14 Cmo 228/2022-28 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. rozhodl o odvolání účastníka 2) , Jméno navrhovatele B, z funkce likvidátora společnosti , Jméno navrhovatele A, (dále jen „společnost“), výrokem II. novým likvidátorem společnosti jmenoval , Anonymizováno, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , výrokem III. uložil účastníku 2) povinnost zaplatit státu soudní poplatek ve výši 2 000 Kč s uvedením příslušných platebních dispozic, výrokem IV. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že se navrhovatel domáhal odvolání účastníka 2) z funkce likvidátora společnosti a jmenování nového likvidátora ze seznamu insolvenčních správců. Návrh odůvodnil tím, že likvidátor společnosti je nečinný, což dovozoval z toho, že společnost, která vstoupila do likvidace v roce 2016, nepodala za roky 2017 až 2020 přiznání k dani z příjmu právnických osob, ač je k tomu povinna podle § 240c zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „d. ř.“), a byla k tomu navrhovatelem jakožto správcem daně opakovaně vyzývána. Likvidátor tak řádně neplní své povinnosti. Právní zájem odůvodnil navrhovatel tím, že stávající stav brání řádnému výkonu správy daně podle § 1 odst. 2 d. ř.3. Soud prvního stupně vyzval společnost a likvidátora k vyjádření k podanému návrhu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení. Společnosti i likvidátorovi byla výzva doručena. Ke dni rozhodování soudu prvního stupně nebylo na výzvu reagováno. Soud prvního stupně uzavřel, že v řízení byly splněny podmínky pro odvolání likvidátora z funkce ve smyslu § 191 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Právní zájem navrhovatele na požadovaném odvolání stávajícího likvidátora společnosti a jmenování nového likvidátora je dán. Navrhovatel má jako orgán státu České republiky právní zájem na tom, aby subjekty působící v České republice dodržovaly její právní řád. Proto je aktivně legitimován k podání návrhu na odvolání stávajícího likvidátora společnosti a jmenování likvidátora nového. Jelikož se společnost ani likvidátor k návrhu nevyjádřili, má soud prvního stupně za to, že skutečnost, že společnost ani její likvidátor nejsou kontaktní, sama o sobě znemožňuje řádný kontakt mezi společností a jejím likvidátorem nejen ze strany soudu, ale i ze strany případných věřitelů společnosti a dalších osob, a tím i řádný průběh likvidace. Proto soud prvního stupně odvolal stávajícího likvidátora z funkce a ze seznamu insolvenčních správců jmenoval likvidátora nového.4. Povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč soud prvního stupně uložil účastníku 2) s odkazem na § 11 odst. 2 písm. a), § 4 odst. 1 písm. j) ve spojení s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník 2) odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.6. Domnívá se, že nejsou splněny podmínky pro jeho odvolání z funkce likvidátora společnosti a jmenování likvidátora nového, jelikož dne 7. června 2022 podal daňová přiznání za roky 2017 až 2021.7. Navrhovatel s podaným odvoláním nesouhlasí, ztotožňuje se se závěry soudu prvního stupně. Potvrdil, že společnost daňová přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2017 až 2020 i 2021 podala. Zároveň zdůraznil, že při následném doplnění podání předmětných daňových přiznání bývá již bez podstatného významu, zda likvidátor své povinnosti dodatečně splnil, neboť pro jeho odvolání je podstatné neplnění jeho povinností, nikoliv jeho „rehabilitace“. K tomu odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. března 2021, č. j. 7 Cmo 206/2020-35. Nezajištění řádného podávání každoročních daňových přiznání za období 6 let bylo opakovaným porušováním zákonné povinnosti jmenovaného likvidátora. Nešlo tak o ojedinělé porušení zákonné povinnosti. Poukázal na skutečnost, že likvidace společnosti probíhá již 6 let. Likvidátor rovněž neplní povinnost zakládat do sbírky listin příslušné účetní závěrky.