12 Cmo 9/2022-40 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl námitku své místní nepříslušnosti vznesenou žalovaným. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovaný podal včasné námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, v nichž vznesl mimo jiné i námitku místní nepříslušnosti Krajského soudu v Českých Budějovicích s odkazem na rozpor mezi domicilem a platebním místem, neboť z textu směnky plyne, že je domicilována u „, právnická osoba, ., pobočka , adresa, “, nicméně pro místo placení je uvedeno „, adresa, “, což lze považovat za neurčité a tudíž neplatné stanovení platebního místa. Dle informací žalovaného se na území České republiky nenachází obec (město) se jménem „, adresa, “, ani „, adresa, “. Soud prvního stupně odkázal na úpravu obsaženou v ustanovení § 105 odst. 1 a 4, § 85a a § 87 písm. e) o. s. ř. a uzavřel, že žalobkyně provedla volbu mezi obecným soudem účastníka podle § 85a za užití § 85 o. s. ř. Ohledně na směnce vyznačeného údaje „Splatno u , právnická osoba, . pobočka , Jméno žalobkyně B, , , adresa, “ soud uvedl, že jde o domicil dle čl. I § 4 ZSŠ a zároveň tím je určeno platební místo. Jiné platební místo na směnce uvedeno není. Směnka tak není rozporná ohledně domicilu a platebního místa, jak namítá žalovaný, který citovaný text účelově rozdělil na dvě části (domicil a platební místo). Soud odkázal na konstantní judikaturu, podle níž postačuje, je-li platební místo určeno alespoň s přesností obce nebo města a dále uvedl, že „z doslovné citace domicilu“ vyplývá, že platebním místem je , Jméno žalobkyně B, . V adrese uvedená zkratka tohoto města „, adresa, “ nezpůsobuje rozpor namítaný žalovaným, přičemž skutečnost, že jde o zkratku města , Jméno žalobkyně B, , je seznatelná každé svéprávné osobě mající rozum průměrného člověka. Protože se uvedené město nachází v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích, byla námitka nedostatku místní příslušnosti tohoto soudu podle ust. § 105 odst. 4 o. s. ř. zamítnuta.2. Žalovaný podal proti usnesení včasné odvolání, v němž navrhl jeho změnu tak, že se námitce místní nepříslušnosti nalézacího soudu vyhovuje, resp. tak, že vysloví místní nepříslušnost Krajského soudu v Českých Budějovicích, nebo zrušení usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. S obsáhlou argumentací, zahrnující výklad pojmu „umístěnec“ a „platební místo“, podávaný právní doktrínou, odbornou literaturou a judikaturou zdůraznil přísnou a formální povahu směnečného práva a dovodil, že zpřesnění lokace umístěnce je vnitřně rozporné, nejde o existující místní či geografický název a tedy se jedná o neurčité a neplatné stanovení místa platebního. Místo uvedené u jména směnečníka (, adresa, ) je zcela mimo místní příslušnost soudu prvního stupně. Podle směnečné doktríny se považuje za nepřípustné jakékoliv zkracování nebo upravování zapsaného názvu nebo jména (právnických osob). Žalovaný dále odkázal na závěry rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 8. 2020, sp. zn. 12 Cmo 100/2010, podle nichž „údaj o místě placení na směnce Jílovská P-4 není určitý, neboť se nejedná o místní ani geografický údaj, jak má na mysli čl. I § 75 bod 4 SŠZ.“3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle ustanovení § 212 a následujících o. s. ř., aniž za tím účelem nařídil jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Podle ust. § 84 o. s. ř. je k řízení zásadně příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného). Podle ust. § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Jak dále vyplývá z ust. § 85a o. s. ř., je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka. Ust. § 87 písm. e) o. s. ř. pak zakládá vedle obecného soudu žalovaného, popř. vedle soudu uvedeného v ustanovení § 85a o. s. ř., také místní příslušnost soudu, v jehož obvodu je platební místo, uplatňuje-li