14 Cmo 44/2022-22 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným usnesením ustanovil společnosti , Jméno navrhovatelky A, . (dále jen „společnost“) opatrovníka pro zrušení společnosti, nařízení její likvidace a jmenování likvidátora, a to , Anonymizováno, , advokáta, sídlem , adresa, .2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, že společnost nemá statutární orgán, neboť jeho poslední člen byl vymazán dne 23. března 2021 a od té doby nebyl podán návrh na zápis jiné osoby jako statutárního orgánu do obchodního rejstříku.3. Proti tomuto usnesení podal za společnost odvolání , Jméno navrhovatelky B, , advokát.4. Namítá, že společnost již jednatele má, protože jím byl jmenován jediný společník, což dokládá jeho rozhodnutím. Jednatel bude do obchodního rejstříku zapsán společně s dalšími změnami ve společnosti, pro které se vyžaduje forma notářského zápisu, a to společně se změnou názvu a sídla.5. Jelikož odvolání bylo podáno advokátem , Jméno navrhovatelky B, v zastoupení společnosti na základě plné moci, udělené mu 15. února 2022 tvrzeným jednatelem společnosti , Anonymizováno, , který však není v této funkci u společnosti v obchodním rejstříku zapsán, byl odvolací soud povinen zabývat se tím, zda mu toto postavení jednatele k datu udělení plné moci svědčilo.6. Z obsahu rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady ze dne 15. února 2022 (doloženého k odvolání), vyplývá, že jediný společník společnosti , Anonymizováno, do funkce jejího jednatele jmenoval sám sebe. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti má odvolací soud za zjištěné, že od data 23. března 2021 dosud společnost nemá zapsaného žádného jednatele, jakož i to, že jejím jediným společníkem je od 30. září 2021 , Anonymizováno, .7. Podle § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), před soudem za právnickou osobu jedná a) člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna, nebo b) její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen, nebo c) vedoucí jejího odštěpného závodu, jde-li o věci týkající se tohoto závodu, nebo d) její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně.8. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.9. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.10. Podle § 46 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána (dále jen "člen voleného orgánu"), musí být také bezúhonná podle zákona o živnostenském podnikání a nesmí u ní existovat překážka provozování živnosti.11. Při posouzení toho, kdo je oprávněn za právnickou osobu (společnost) jednat před soudem [§ 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] nelze bez dalšího vycházet z principu materiální publicity ohledně tomu odpovídajícího zápisu, resp. jeho absence. Je tomu tak z důvodu, že jmenování jednatele do funkce, jakož i ukončení jeho funkce se zapisují do obchodního rejstříku, avšak zápis má deklaratorní povahu. Jednatel společnosti s ručením omezeným (společnosti) je tedy oprávněn jednat za právnickou osobu před soudem [§ 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř.], i když o tom (dosud) nebyl proveden zápis v obchodním rejstříku (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2008, sp. zn. 21 Cdo 1388/2007, nebo ze dne 12. dubna 2018, sp. zn. 21 Cdo 2646/2016, jež jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz).12. Aby mohla funkce jednatele , Anonymizováno, vzniknout a trvat, musí , Anonymizováno, splňovat podmínky předepsané v § 46 odst. 1 z. o. k., což ale z listin obsažených ve spise, resp. doložených k posuzovanému odvolání zřejmé není. To zakládá odstranitelný nedostatek podmínky řízení, spočívající v nedostatku zastoupení , Jméno navrhovatelky B, k podání posuzovaného odvolání (§ 104 odst. 2 o. s. ř.).13. Odvolací soud proto vyzval usnesením ze dne 12. května 2022, č. j. 14 Cmo 44/2022-20, advokáta , Jméno navrhovatelky B, , aby ve lhůtě 14 dnů ode dne jeho doručení odvolacímu soudu doručil listiny, z nichž bude zřejmé, že , Anonymizováno, byl k datu 15. února 2022 oprávněn jako jednatel společnosti udělit mu plnou moc k zastupování společnosti v tomto řízení. Konkrétně, aby doručil (též) listiny, z nichž bude zřejmé, že , Anonymizováno, je bezúhonnou osobou podle zákona o živnostenském podnikání (výpis z rejstříku trestů) a že u ní neexistuje překážka provozování živnosti ve smyslu § 46 odst. 1 z. o. k. (tj. alespoň čestné prohlášení o tom, že splňuje zákonné podmínky pro výkon funkce jednatele ke dni 15. února 2022 a poté podle z. o. k.).14. Usnesení bylo , Jméno navrhovatelky B, doručeno dne 19. května 2022, požadované listiny však odvolacímu soudu nebyly doručeny ve stanovené lhůtě a ani poté. Z rejstříkového spisu společnosti se přitom nijak nepodává, že by byl návrh na zápis , Anonymizováno, jako jednatele podán.15. Odvolacímu soud proto nezbylo, než řízení o podaném odvolání zastavit [§ 211 ve spojení s § 104 odst. 2 o. s. ř. a § 1 odst. 3 zákona č. 289/2013 Sb. v platném znění, o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)], protože nedostatek podmínky řízení odstraněn nebyl. Zastavení odvolacího řízení (výrok I.) je přiléhavější postup než odmítnutí odvolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. listopadu 1997, sp. zn. 2 Cdon 992/97), třebaže věcné důsledky jsou zcela rovnocenné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002).16. O nákladech odvolacího řízení (výrok II.) odvolací soud rozhodl podle § 23 věty první z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 2 o. s. ř., protože navrhovateli žádné náklady řízení nevznikly.