14 Cmo 187/2022-212 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením přiznal znaleckému ústavu , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „znalec“) za podaný znalecký posudek č. 1835/2022 znalečné v celkové výši 249 754,50 Kč, a to a) odměnu za 455 hodin práce po 450 Kč ve výši 204 750 Kč, b) náhradu hotových výdajů ve výši 2 007 Kč, c) DPH z částky 204 750 Kč ve výši 42 997,50 Kč. Usnesení soudu prvního stupně neobsahuje odůvodnění.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3. Odvolatel předně soudu prvního stupně vytýká nepřezkoumatelnost napadeného usnesení, neboť postrádá řádné odůvodnění. Odkazuje při tom na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 21. března 2012, sp. zn. 7 Cmo 487/2011, vydané v obdobné věci, kde soud prvního stupně rovněž neodůvodnil rozhodnutí o přiznání odměny znalce, a závěry tam uvedené cituje s důrazem na to, že absence odůvodnění rozhodnutí o přiznání znalečného činí takové rozhodnutí nepřezkoumatelným.4. Odvolatel dále namítá, že soud prvního stupně by měl posoudit kvality znaleckého posudku, vzít v úvahu případné námitky účastníků. Napadené rozhodnutí rovněž považuje za předčasné, neboť bylo vydáno před výslechem znalce, jakož i před vyjádřením účastníků ke znaleckému posudku.5. Odvolatel má za to, že přiznaná odměna je nepřiměřená s ohledem na znalcem vykázanou práci, když doba strávená na posudku v rozsahu 455 hodin je neadekvátní obsahu posudku a tomu, že vykázaná doba při přepočtu na pracovní dny vychází na cca 59 pracovních dnů. Odvolatel není schopen blíže oprávněnost odměny znalce posoudit, neboť mu nebylo zasláno vyúčtování odměny znalce ani jeho odůvodnění, a samotné usnesení postrádá jakékoliv odůvodnění, z něhož by bylo možné vyčíst důvodnost výše odměny znalce.6. Rovněž namítá, že ve znaleckém posudku lze spatřit zásadní vady, budící pochybnosti o jeho kvalitě, a tedy i nároku znalce na odměnu v požadované výši. Vady znaleckého posudku mohou mít zásadní dopad na výši odměny.7. Žalovaná a znalec se k podanému odvolání nevyjádřili.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.9. Podle § 139 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), byl-li podán znalecký posudek, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné) a zvláštní předpisy stanoví, komu se znalečné vyplácí.10. Podle § 30 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, má znalec za podání posudku právo na znalečné, sestávající z odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě. Podle § 31 téhož zákona se odměna za výkon znalecké činnosti určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkolu. Podrobnosti ohledně výše a způsobu snížení odměny, rozsahu jejího snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsobu jejího vyúčtování stanovuje vyhláška č. 504/2020 Sb., o znalečném. Dle § 2 uvedené vyhlášky znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 300 až 450 Kč.11. Znalci tak nárok na odměnu vzniká, pakliže podá včas soudem vyžádaný posudek, splní zadaný úkol a odpoví na všechny soudem položené otázky. A je na soudu, aby zhodnotil a posoudil, zda znalcem požadovaná odměna za podání znaleckého posudku je opodstatněná. Jinak řečeno, je povinností soudu, aby posoudil oprávněnost výše znalcem požadovaného znalečného (všech položek, ze kterých se skládá) a aby výši znalečného stanovil.12. Nutno dodat, že vydané rozhodnutí není svou povahou rozhodnutím, kde by byl důvod pro aplikaci § 169 odst. 2 o. s. ř. Na odvoláním napadené usnesení se uvedené ustanovení nevztahuje. Automatické přiznání vyúčtovaného znalečného bez jeho přezkumu je zpravidla nepřípustné; rozhodnutí o přiznání znalečného a o jeho výši je třeba řádně odůvodnit.13. Odvoláním napadené usnesení výše uvedeným požadavkům nevyhovuje, postrádá posouzení soudu prvního stupně, zda znalec dle jeho zadání znalecký úkol splnil, zda má znalecký posudek veškeré náležitosti, zda byl podán včas, jakož i to, zda požadované znalečné (tj. odměna a náhrada hotových výdajů) odpovídá uloženému znaleckému úkolu, množství práce i odbornosti potřebné k vypracování znaleckého posudku, zda je znalcem požadovaná odměna opodstatněná. Soud prvního stupně automaticky znalci za zpracování znaleckého posudku přiznal znalečné v jím požadované výši, své závěry nijak neodůvodnil.14. Skutečnost, že rozhodnutí soudu prvního stupně nebylo odůvodněno, kdy řádné odůvodnění rozhodnutí je základním atributem spravedlivého procesu, vylučujícího libovůli soudní moci, způsobuje jeho nepřezkoumatelnost, a proto odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvoláním napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.15. V dalším řízení soud prvního stupně znovu o znalečném rozhodne, vypořádá se i s námitkami odvolatele k této otázce; své závěry promítne do nového rozhodnutí ve věci a své rozhodnutí řádně odůvodní.16. Zbývá dodat, že řešení námitek zpochybňujících věcnou správnost znaleckého posudku překračuje rámec přezkumu odvoláním napadeného usnesení o přiznání znalečného. Přesvědčivost znaleckého posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání a logickému odůvodnění jeho závěru bude hodnotit soud prvního stupně až při provádění posudku k důkazu podle § 132 o. s. ř., kdy bude posuzovat i relevanci tohoto důkazu.17. Rovněž je třeba uvést, že odvolatel zcela pomíjí dikci ustanovení § 34 věta druhá zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, dle kterého orgán veřejné moci, který rozhodl o ustanovení znalce, rozhodne o znalečném bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od doručení vyúčtování.