14 Cmo 311/2021-71 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že návrh na určení, „že se v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 278549, ze dne 5. března 2021 vymazává zápis:- obchodní firma: , Anonymizováno- jednatel: , Jméno advokáta B, , dat. nar. , Datum narození advokáta B, , , adresa, , den vzniku funkce 4. března 2021- likvidátor: , Anonymizováno, , dat. nar. , adresaa bude v něm nadále tento zápis:- obchodní firma: , Jméno advokáta C, .- jednatel: , Jméno navrhovatele, , dat. nar. , Anonymizováno, , , adresa, “se zamítá [výrok I.], navrhovateli uložil povinnost nahradit účastnici 1) na účet jejího právního zástupce náklady řízení ve výši 8 228 Kč do tří dnů od právní moci usnesení [výrok II.] a rovněž navrhovateli uložil povinnost nahradit též účastnici 2) náklady řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci usnesení [výrok III.].2. Soud prvního stupně usnesení odůvodnil s odkazem na § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /déle jen „o. s. ř.“/ a § 191 odst. 1 a 192 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/ tím, že návrh není důvodný a navrhovatel nemá na jím požadovaném určení naléhavý právní zájem. Navrhovatel jakožto bývalý jednatel společnosti , Anonymizováno, /dále jen „společnost“/ se domáhá určení, jehož prostřednictvím by došlo ke změně údajů zapsaných v obchodním rejstříku. Návrh je odůvodněn tím, že ke změně údajů zapisovaných do obchodního rejstříku došlo na základě rozhodnutí přijatého dne 4. března 2021 účastnicí 1) jako jedinou společnicí v působnosti valné hromady společnosti. Toto rozhodnutí je však dle navrhovatele neplatné, což by si měl soud posoudit jako předběžnou otázku. S ohledem na skutečnost, že se navrhovatel v daném případě domáhá určení, jehož prostřednictvím by došlo ke změně údajů zapsaných v obchodním rejstříku, které byly do rejstříku zapsány na základě rozhodnutí jediné společnice v působnosti valné hromady, přičemž v jiném řízení, než v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nelze platnost rozhodnutí valné hromady přezkoumávat, soud prvního stupně návrh zamítl. Nákladový výrok II. soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. úspěchem ve věci obou účastnic. Účastnici 1) náleží náhrada nákladů za dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /dále jen „advokátní tarif“/, tj. převzetí věci a 1x písemné podání ve věci samé, po 3 100 Kč za 1 úkon podle § 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, tj. 6 200 Kč, paušální náhrada po 300 Kč á 1 úkon právní služby dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a 21 % DPH. Účastnici 2), která nebyla zastoupena advokátem, náleží dle § 151 odst. 3 o. s. ř. paušální náhrada za podané vyjádření ve věci samé ve výši 300 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Odvolatel vytýká soudu prvního stupně chybné právní hodnocení, které je zcela mimo rámec podané žaloby, tedy nekoresponduje jak s jejím odůvodněním, tak s žalobním petitem. Odvolatel poukazuje na skutečnost, že návrh ve věci samé není podán podle § 191 z. o. k., ale jedná se o řízení sporné povahy. Uzavřel-li soud prvního stupně, že se jedná o návrh ve smyslu § 191 z. o. k., měl k tomu navrhovatele příslušně poučit a vyzvat jej k úpravě návrhu v příslušné lhůtě, a nikoli návrh bez dalšího zamítnout. K tomu odvolatel rozsáhle popisuje jednání účastnice 1), jehož neplatnosti se návrhem ve věci samé dovolává, a které označuje za nedovolené, neplatné a v rozporu s právními předpisy jak v rovině civilního práva, tak v té trestněprávní. Účastnice 1) je bývalou partnerkou navrhovatele, ve společnosti figurovala toliko formálně, přičemž vedení společnosti zajišťoval vždy jen navrhovatel. Po ochladnutí vztahu mezi navrhovatelem a účastnicí 1) rozhodla účastnice 1) o vstupu společnosti do likvidace toliko z důvodu nenávisti vůči navrhovateli a s cílem vyhnout se vrácení peněžních prostředků získaných ze společnosti, které byly použity na koupi nemovitosti pro účastnici 1).5. Účastnice 1) se k