2 Cmo 197/2022-174 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaných zaplacení směnečné pohledávky ve výši 498 761 Kč s příslušenstvím s odkazem na směnku vlastní vystavenou dne 10. 2. 2015.2. Soud prvního stupně vydal dne 24. 11. 2021 směnečný platební rozkaz č. j. 34 Cm 202/2021-15, kterým žalované zavázal k zaplacení směnečné jistiny ve výši 498 761 Kč s příslušenstvím, soudního poplatku ve výši 24 939 Kč a náhrady nákladů řízení ve výši 25 652 Kč.3. Žalovaní 1. a 2. podali proti směnečnému platebnímu rozkazu v zákonné lhůtě námitky.4. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 25. 5. 2022, č. j. 34 Cm 202/2021-125 ve znění opravného usnesení ze dne 20. 6. 2022, č. j. 34 Cm 202/2021-132 ve výroku I. ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti v rozsahu směnečné jistiny 424 200 Kč s 6% p. a. úrokem od 5. 10. 2021 do zaplacení, soudního poplatku ve výši 21 956 Kč a náhrady nákladů řízení ve výši 25 652 Kč, ve výroku II. v rozsahu povinnosti k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 983 Kč směnečný platební rozkaz zrušil a ve výroku III. rozhodl o náhradě nákladů námitkového řízení.5. Žalovaní 1. a 2. podali proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě odvolání a to oba písemným podáním ze dne 30. 6. 2022, které následně odůvodnili dopisy ze dne 22. 7. 2022.6. Soud prvního stupně usnesením ze dne 25. 7. 2022, č. j. 34 Cm 202/2021-148 doručeným dne 27. 7. 2022 vyzval každého z žalovaných k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 21 210 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení. Současně je poučil, že odvolací řízení bude zastaveno, nebude-li soudní poplatek za odvolání ve stanovené lhůtě zaplacen s tím, že k zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.7. Žalovaný 1. ve stanovené lhůtě soudní poplatek za odvolání zaplatil a to složením na účet soudu dne 10. 8. 2022.8. Jelikož žalovaný 2. soudní poplatek za odvolání nezaplatil, postupoval soud prvního stupně dle § 9 odst. 1 zák. č. 549/91 Sb. a usnesením ze dne 29. 9. 2022, č. j. 34 Cm 202/2021-161 odvolací řízení o odvolání žalovaného 2. proti rozsudku ze dne 25. 5. 2022, č. j. 34 Cm 202/2021-125 zastavil a žalobkyni ani žalovanému 2. nepřiznal náhradu nákladů odvolacího řízení. Usnesení bylo žalovanému 2. doručeno dne 5. 10. 2022.9. Žalovaný 2. písemným podáním ze dne 10. 10. 2022 podal v zákonné lhůtě proti tomuto usnesení odvolání, ve kterém uvedl, že žalovaný 2. soudní poplatek za odvolání na účet soudu dne 10. 8. 2022 uhradil s tím, že osoba vlastníka účtu je v tomto případě bezpředmětná a odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. 23 Cdo 1917/2015, dle něhož možnost zaplacení soudního poplatku prostřednictvím třetí osoby je z povahy věci připuštěna s tím, že zaplacení soudního poplatku je úkonem zastupitelným. V pochybnostech měl soud prvního stupně učinit dotaz, za koho byl soudní poplatek zaplacen. Soud prvního stupně mohl této nejistotě předejít uvedením variabilního symbolu pro platbu každého z žalovaných.10. K dotazu soudu ze dne 24. 10. 2022 žalovaný 2. dopisem ze dne 31. 10. 2022 uvedl, že soudní poplatek za odvolání byl zaplacen pouze jedenkrát a to žalovaným 2. a to převodem z účtu č. , č. účtu, vedeného na žalovaného 1.11. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle § 212 o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.12. V souladu s § 9 odst. 1 zák. č. 549/91 Sb. nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížností zaplacen, vyzve soud poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů, výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.13. Je třeba konstatovat, že usnesením ze dne 25. 5. 2022, č. j. 34 Cm 202/2021-148 vyzval soud každého z žalovaných k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 21 210 Kč a stanovil jim 15-ti denní lhůtu k jeho zaplacení, která začala plynout od 29. 7. 2022, tj. den po doručení výzvy (28. 7. 2022. Současně je poučil o tom, že soud odvolací řízení zastaví, nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen (§ 9 odst. 1 zák. č. 549/91 Sb.) s tím, že k zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.14. Za situace, kdy byl soudní poplatek za odvolání zaplacen dne 10. 8. 2022 z účtu žalovaného 1., který byl vyzván k jeho zaplacení, neměl soud prvního stupně žádnou pochybnost o tom, že jej zaplatil žalovaný 1. V daném případě je žalovaný 1. účastníkem řízení, nestojí jako „třetí osoba“ vně řízení, jejímž prostřednictvím by bylo možné soudní poplatek zaplatit, a žalovaný 2. s vědomím výzvy učiněné oběma žalovaným neučinil žádný úkon, kterým by současně s platbou soudu sdělil, že hradí soudní poplatek prostřednictvím účtu žalovaného 1. Pokud žalovaný 2. za situace, kdy byl uhrazen „pouze jeden poplatek“ tvrdí s odstupem 2 měsíců od jeho zaplacení, že jej uhradil prostřednictvím žalovaného 1. (druhého poplatníka), považuje odvolací soud takové tvrzení za účelové, které nemůže požívat právní ochrany.15. Za daného stavu ve shodě se soudem prvního stupně nemá odvolací soud pochybnost o tom, že dne 10. 8. 2022 zaplatil soudní poplatek za odvolání ze svého účtu žalovaný 1., a proto soud prvního stupně postupoval ve shodě s § 9 odst. 1 zák. č. 549/91 Sb., pokud odvolací řízení ve vztahu k žalovanému 2 zastavil pro nezaplacení soudního poplatku za odvolání a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Na základě výše uvedeného odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil dle § 219 o. s. ř.16. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že na straně žalobkyně, která byla v tomto řízení úspěšná, žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.