14 Cmo 73/2022-78 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem, Anonymizováno, - pobočka v Liberci v záhlaví uvedeným usnesení nepřiznal navrhovateli osvobození od soudního poplatku za odvolání proti výrokům II. a III. usnesení soudu prvního stupně ze dne 26. října 2021, č. j. 38 Cm 76/2019 - 49.2. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, tak, že navrhovatel neprokázal, že by majetkové poměry jím likvidované společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, /dále jen „společnost“/, odůvodňovaly osvobození od daného soudního poplatku, pouze opětovně argumentoval tím, že je od soudního poplatku osvobozen ze zákona, a to v souladu s položkou 22 bodem 14 Sazebníku soudních poplatků.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil, případně aby je změnil tak, že odvolateli přizná osvobození od řešeného soudního poplatku.4. Odvolatel argumentuje tím, že v době, kdy po něm soud prvního stupně požadoval doložit nemajetnost společnosti, již společnost neexistovala. Byla po provedené likvidaci dne 2. března 2021 vymazána z obchodního rejstříku. Nicméně odvolatel trvá na své dosavadní argumentaci, že mu žádná poplatková povinnost nevznikla. Odvoláním napadenými výroky II. a III. usnesení ze dne 26. října 2021 soud prvního stupně rozhodl o jeho odměně likvidátora (výrokem II. mu přiznal odměnu ve výši 7 000 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 2 178 Kč, co do části náhrady hotových výdajů ve výši 24 000 Kč výrokem III. jeho žádost zamítl). Odvolatele jmenoval do funkce likvidátora soud ze seznamu insolvenčních správců, což odvolatel neměl možnost ovlivnit. Likvidaci podle požadavku soudu provedl a zajistil výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Poté soud prvního stupně požádal o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 26 378 Kč. Výroky II. a III. usnesení ze dne 26. října 2021 soud prvního stupně nerozhodoval o věci samé. Jde o rozhodnutí procesní povahy, de facto o rozhodnutí o nákladech řízení či o rozhodnutí povahově velmi blízké. Likvidátor je tak osvobozen od daného soudního poplatku za odvolání v souladu s položkou 22 bodem 14 Sazebníku soudních poplatků. S těmito námitkami se soud prvního stupně vůbec nevypořádal.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.6. Je tomu tak proto, že podání odvolání proti výrokům II. a III. usnesení soudu prvního stupně ze dne 26. října 2021 poplatkové povinnosti nepodléhá. Odvolatel správně poukazuje na to, že byl do funkce likvidátora společnosti jmenován usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 16. září 2019, č. j. 38 Cm 76/2019 - 9. Na takto založený vztah mezi státem a likvidátorem se použijí ustanovení o příkazu (§ 2430 až § 2443 o. z.). Podle § 195 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku /dále jen „o. z.“/, odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal. Povolal-li likvidátora do funkce soud, rozhodne soud o jeho odměně a potažmo též o náhradě hotových výdajů likvidátora, a to dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují se některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Soud o odměně likvidátora rozhoduje i bez návrhu, je-li návrh podán, není jím soud vázán. V rozsahu, ve kterém návrhu nevyhoví, není zapotřebí návrh zamítat. Odvolateli lze přisvědčit v tom, že se v takovýchto případech rozhodnutí soudu o odměně likvidátora a náhradě hotových výdajů likvidace svojí povahou blíží rozhodnutí o nákladech řízení. Při řešení otázky poplatkové povinnosti za odvolání podané proti takovému rozhodnutí je tedy třeba vyjít z položky 22 bodu 14 Sazebníku soudních poplatků, podle něhož se poplatek nevybere za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně jen procesní povahy, zejména proti rozhodnutí o zastavení řízení, odmítnutí podání, kterým se zahajuje řízení, odmítnutí odporu či námitek, odmítnutí odvolání nebo proti rozhodnutí soudu o nákladech řízení. Takže v poměrech projednávané věci soud prvního stupně nepostupoval správně, když odvolatele vyzval k zaplacení soudního poplatku za odvolání proti výrokům II. a III. usnesení ze dne 26. října 2021, č. j. 38 Cm 76/2019 - 49, a když následně rozhodoval o otázce jeho osvobození od mylně dovozené poplatkové povinnosti.7. S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 písm. a/ a § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).8. V dalším řízení soud prvního stupně nebude brát zřetel na nesprávnou výzvu k zaplacení řešeného soudního poplatku a stran odvolání proti výrokům II. a III. usnesení soudu prvního stupně ze dne 26. října 2021, č. j. 38 Cm 76/2019 – 49, bude postupovat dle § 210 odst. 3 o. s. ř.9. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.