odvolání vyjádřila tak, že se ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, setrvává na svém vyjádření k návrhu ve věci samé a navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil a přiznal účastnici 1) náhradu nákladů odvolacího řízení. Účastnice 1) poukazuje na výslovný návrh vydání rozhodnutí, kterým se navrhovatel zcela jasně domáhal výmazu v obchodím rejstříku zapsaných údajů a zápisu nových. Navrhovatel zastoupený v řízení advokátem tudíž nemůže tvrdit, že by soud prvního stupně jeho návrh posoudil procesně nesprávně, když je z návrhu naprosto zřejmé, čeho se jím navrhovatel domáhal.6. Účastnice 2) se k odvolání vyjádřila obdobně jako účastnice 1) a navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil a přiznal účastnici 2) náhradu nákladů odvolacího řízení.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a neshledal odvolání důvodným.8. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.9. Odvolatel se v řízení dovolává neplatnosti rozhodnutí účastnice 1) jako jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti a navrhuje, aby soud rozhodl o určení práva tak, jak je uvedeno ve výroku I. usnesení soudu prvního stupně. Navrhovatel vychází z toho, že by soud měl otázku neplatnosti rozhodnutí účastnice 1) o odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti, jmenování účastnice 1) do této funkce, vstupu společnosti do likvidace a jmenování likvidátorky , Anonymizováno, , posoudit jako otázku předběžnou, a poté rozhodnout o změně zápisu navrhovaných skutečností do obchodního rejstříku.10. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku dostupného na www.justice.cz se podává, že účastnice 1) je v obchodním rejstříku zapsána jako jednatelka společnosti se dnem vzniku funkce 4. března 2021 a současně jako jediný společník společnosti, a že společnost byla jejím rozhodnutím ze dne 4. března 2021 zrušena s likvidací a téhož dne vstoupila do likvidace. Navrhovatel je bývalým jednatelem společnosti se dnem zániku funkce dne 4. března 2021. K zápisu zániku funkce jednatele došlo 5. března 2021.11. Odvolací soud přitakává soudu prvního stupně co do posouzení povahy návrhu ve věci samé. Především s ohledem na petit návrhu je evidentní, že jde o návrh na určení práva dle § 80 o. s. ř. Ostatně tohoto ustanovení se v návrhu dovolává sám navrhovatel.12. Podle četné, konstantní soudní judikatury má určovací žaloba podle § 80 o. s. ř. preventivní význam a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, a jednak v případech, kdy určovací žaloba vystihuje účinněji než jiné právní prostředky obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 1999, sp. zn. 2 Cdon 1364/97, či např. rozsudek ze dne 29. dubna 2003, sp. zn. 21 Cdo 58/2003, uveřejněný pod číslem 2/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, popř. rozsudky ze dne 5. prosince 2000, sp. zn. 22 Cdo 2902/99, ze dne 4. října 2001, sp. zn. 22 Cdo 1772/2000, ze dne 31. ledna 2006, sp. zn. 30 Cdo 822/2005).13. V poměrech projednávané věci návrh preventivní význam ve shora uvedeném smyslu nemá, a není dán naléhavý právní zájem odvolatele na požadovaném určení. Obsáhlá tvrzení odvolatele, že rozhodnutí účastnice 1) učiněná dne 4. března 2021 jako jedinou společnicí v působnosti valné hromady společnosti jsou neplatná, jeho naléhavý právní zájem na požadovaném určení založit nemůže.14. Soud prvního stupně správně uzavřel, že otázku platnosti usnesení valné hromady může soud řešit výlučně v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Nebyl-li podán návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, popřípadě nebylo-li mu vyhověno, brání stávající právní úprava obchodních korporací (§ 192 odst. 1 z. o. k. pro společnosti s ručením omezeným) v jiném soudním řízení (včetně rejstříkového řízení) přezkoumávat platnost usnesení valné hromady byť jako prejudiciální otázku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. listopadu 2007, sp. zn. 29 Odo 255/2006, dostupný na www.nsoud.cz). Stejně tak soud prvního stupně správně odkázal na