2 Cmo 102/2022-497 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením přiznal soud prvního stupně znalkyni z oboru písmoznalectví , Anonymizováno, znaleckou odměnu ve výši 900 Kč za účast znalkyně na ústním jednání, které se před soudem prvního stupně uskutečnilo dne 21. 9. 2021 s tím, že účastí na tomto jednání, při kterém byla vyslechnuta k písemně podanému dodatku ke znaleckému posudku, znalkyně vynaložila dvě hodiny času. S ohledem na odbornou náročnost byla přiznána odměna v sazbě 450 Kč za hodinu práce.2. Proti tomuto usnesení se včas odvolala žalovaná a navrhuje jeho změnu tak, že znalkyni se odměna nepřiznává. Považuje náklad spojený se znalečným za účast znalkyně na jednání dne 21. 9. 2022 za neúčelný. Soud uložil znalkyni , Anonymizováno, usnesením ze dne 12. 12. 2018 vypracovat doplněk ke znaleckému posudku, který podala již před tím, s tím, aby se vyjádřila k tomu, zda podpis žalované na sporné směnce mohl vyhotovit bývalý manžel žalované, , Anonymizováno, . Znalkyně dopisem ze dne 21. 12. 2018 soudu sdělila, že požadovaný doplněk je v rozporu se zásadami písmoznalectví a že posudek by měl být zadán jinému znalci. Soud přesto přiměl znalkyni dodatek posudku podat. Znalkyně v něm jen opakuje závěry přijaté již v původním posudku. I když na tento posudek v doplnění odkazuje, odmítla se znalkyně vyjádřit k dotazům právního zástupce žalované k původnímu posudku. Postup soudu považuje žalovaná za odporující zásadám hospodárnosti řízení, když znalkyně nemohla v doplnění posudku dospět k jiným závěrům, než ke kterým dospěla již před tím. Nejde o účelně vynaložené náklady, k jejichž náhradě, přes jejich nehospodárnost, byla rozsudkem soudu prvního stupně zavázána.3. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].4. Z obsahu spisu vyplývá, že k námitce žalované, že její podpis na sporné směnce v postavení směnečného rukojmího není jejím pravým podpisem, ustanovil soud prvního stupně v této věci znalcem v oboru písmoznalectví , Anonymizováno, usnesením ze dne 12. 10. 2015, č. j. 13 Cm 270/2014-51. K tomuto zadání podala jmenovaná znalkyně znalecký soudek ze dne 12. 1. 2016, ve kterém dospěla k závěru, že sporný podpis rukojmího je pravým podpisem žalované. Soud prvního stupně vyslechl znalkyni k tomuto posudku na jednání, které se konalo dne 21. 3. 2017.5. Následně žalovaná poukazovala na notářský zápis NZ , Anonymizováno, , N , Anonymizováno, , který pořídila dne 12. 12. 2007 notářka , Anonymizováno, , a jehož obsahem je prohlášení , Anonymizováno, , že spornou směnku podepsal namísto své ženy, to znamená namísto žalované.6. Tento notářský zápis vedl soud prvního stupně k tomu, že usnesením ze dne 12. 12. 2018, č. j. 13 Cm 270/2014-211 uložil znalkyni vypracovat doplněk k výše zmíněnému znaleckému posudku, ve kterém znalkyně posoudí, zda podpis avalisty na sporné směnce mohl vyhotovit , Anonymizováno, .7. Na toto zadání reagovala znalkyně dopisem ze dne 21. 12. 2018, kde namítala, že jestliže při porovnání sporného podpisu na sporné směnce s podpisy žalované dospěla k závěru o jeho pravosti, je vyloučené a v rozporu s principy posuzování podpisů v rámci písmoznalectví, aby mohla dospět při dalším zkoumání podpisů ke zjištění, že sporný podpis mohla vyhotovit jiná osoba, ať už , Anonymizováno, anebo kdokoliv jiný. Proto doplněk neshledala znalkyně účelným s tím, že pokud by měl soud pochybnost o jejím znaleckém posudku, je jen možné zadat znalecký posudek jinému znalci.8. Protože soud prvního stupně svoje usnesení ze dne 12. 12. 2018 nerevokoval, podala znalkyně , Anonymizováno, soudem zadaný doplněk znaleckého posudku ze dne 14. 2. 2019, kde uzavřela, že podpis rukojmího na sporné směnce a podpisy , Anonymizováno, vykazují zcela odlišné znaky.9. Při jednání, které se konalo před soudem prvního stupně dne 21. 9. 2021, byla znalkyně vyslechnuta v souvislosti s podaným dodatkem ke znaleckému posudku. Rozhodující rozsah výslechu spočíval v dotazech právního zástupce žalované a odpovědích znalkyně. Z protokolu z tohoto jednání nevyplývá, že by znalkyně odmítala na některé dotazy odpovědět. Je jen v některých případech patrné, že odpovědi nevyzněly tak, jak by si byl tázající se právní zástupce žalované patrně přál. V rámci tohoto výslechu také soud prvního stupně objasnil, že jediným důvodem pro zadání doplňku ke znaleckému posudku byl výše zmíněný žalovanou předložený notářský zápis. To byl důvod, pro který považoval soud za nezbytné si vyžádat doplnění znaleckého posudku, i když pravděpodobnost, že by znalkyně dospěla k jinému závěru, podle soudu hraničila s nulou.10. Na stejném jednání dne 21. 