se právo ze směnky, šeku nebo jiného cenného papíru.5. Z odkazovaných ustanovení vyplývá, že úprava tzv. obecné místní příslušnosti obsažená v ust. § 84 o. s. ř. dopadá na všechna řízení, pro něž není v ust. § 88 o. s. ř. výslovně určena výlučná místní příslušnost nebo pro která zákon v jiných ustanoveních místní příslušnost neurčuje odchylně. V některých případech je ovšem na žalobci, zda podá návrh u obecného soudu žalovaného, popř. u soudu uvedeného v § 85a o. s. ř., anebo zda v případě, že přichází v úvahu některá z možností uvedených v ust. § 87 o. s. ř., zvolí podle okolností soud daný mu tímto ustanovením na výběr.6. V posuzované věci uplatnila žalobkyně nárok ze směnky, k jehož projednání je dána věcná příslušnost krajských soudů (§ 9 odst. 2 písm. j/ o. s. ř.) proti žalovanému, který má své bydliště v , Anonymizováno, , tedy v obvodu Okresního soudu v Přerově. Krajským soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí dané věci je tedy dle ustanovení § 85a o. s. ř. Krajský soud v Ostravě, v jehož obvodu se nachází obecný soud žalovaného. Vzhledem k tomu, že platební místo sporné směnky, jak vyplývá z údaje na ní vyznačeného, je v Jindřichově Hradci, je dalším soudem k řízení místně příslušným podle ust. § 87 písm. e) o. s. ř. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud daný žalobkyni na výběr. Volba mezi těmito dvěma místně příslušnými krajskými soudy náležela pouze žalobkyni a ta ji provedla tím, že žalobu podala u Krajského soudu v Českých Budějovicích.7. Námitka žalovaného, že na směnce uvedené platební místo je neurčité a tedy neplatné a současně, že existuje vnitřní rozpor „tvrzené směnky“ mezi domicilem a místem placení, je nedůvodná, jak správně uzavřel soud prvního stupně. V posuzované věci nelze mít žádných pochyb, že na směnce vyznačený údaj „Splatno u , právnická osoba, . pobočka , Jméno žalobkyně B, , , adresa, , adresa, “, neobsahuje žádný rozpor a nelze mu vytknout ani neurčitost. Oba místní údaje, tedy jak údaj upřesňující označení umístěnce názvem a sídlem jeho pobočky, tak i adresa platebního místa, zcela jednoznačně označují totéž město - , Jméno žalobkyně B, . Názor odvolatele, že jakékoli zkracování nebo upravování zapsaného názvu nebo jména na směnce je nepřípustné, odporuje ustanovení čl. I § 75 ZSŠ, z něhož takový požadavek nevyplývá. Podstatné naopak je, zda je údaj místa, kde má být placeno, na směnce vyznačen způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, kde má výstavce směnky vlastní povinnost plnit a majitel směnky právo plnění vyžadovat; případná odchylka od „úředně zavedeného“ označení (platebního) místa (obce), nemající za následek vznik takových pochybností, není významná. K tomu, že náležitost údaje platebního místa nesmí být posuzována s přehnanou přesností, srov. v literatuře např. Smitek, J., Štěpina, J., Nové směnečné právo. Praha, 1941, s. 20 (obecně), jakož i Rouček, F. Jednotný směnečný řád. Praha, 1941, s. 38 (připouštějící vymezení platebního místa způsobem „na K. V.“), či závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2013, sp. zn. 29 Cdo 3817/2012, podle nichž představuje údaj „K. Vary“ dostatečně určité určení platebního místa.8. Poukaz žalovaného na závěry rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 8. 2010, sp. zn. 12 Cmo 100/2010 není v daném případě přiléhavý, neboť v odkazovaném rozhodnutí byla řešena skutkově odlišná situace, kdy platební místo na směnce bylo vymezeno způsobem obsahujícím pouze název ulice a čísla domu, za nimiž následovala zkratka „P-4“. Nejednalo se tedy o adresu zahrnující název obce či města, byť i jen ve zkrácené podobě, jako tomu bylo v posuzované věci.9. Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.10. O náhradě nákladů odvolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. soudem prvního stupně v jeho konečném rozhodnutí ve věci.