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.9. Podle § 191 odst. 2 o. z. soud na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, odvolá likvidátora, který řádně neplní své povinnosti, a jmenuje nového likvidátora.10. Podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, poplatníkem daně z příjmů právnických osob je právnická osoba. Podle § 38m téhož zákona je poplatník povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob.11. Podle § 136 odst. 1 d. ř. daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.12. Podle § 240c odst. 1 d. ř. dojde-li ke zrušení právnické osoby s likvidací, trvá povinnost podávat řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení až do dne zániku právnické osoby.13. Z předloženého spisu vyplývá, že navrhovatel podal dne 12. dubna 2022 návrh na odvolání odvolatele z funkce likvidátora společnosti pro neplnění jeho povinností, jelikož za roky 2017 až 2020 nepodal za společnost daňová přiznání (což dokládá výzvami k podání daňových přiznání).14. Nahlédnutím do elektronické databáze obchodního rejstříku společnosti odvolací soud zjistil, že společnost byla založena dne 3. října 1997. Ze sbírky listin obchodního rejstříku se podává, že společnost od svého vzniku dosud do sbírky listin nezaložila žádné účetní závěrky, nad to od roku 1998 společnost nezaložila ani další žádné další listiny, jež mají být dle § 66 a § 72 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), do sbírky listin založeny.15. Z obsahu odvolacím soudem vyžádaného spisu vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. 74 Cm 10/2015 se podává, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 12. dubna 2016, č. j. 74 Cm 10/2015-38, které nabylo právní moci dne 5. května 2016, byla společnost zrušena s likvidací; likvidátorem byl jmenován účastník 2) jakožto člen statutárního orgánu. Od svého jmenování do funkce likvidátora nepodal soudu žádnou zprávu o průběhu likvidace.16. Důvodem odvolání likvidátora je řádné neplnění jeho povinností, tj. jak porušení některé z jeho povinností, tak plnění povinností způsobem, který je v rozporu s právní úpravou, jestliže tím likvidátor nepřípustně zasahuje do práv a povinností třetích osob. Posouzení řádného neplnění povinností likvidátora bude záležet na každém konkrétním případě. Účelem § 191 odst. 2 o. z. je nahrazení dosavadního likvidátora, jenž porušuje své povinnosti, novým likvidátorem, který likvidaci řádně provede a dokončí.17. Povinností poplatníka daně z příjmů, tj. v daném případě společnosti, bylo podávat příslušná daňová přiznání, byť by byly příjmy nulové, a to již od jejího vzniku. Této povinnosti společnost nedostála. V této souvislosti odvolací soud považuje za nutné dodat, že společnost je účetní jednotkou dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, která má povinnost vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku (§ 4 odst. 1 části věty před středníkem zákona o účetnictví) a sestavovat účetní závěrku jako řádnou, popřípadě jako mimořádnou nebo mezitímní (§ 6 odst. 4 zákona o účetnictví). Dle § 66 písm. c) a § 72 odst. 1 z. v. r. je současně společnost povinna bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti rejstříkovému soudu listiny zakládané do sbírky listin – tedy mimo jiné účetní závěrky – předložit. Ani tuto povinnost společnost doposud nesplnila.18. Je třeba zdůraznit, že v průběhu likvidace se daňová přiznání podávají tak, jako by likvidace nenastala. Likvidátor, který byl společnosti jmenován, vystupuje při správě daní z pozice osoby jednající jménem právnické osoby, za likvidovanou právnickou osobu daňové přiznání podává sám, popř. k tomu může zmocnit jinou osobu.19. V poměrech dané věci je nepochybné, že likvidátor tuto zákonem danou povinnost od roku 2017 neplnil. Nezajištění včasného a řádného podávání daňových přiznání bylo opakovaným porušováním povinností likvidátora. Na tomto závěru nemění nic ani skutečnost, že likvidátor předmětná daňová přiznání příslušnému finančnímu úřadu dodatečně doložil. Nápravu zjednal až dne 7. června 2022, tj. až s několikaletým zpožděním. V daném případě nejde o ojedinělé porušení zákonem stanovené povinnosti. Rovněž nelze odhlédnout od skutečnosti, že likvidátor neplní zakládací povinnost vyplývající z § 66 písm. c) z. v. r., byť měl dostatek času od zahájení likvidace, aby zjednal nápravu, neboť společnost od svého vzniku účetní závěrky do sbírky listin nezakládá (srov. mutatis mutandis závěry zformulované v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. března 2021, sp. zn. 7 Cmo 206/2020); nebyly založeny ani další listiny, které zákon povinně k založení předpisuje. Odvolatel