12 Cmo 86/2022-305 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením zastavil soud prvního stupně řízení o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 12. 2021, č. j. 12 Cmo 213/2021-264 (bod I. výroku) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení 68 437,60 Kč (bod II. výroku).2. Podle odůvodnění žalobci vznikla podáním dovolání proti citovanému rozhodnutí odvolacího soudu dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, poplatková povinnost. Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání při vzniku poplatkové povinnosti, vyzval jej soud dle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. k jeho zaplacení ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva byla žalobci doručena dne 26. 2. 2022, žalobce však soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil.3. Soud prvního stupně proto podle § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. dovolací řízení zastavil a o nákladech řízení rozhodl dle § 224 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 věty první o. s. ř.4. Žalobce napadl usnesení včas podaným odvoláním, v němž navrhl změnu usnesení tak, že dovolací řízení se nezastavuje. Uvedl, že až z napadeného usnesení zjistil, že mu měla být doručena výzva soudu k zaplacení soudního poplatku. Namítl, že do jeho datové schránky sice bylo dne 26. 2. 2022 doručeno usnesení soudu ze dne 24. 2. 2022, č. j. 7 Cm 131/2018-278, jednalo se však v intencích § 167 odst. 2 a 157 o. s. ř. o nesprávné rozhodnutí, neboť v jeho záhlaví je nesprávně označena projednávaná věc, kdy namísto částky 1 307 463 USD byla uvedena částka 1 307 463 Kč. V důsledku této chyby bylo kanceláří právního zástupce žalobce usnesení přiřazeno k odlišnému řízení téhož žalobce. Chyba nebyla napravena ani ve výroku usnesení, který označení předmětu řízení neobsahuje a nebylo zřejmé, v jaké věci měl být poplatek z dovolání zaplacen. V důsledku toho nemohla žalobci účinně počít běžet lhůta k zaplacení soudního poplatku z dovolání. Žalobce již soudní poplatek z dovolání uhradil.5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.). Odvolání neshledal důvodné.6. Podle obsahu spisu byl žalobce usnesením soudu prvního stupně ze dne 24. 2. 2022, č. j. 7 Cm 131/2018-278 vyzván ke splnění poplatkové povinnosti, která mu dle § 4 odst. 1 písm. c) zák. č. 549/1991 Sb., zákon o soudních poplatcích vznikla podáním dovolání proti rozsudku odvolacího soudu. Chyba v označení měny (českých korun namísto správné měny USD) částky, která je předmětem řízení, v záhlaví tohoto usnesení, bylo k návrhu žalobce ze dne 6. 4. 2022 opraveno usnesením soudu prvního stupně ze dne 13. 4. 2022, č. j. 7 Cm 131/2018-301. Dále z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobce po podání odvolání proti napadenému usnesení soudní poplatek z dovolání dne 7. 4. 2022 zaplatil.7. Z § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. vyplývá, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. V záhlaví shora citovaného usnesení, jímž soud prvního stupně vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku z dovolání je u částky předmětu řízení v záhlaví usnesení nesprávný údaj měny, kdy namísto USD jsou uvedeny koruny české. Samotná výše žalované částky je správná.8. Z § 164 ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že předseda senátu opraví ve vydaném rozhodnutí (rozsudku i usnesení) kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zřejmé nesprávnosti. Oprava se může týkat záhlaví rozsudku, jeho výroku, odůvodnění, poučení, případně i data vyhlášení a podpisu. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí, vydá o tom předseda senátu opravné usnesení, které doručí účastníkům. Nesprávnosti, které se vyskytnou v jiných částech rozsudku, lze opravit i tak, že soud odstraní chybu ve stejnopisech rozsudku. V projednávané věci provedl soud prvního stupně k návrhu žalobce opravu chyby v údaji měny v záhlaví usnesení vydáním opravného usnesení. Tento postup soudu je zcela v souladu s § 164 o. s. ř. Tvrzení žalobce, že usnesení v důsledku nesprávného údaje měny při správné výši žalované částky vykazuje natolik zásadní vady, že nebylo zřejmé, v jaké věci má být poplatek z dovolání zaplacen, však neshledal odvolací soud důvodné. V usnesení je uvedena spisová značka, pod kterou bylo řízení u soudu prvního stupně vedeno, jsou v něm označeni účastníci a správně je uvedena výše žalované částky (nesprávný je pouze údaj měny). Je tak jednoznačně určeno a vymezeno řízení, v němž byl žalobce k úhradě soudního poplatku z dovolání vyzván. Argumentaci žalobce, že nemohl zjistit, jakého řízení se usnesení týká a usnesení tak bylo přiřazeno k jiné věci mezi týmiž účastníky, shledal odvolací soud zcela účelovou. Odvolacímu soudu je z jeho vlastní rozhodovací činnosti známo, že mezi týmiž účastníky byla u Vrchního soudu v Praze vedena dvě odvolací řízení, a to pod spisovými značkami 12 Cmo 213/2021 a 12 Cmo 261/2020. Proti oběma rozsudkům odvolacího soudu v uvedených řízeních podal žalobce dovolání. Dovolání žalobce podal i proti rozsudku dovolacího soudu ze dne 24. 6. 2021, č. j. 12Cmo 261/2020 – 343. Tato věc však byla soudem prvního stupně po vykázaném zaplacení soudního poplatku předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o podaném dovolání již dne 25. 10. 2021. Uvedené skutečnosti musely být žalobci, resp. jeho právnímu zástupci známy a nesprávná měna v údaji předmětu řízení v záhlaví usnesení nemohla na jeho straně založit jakékoliv pochybnosti o tom, jakého řízení se usnesení týkalo.9. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2000, sp. zn. 30 Cdo 2867/99, z něhož ve své argumentaci žalobce vychází, neshledal odvolací soud pro projednávanou věc přiléhavé.10. Žalobce poplatkovou povinnost dle §4 odst. 1 písm. c) zák. č. 549/1991 Sb., která vznikla již podáním dovolání a byla dle §7 cit. zák. splatná se vznikem poplatkové povinnosti, při podání dovolání nesplnil a musel být proto soudem vyzván k úhradě soudního poplatku soudem v dodatečné, soudem stanovené lhůtě. V této lhůtě však soudní poplatek nezaplatil. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 26. 2. 2022, patnáctidenní lhůta k zaplacení soudního poplatku žalobci uplynula dne 14. 3. 2022. Žalobce soudní poplatek z dovolání zaplatil až dne 7. 4. 2022. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. se k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty nepřihlíží. Předpoklady pro zastavení řízení o dovolání žalobce dle §9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. tak byly splněny.11. Odvolací soud z uvedených důvodů usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil.12. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný a žalovanému žádné náklady nevznikly. Náhrada nákladů proto nebyla přiznána žádnému z účastníků.