14 Cmo 182/2022-70 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl žalobu na obnovu řízení ze dne 19. července 2022 [výrok I.] a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení [výrok II.].2. Soud prvního stupně své usnesení odůvodnil tím, že navrhovatel napadl žalobou na obnovu řízení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. června 2022, č. j. 14 Cmo 116/2022 – 47, jímž tento soud jako soud odvolací potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne 25. dubna 2022, č. j. 85 Cm 2371/2021 – 29, kterým bylo rozhodnuto o zastavení řízení o žádosti navrhovatele o osvobození od soudního poplatku a zastaveno řízení ve věci samé pro nezaplacení soudního poplatku. Jako důvod pro podání žaloby na obnovu řízení navrhovatel uvedl, že předmětný soudní poplatek byl uhrazen. Soud prvního stupně odkázal na § 228 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, dle něhož žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé. Protože napadené rozhodnutí není rozhodnutím ve věci samé, není žaloba na obnovu řízení proti němu přípustná. Současně soud poukázal na skutečnost, že i v případě její přípustnosti by žaloba nebyla důvodná, neboť soudní poplatek ve výši 2 000 Kč byl navrhovatelem zaplacen 17. května 2022, což je ovšem až po lhůtě k jeho uhrazení, která uplynula 25. dubna 2022. K pozdě zaplacenému soudnímu poplatku se dle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích /dále jen „ZSop“/, nepřihlíží, s čímž se ostatně vypořádal již dříve odvolací soud právě v napadeném usnesení. Soud proto žalobu na obnovu řízení dle § 235f o. s. ř. zamítl, aniž by nařizoval jednání. Nákladový výrok soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 142 o. s. ř. tím, že navrhovatel v řízení neuspěl, ovšem ostatním účastníkům žádné náklady v řízení nevznikly.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a současně zrušil likvidaci společnosti , Anonymizováno, /dále jen „společnost“/.4. Odvolatel argumentuje tím, že je jednatelem společnosti, a že k žalobě na obnovu řízení byla doložena smlouva o poskytnutí sídla firmy, a tedy nebyl dán právní důvod pro likvidaci společnosti. Uvádí rovněž, že byla zjištěna rozsáhlá trestná činnost „bývalého majitele firmy , Anonymizováno, , která je prošetřována v rámci trestního řízení“. Odvolatel je přesvědčen, že jsou poškozeny zájmy společnosti. Žádá proto o zrušení napadeného usnesení, a aby zaplacený soudní poplatek byl použit „na úhradu SOP“, případně aby byl určen nový termín na jeho úhradu.5. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle § 228 o. s. ř.(1) Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé:a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci;b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.(2) Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout také pravomocné usnesení, kterým byl schválen smír, lze-li důvody obnovy podle odstavce 1 vztahovat i na předpoklady, za nichž byl smír schvalován; to platí obdobně pro pravomocný platební rozkaz, pravomocný rozsudek pro uznání a pravomocný rozsudek pro zmeškání.7. Podle § 9 odst. 1 ZSop nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.8. Z obsahu spisu se podávají skutečnosti rekapitulované soudem prvního stupně, tj. že navrhovatel podal řešenou žalobu na obnovu řízení proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. června 2022, č. j. 14 Cmo 116/2022 – 47 /dále jen „usnesení odvolacího soudu“/, které považuje za nezákonné, a žádá okamžité zrušení likvidace společnosti a odvolání likvidátora. Jako důvod pro obnovu řízení navrhovatel uvedl, že soudní poplatek ve výši 2 000 Kč v rámci řízení ve věci samé uhradil na účet soudu. Usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž tento soud zastavil řízení o žádosti navrhovatele o osvobození od soudního poplatku a rovněž zastavil řízení o návrhu na zrušení pravomocného rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací. Předmětem nadepsaného řízení, které je soudem prvního stupně vedeno pod sp. zn. 85 Cm 2371/2021, je zrušení společnosti a nařízení její likvidace.9. Zásadní skutečností je, že žaloba na obnovu řízení je v občanském soudním řádu koncipována jako mimořádný opravný prostředek, který slouží k tomu, aby mohl být znovu projednán pravomocně skončený spor nebo jiná právní věc, jestliže tu jsou skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, pro které původní rozhodnutí o věci samé z hlediska správnosti a úplnosti skutkových zjištění a skutkových závěrů nemůže obstát. Pojem „věc sama“ je vykládán jako věc, která je tím předmětem, pro něž se řízení vede.10. Způsobilým předmětem žaloby na obnovu řízení jsou rozsudky (částečné, mezitímní, konečné, pro uznání nebo pro zmeškání), usnesení, kterými bylo rozhodnuto ve věci samé, usnesení o schválení smíru, platební rozkazy, elektronické platební rozkazy, směnečné a šekové platební rozkazy, a to jen tehdy, jestliže jsou pravomocné. Pro žalobu na obnovu řízení je charakteristické, že může směřovat jen proti pravomocnému rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno a kterým bylo (současně) rozhodnuto o věci samé. V této souvislosti je nezbytné přihlédnout i k rozdílům v pojmech „rozhodnutí, jímž se řízení končí“ a „rozhodnutí ve věci samé“. Ne každé rozhodnutí, jímž se řízení končí, je totiž rozhodnutím ve věci samé (např. usnesení o zastavení řízení). Rozhodnutí ve věci samé pak zpravidla bývá i rozhodnutím, jímž se řízení končí, i když ani to neplatí bezvýjimečně (takovou výjimkou jsou např. částečné a mezitímní rozsudky). Žalobou na obnovu řízení lze napadnout jak rozhodnutí soudu prvního stupně, tak i rozhodnutí odvolacího soudu, tj. rozsudek odvolacího soudu nebo jeho usnesení, kterým bylo meritorně rozhodnuto o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ve věci samé (viz komentář DOLEŽÍLEK, Jiří. § 228 [Důvody obnovy řízení]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1804, marg. č. 2.).11. Usnesením odvolacího soudu, proti němuž navrhovatel žalobu na obnovu řízení podal, bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení o žádosti navrhovatele o osvobození od soudního poplatku a zastaveno řízení ve věci samé pro nezaplacení soudního poplatku. Nejedná se tudíž o rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo meritorně rozhodnuto o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ve věci samé, týkající se zrušení právnické osoby. Soud prvního stupně proto nepochybil, když žalobu na obnovu řízení dle § 235f o. s. ř. pro nepřípustnost zamítl. Stejně tak odvolací soud souzní se závěrem soudu prvního stupně, že i v případě přípustnosti žaloby by se jednalo o žalobu nedůvodnou, neboť soudní poplatek nebyl uhrazen v zákonem stanovené lhůtě. K tomu odvolací soud pro stručnost odkazuje na závěry soudu prvního stupně v napadeném usnesení.12. S ohledem na výše uvedené odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil, včetně závislého výroku o nákladech řízení.13. Výrok o nákladech odvolacího řízení vyhází z § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., odvolatel s odvoláním neuspěl, ovšem ostatním účastníkům podle obsahu spisu žádné náklady v řízení nevznikly.