14 Cmo 332/2021-29 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. rozhodl o odvolání , tituly před jménem, z funkce likvidátora společnosti , Anonymizováno, (dále jen „společnost“), výrokem II. jmenoval novým likvidátorem společnosti , Anonymizováno, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , výrokem III. uložil účastníku 2) povinnost zaplatit státu soudní poplatek ve výši 2 000 Kč s uvedením příslušných platebních dispozic a výrokem IV. žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.2. Soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí konstatoval, že společnost byla zrušena s likvidací usnesením ze dne 30. května 2005, č. j. 49 Cm 93/2005-7. Likvidátorem společnosti byla jmenována účastnice 2), která funkci likvidátora zcela ignorovala, nebyl dosud proveden žádný úkon směřující k provedení likvidace. Jelikož účastnice 2) funkci likvidátora nevykonává řádně, soud prvního stupně s odkazem na § 191 odst. 2, odst. 3, odst. 4 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku návrhu vyhověl, účastnici 2) z funkce likvidátora odvolal a jmenoval nového likvidátora z osob zapsaných v seznamu insolvenčních správců.3. Povinnost uhradit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč soud prvního stupně uložil účastnici 2) s odkazem na § 11 odst. 2 písm. a) a § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) s tím, že úspěšnému navrhovateli žádné náklady řízení nevznikly.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala účastnice 2) odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil.5. Odvolatelka považuje rozhodnutí soudu prvního stupně za zcela nesprávné. Není již likvidátorem společnosti, z této funkce byla odvolána na základě pravomocného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. července 2005, č. j. 49 Cm 93/2005-10. Vydání napadeného tudíž bránila překážka věci pravomocně rozhodnuté.6. Navrhovatel s podaným odvoláním nesouhlasil, ztotožnil se závěry soudu prvního stupně. Poukazuje na to, že účastnice 2) neplnila opakovaně své zákonné povinnosti, nezajistila po dobu trvání likvidace (16 let) podání řádného daňového přiznání za společnost, rovněž neplní povinnost zakládat příslušné účetní závěrky do Sbírky listin.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a shledal odvolání důvodným.8. Řízení o jmenování i odvolání likvidátora právnické osoby je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) Takové soudní řízení se primárně řídí §§ 3 až 30 a §§ 85 až 93 z. ř. s.9. Podle § 27 z. ř. s. výrok pravomocného rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o statusové věci fyzické nebo právnické osoby, je závazný pro každého.10. Podle § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř. pak stanoví, že jde-li se o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.11. Odvolací soud ze spisu vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. 49 Cm 93/2005 zjistil, že pravomocným usnesením ze dne 30. května 2005, č. j. 49 Cm 93/2005-7, byla společnost zrušena s likvidací; likvidátorem společnosti byla jmenována účastnice 2). Následně usnesením ze dne 28. července 2005, č. j. 49 Cm 93/2005-10, byla účastnice 2) odvolána z funkce likvidátora z důvodu pozastavení výkonu funkce advokacie (když soud takto rozhodl z úřední moci), a novým likvidátorem byl jmenován , tituly před jménem, , narozen , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Usnesení nabylo právní moci dne 1. září 2005. Tato změna se však nepromítla v zápise do obchodního rejstříku společnosti.12. V poměrech projednávané věci je tak zřejmé, že návrh na odvolání účastnice 2) z funkce likvidátora společnosti a jmenování likvidátora nového nebyl opodstatněný, neboť účastnice 2) již byla výše citovaným usnesením z funkce likvidátorky pravomocně odvolána a společnosti byl jmenován nový likvidátor. Jelikož jde o statusovou věc, předchozí pravomocné rozhodnutí působí erga omnes, jeho výrok je závazný pro každého. V dané věci tak nastala překážka věci pravomocně rozhodnuté, která znemožňuje, aby věc byla znovu projednána. Nedostatek této podmínky řízení nelze odstranit, a proto bylo namístě předmětné řízení zastavit podle § 104 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.13. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil a předmětné řízení zastavil, zároveň rozhodl, že účastnici 2) se povinnost zaplatit soudní poplatek neukládá, neboť za dané situace na ni tato nedopadá.14. O nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud v souladu s § 23 věta první z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 2 o. s. ř., když neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení.