019, 8. 12. 2019, dokladem pro zadávání poplatků ze dne 14. 5. 2015, návrhem na podnikatelský úvěr ze dne 14. 5. 2015, průvodním listem úvěrové dokumentace klienta, smlouvou ze dne 28. 3. 2014, smlouvou o certifikátu) soud uzavřel, že žalobcem předložená směnka obsahuje veškeré náležitosti uvedené v čl. I § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen z. s. š.) a je platnou směnkou vlastní. Směnečný rukojmí je zavázán jako ten, za koho se zaručil (čl. I § 31 odst. 1, 2 z. s. ř.) a majitel směnky po něm jako přímém dlužníku může žádat jak zaplacení směnečného peníze, tak úroku a směnečné odměny (čl. I § 48 odst. 1 z. s. š.). V projednávané věci bylo vedeno dokazování k námitce, že podpis žalovaného č. 2 na směnce není jeho pravým podpisem. Při posuzování pravosti podpisu soud vycházel primárně ze znaleckých posudků, které představují objektivní kritérium posouzení pravosti podpisů dotčených osob na listině. Znalec, který posudky vypracoval, má dlouholetou praxi a o jeho odborné erudici nemá soud nejmenší pochybnost. Ohledně podpisu žalovaného č. 2 v pozici rukojmího bylo zjištěno, že se nejedná o jeho pravý spontánní podpis. Pokud by žalovaný č. 2 podpis vyhotovit měl, muselo by jí o úmyslně měněnou formu, takzvaný podpis smyšlený, což nelze prokázat ani v rovině pravděpodobnosti. Pisatelem podpisu může být i jakákoliv jiná osoba. Znalec dále posuzoval pravost podpisů žalovaného č. 2 na dalších listinách (prohlášení avalisty ze dne 14. 5. 2015, žádosti o podnikatelský úvěr ze dne 21. 4. 2015, prohlášení o vlastnictví majetku a závazcích o profi úvěry - dlužník ze dne 21. 4. 2015 a prohlášení o vlastnictví majetku a závazcích o profi úvěry - avalista ze dne 21. 4. 2015) a současně, zda podpisy na těchto listinách a na směnce byly vyhotoveny jednou osobou, a dospěl k závěru, že sporné podpisy na listinách nejsou pravými podpisy žalovaného č. 2. Sporný podpis na prohlášení avalisty nepsala osoba, která podepsala směnku jako avalista, a sporné podpisy na dalších listinách (čtyři podpisy) pocházejí od jednoho pisatele, jímž je pravděpodobně osoba, která směnku podepsala jako avalista. V průběhu zkoumání byly zjištěny kvalitativní rozdíly mezi podpisy na prohlášení avalisty a mezi čtyřmi podpisy zbývajícími. Uvedené čtyři sporné podpisy vykazují určitou stabilitu a v důsledku toho je krajně nepravděpodobné, že by se mohlo jednat o smyšlenou úmyslně odchylnou variantu podpisu vyhotoveného žalovaným č. 2. Pokud jde o výpovědi svědků, svědkyně Šlomovičová si na konkrétní věc nepamatovala, stejně jako svědkyně Farkašová, která měla celou úvěrovou záležitost vyřizovat. Posledně jmenovaná připustila, že se někdy stávalo, že podpisy byly připojovány postupně. Totožnost ověřovala podle občanských průkazů, jejich kopie by měly být ve složce. Potvrdila, že vyhotovila na kopii blankosměnky ověřovací prohlášení, které podepsali , Jméno žalované B, a , Anonymizováno, . Výpověď svědkyně , Anonymizováno, se s ohledem na závěry znaleckého posudku jeví jako nevěrohodná. Svědkyně , Anonymizováno, chybovala v jí sepsaném ověření podpisů na blankosměnce, kde uvádí, že ověřila totožnost osob jednajících za žalovaného č. 1, mimo jiné žalovaného č. 2, označeného rodným číslem a číslem občanského průkazu , Anonymizováno, . Žalovaný č. 2 však nejednal při podpisu směnky za žalovaného č. 1 a totožnost neprokazoval, když dle prohlášení avalisty se tak mělo stát cestovním pasem. Jako číslo dokladu je pak uvedeno číslo, které je datem platnosti cestovního pasu. Již z těchto chyb je zřejmé, že svědkyně