9. 2021 vyhlásil soud prvního stupně rozsudek, kterým ponechal jím dříve vydaný směnečný platební rozkaz v platnosti. Tento rozsudek č. j. 13 Cm 270/2014-447 napadla žalovaná odvoláním. Řízení o tomto odvolání je vedeno u odvolacího soudu pod č. j. 2 Cmo 103/2022.11. Z těchto zjištění vyplývá, že znalkyně , Anonymizováno, se jak v souvislosti se zpracováním dodatku ke znaleckému posudku dříve podanému tak rovněž v souvislosti s dostavením se ke znaleckému výslechu k jednání před soudem prvního stupně podrobila pro ni závazným příkazům soudu prvního stupně. Výslech znalkyně na jednání konaném dne 21. 9. 2021 proběhl standardně. Znalkyně zodpověděla dostatečně všechny dotazy, žádné odpovědi se nevyhnula, držela se zadání soudu a její odpovědi nelze označit za zjevně neodborné.12. Její výpověď před soudem prvního stupně byla nepochybně znaleckou činností ve smyslu § 31 odst. 1 zák. č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Potom podle stejného ustanovení přísluší znalkyni za tuto vykonanou znaleckou činnost příslušná odměna. Při tom nebyly dány žádné předpoklady, jak se podávají z § 31 odst. 5 uvedeného zákona, které by byly schopny odůvodnit zkrácení znalecké odměny anebo dokonce její nepřiznání. Za práci spojenou s výkonem soudem zadané znalecké činnosti náleží vykonavateli této činnosti právo na odměnu za provedenou práci, a to proti jejímu zadavateli, to znamená vůči soudu, jenž bude odměnu znalkyni vyplácet. Odměna znalce spadá podle § 139 odst. 2 o. s. ř. mezi náklady řízení. Proto je nutno přiznat žalované oprávnění k podání projednávaného odvolání, i když sama znalkyni nic platit nebude. Není však na znalci, kterému soud zadá zpracování znaleckého posudku a kterého obešle k výpovědi před soudem, aby posuzoval, zda soudem požadovaný znalecký posudek je nutný pro dané řízení, zda případně neodporuje zásadě hospodárnosti řízení. Znalec, který provedl soudem zadanou činnost, nemůže být bezdůvodně zkrácen ohledně odměny za tuto práci. Bez zadání soudem nelze samozřejmě o žádné odměně uvažovat. Znalec sám nemůže jen o své vůli do žádného civilního soudního řízení vstoupit. Znalecká výpověď ve smyslu § 127 o. s. ř. nepochybně není ničím mechanickým, jde o úkon navýsost odborný, jedná se o dovršení znaleckého úsilí a soud prvního stupně nepochybil, když stanovil odměnu znalkyni , Anonymizováno, v sazbě 450 Kč za hodinu práce podle § 3 vyhl. č. 504/2020 Sb., o znalečném.13. Je vždy představitelné, že soudem zadané znalecké zkoumání není pro rozhodnutí ve věci nakonec potřebné. Je samozřejmě také vždy představitelné, že závěry znaleckých posudků anebo obsah výpovědí znalců nebudou dostatečným podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci samé. To však není záležitostí toho, kdo v souladu s pokynem soudu vypracoval znalecký posudek a k předmětnému odbornému problému před soudem, jsa soudem obeslán, vypovídal. To je věcí meritorního projednání anebo přezkoumání meritorního rozhodnutí vydaného soudem nižšího stupně soudy vyšších stupňů. I kdyby vyšší soudy dospěly k závěru, že znalecký posudek, na kterém soud nižšího stupně založil své meritorní rozhodnutí, dostatečnou oporou není, nemůže to nit změnit na tom, že znalec i tak má právo na odměnu za soudem zadanou a znalcem provedenou znaleckou činnost.14. Tedy i v tomto případě výtky žalované, které vznáší k obsahu znaleckého posudku a k jeho dodatku a také k závěrům, ke kterým znalkyně , Anonymizováno, dospěla, nelze projednat v rámci tohoto odvolacího řízení a ve stejném rámci o nich rozhodnout. Tyto otázky mohou být předmětem pouze přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně, a to k odvolání žalované proti tomuto rozsudku. Odvolací soud se zaměřil, jak ostatně vyjádřeno výše, pouze na to, zda znalecká činnost , Anonymizováno, vykazuje tak hrubé a závažné nedostatky, které by odůvodňovaly postup podle § 31 odst. 5 zák. č. 254/2019 Sb. Dospěl k závěru, že takových nedostatků v tomto případě není a nejsou podmínky ani pro krácení a tím méně pro úplné odepření odměny, jež znalkyni , Anonymizováno, za odvedenou znaleckou činnosti jinak náleží.15. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.