nevěnovala své činnosti náležitou pozornost. I kdyby bylo možné omluvit záměnu průkazu totožností, tj. občanského průkazu s cestovním pasem, žalobce nepředložil soudu kopii dokladu totožnosti, která měla být dle svědkyně pořizována při podpisu listin, ale kopii pasu, která byla pořízena až v roce 2017, tedy evidentně v souvislosti se zcela jinou záležitostí. Skutečnost, že se jedná o pravý podpis žalovaného č. 2, nelze dovodit ani ze svědecké výpovědi , Anonymizováno, , ani ze zvukových záznamů. Jejich autenticita byla prokázána svědeckou výpovědí jmenovaného svědka, který vysvětlil, že se domníval, že syn směnku podepsal, když banka poukázala peníze na účet společnosti. Uvedené má svoji logiku a nebylo žádným důkazem vyvráceno. Žalobce, ač k tomu byl soudem vyzván, nedoložil, že by svědek , Anonymizováno, či žalovaný č. 2 byli upozorněni na skutečnost, že hovory jsou nahrávány. Pravost podpisů žalovaného č. 2 nelze dovodit ani z přepisů telefonických hovorů vedených mezi žalobcem, respektive jeho advokátní kanceláří a žalovaným č. 2. Jak vyplynulo z výpovědi žalovaného č. 2, sporná směnka není jedinou směnkou, kterou by měl podepsat, přičemž bylo prokázáno, že rodina , Anonymizováno, měla více vzájemných vztahů se žalobcem. Nelze dojít k jednoznačnému závěru, že by žalovaný č. 2 výslovně potvrdil pravost svého podpisu, s ohledem na vysvětlení, že zazmatkoval a reagoval na výzvu k zaplacení dluhu, která mu byla doručena. Pokud žalobce prokazoval pravost podpisu žalovaného č. 2 na směnce tím, že dne 14. 5. 2015 byla ve 14:22 hod. podepsána smlouva o úvěru, ve 14:23 hod. žádost o čerpání úvěru, ve 14:24 hod. byl zadán příkaz k převodu o úvěrových prostředků a následně v 15:50 hod. zpracována zpráva o úvěru v počítačovém systému žalobce, pak z těchto listin nelze dovodit, že směnka již byla podepsána i avalistou, tím méně pak, že se jedná o pravý podpis žalovaného č. 2. Je tomu tak proto, že svědek , Anonymizováno, uváděl, že směnku podepisoval sám s tím, že žalovaný č. 2 se k podpisu dostaví později. To, že by se dostavili k podpisu zároveň jak svědek , Anonymizováno, , tak žalovaný č. 2, nebylo žalobcem tvrzeno, tím méně prokázáno. Ostatně svědkyně , Anonymizováno, připouštěla, že docházelo k případům, že směnky byly jednotlivými osobami podepisovány i postupně. Nelze tedy vyloučit skutkový děj, že v době, kdy byla podepsána smlouva o úvěru, žádost o čerpání úvěru a byl zadán příkaz k převodu úvěrovaných prostředků, směnka ještě nebyla v kolonce avalisty vůbec podepsána, popřípadě mohla být opatřena již nějakým podpisem, který však není pravým podpisem žalovaného č. 2. S ohledem na uvedené má soud za to, že žalobce neunesl důkazní břemeno k pravosti směnky, když ani přes poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. neoznačil důkazy, z nichž by bylo možno s potřebnou mírou jistoty dovodit, že na směnce se jedná o pravý podpis žalovaného č. 2. Proto byl směnečný platební rozkaz vůči němu zrušen a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. mu byla přiznána náhrada nákladů řízení.4. Žalobce napadl rozsudek včasným odvoláním, v němž navrhl jeho změnu tak, že se směnečný platební rozkaz ponechává vůči žalovanému č. 2 v platnosti, případně jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Zrekapituloval stav věci, zjištění z jednotlivých důkazů a závěry přijaté znalcem z oboru písmoznalectví. Uvedl, že dokud znalec jednoznačně nevysloví, že podpis avalisty na směnce je podpisem žalovaného č. 2 nebo že podpis na směnce není podpisem žalovaného č. 2, trvá stav n