2 Cmo 5/2022-288 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh žalované ze dne 25. 3. 2020 na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2018, č. j. 47 Cm 150/2017-101 potvrzeným rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 6. 2019, č. j. 2 Cmo 89/2019-157, kterým byl směnečný platební rozkaz ze dne 25. 9. 2017, č. j. 47 Cm 150/2017-12 ponechán v platnosti. Ve svém odůvodnění dospěl k závěru, že nepovažuje za pravděpodobné, že bude vyhověno žalobě na obnovu řízení.2. Soud prvního stupně vydal dne 25. 9. 2017 směnečný platební rozkaz, kterým vyhověl návrhu žalobkyně na zaplacení směnečného penízu ve výši 1 200 000 Kč s příslušenstvím a odměnou na základě směnky vlastní vystavené dne 1. 2. 2010 Pavlem Puškářem a avalované žalovanou.3. Žalovaná podala proti směnečnému platebnímu rozkazu v zákonné lhůtě námitky, ve kterých zejména uvedla, že blankosměnku nikdy nepodepsala, nejedná se o její pravý podpis, nýbrž o napodobeninu. Výstavce směnky Pavel Puškář se seznámil s žalovanou se záměrem pokusu o podvod, kdy z žalované vylákal kopii občanského průkazu a následně falšoval její podpis na směnce.4. Soud prvního stupně rozsudkem ponechal vydaný směnečný platební rozkaz v platnosti s odůvodněním, že na základě vypracovaného znaleckého posudku z oboru písmoznalectví je podpis směnečného rukojmího pravým podpisem žalované. Soud se vypořádal se všemi námitkami, jež byly uplatněny v zákonné lhůtě a příslušely žalované v postavení směnečného rukojmího.5. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná v zákonné lhůtě odvolání, ve kterém zejména uvedla, že vzhledem k závěrům znaleckého posudku o pravosti podpisu žalované na směnce konstatuje, že z vlastní hlouposti a bez vědomí, co podepisuje, na výzvu Pavla Puškáře připojila svůj podpis na listinu, která jí byla předložena. Mezi žalobkyní a žalovanou však nedošlo k uzavření Dohody o vyplňovacím právu směnečném.6. Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně s odůvodněním, že směnka splňuje veškeré zákonné náležitosti, přičemž potvrdil závěr soudu prvního stupně ohledně pravosti podpisu žalované na směnce na základě znaleckého dokazování. Odvolací soud připomněl, že bylo na místě se zabývat pouze včasnými námitkami uplatněnými v podáních ze dne 5. 10. 2017 a 9. 10. 2017, přičemž se nelze zabývat později uplatněnými tvrzeními žalované o tom, že připojila svůj podpis na prázdný list papíru.7. Na základě podaného dovolání Nejvyšší soud ČR svým usnesením ze dne 11. 8. 2021 dovolání žalované odmítl s tím, že žalovaná ve včas podaných námitkám ničeho nenamítala o tom, že žalobce zneužil prázdnou listinu podepsanou žalovanou k vytvoření sporné směnky. Taková tvrzení neuvedla po celé námitkové řízení, nýbrž až v odvolacím řízení. Tato tvrzení nelze vyhodnotit jako „doplnění“ již dříve uplatněných námitek. Jedná se tedy o námitku novou a opožděnou, uplatněnou po uplynutí námitkové lhůty.8. Žalovaná v trestním oznámení ze dne 21. 8. 2019 podaném na Okresním státním zastupitelství v , Anonymizováno, uvedla, že , Anonymizováno, nikdy žádnou směnku nepodepsala.9. V písemném podání ze dne 25. 3. 2020 žalovaná uvedla, že podpis na směnce byl zřejmě na ní vylákán ze strany , Anonymizováno, , osoby , Anonymizováno, jednající za žalobkyni, případně i dalších osob.10. Z usnesení Policie České republiky ze dne 20. 3. 2020, č. j. KRPS-237597-126/TČ-2019-011181 bylo zjištěno, že žalovaná ve své výpovědi uvedla, že v lednu 2010 se sešla v , Anonymizováno, s , Anonymizováno, , který od ní vylákal část občanského průkazu a následně ji přemluvil, aby podepsala písemnost, jež ve skutečnosti byla směnkou vystavenou dne 1. 2. 2010 , Anonymizováno, jeho s poznámkou, že „o nic nejde“. Policie České republiky na základě šetření dospěla k závěru, že žalovaná v okamžiku podpisu nevěděla, že se jedná o směnku, nevěděla, jaké následky mohou nastat a nebyla o tom nikým poučena, což nasvědčuje tomu, že byl spáchán , Anonymizováno, trestný čin podvodu.11. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212, 212a o. s. ř., aniž k projednání odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.12. V souladu s § 235c o. s. ř. je-li pravděpodobné, že žalobě (na obnovu řízení) bude vyhověno, může soud nařídit odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí ve věci.13. Soud prvního stupně ve svém odůvodnění zejména uvedl, že dle návrhu žalované je důvodem pro úspěšné povolení obnovy řízení ta skutečnost, že Policie České republiky dospěla k závěru, že výstavce směnky , Anonymizováno, se dopustil podvodu tím, že přesvědčil žalovanou jako avala k podpisu směnky. Soud prvního stupně uvedl, že je vázán toliko rozsudkem, zda se trestný čin stal či nikoliv a nikoliv usnesením policejního orgánu, jež je procesního charakteru, kterému nepředcházelo dokazování, a kterým není vázán. Pokud žalovaná tvrdí, že byla uvedena v omyl, jedná se v takovém případě pouze o relativní neplatnost právního úkonu. Takové neplatnosti by se musela žalovaná dovolat do dne vydání směnečného platebního rozkazu a následně uplatnit takovou námitku v rámci zákonné lhůty pro podání námitek, což neučinila.14. V souladu s § 228 odst. 1 o. s. ř. žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci. Bude se tedy jednat o taková zjištění („nova“), případně rozhodnutí nebo důkazy, které navrhovatel nemohl objektivně použít v původním řízení. V daném stadiu řízení nelze předjímat, jak bude soudem prvního stupně rozhodnuto o návrhu na obnovu řízení, nicméně z obsahu skutkových tvrzení žalované uvedených v návrhu se nejeví pravděpodobně, že návrhu by mohlo být vyhověno. Pokud žalovaná v odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně poprvé uvedla, že na výzvu , Anonymizováno, podepsala listinu, kterou ji předložil, a dle šetření Policie ČR podepsala , Anonymizováno, směnku, aniž si byla vědoma, o jakou listinu se jedná, nejedná se o novou skutečnost, kterou žalovaná nemohla uplatnit v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu. Pokud takový skutek dle následného vyjádření žalované se skutečně stal, bylo na žalované, aby takové okolnosti ohledně jejího podpisu listiny (směnky) vyjevila a uplatnila ve včasných námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, což se v daném případě nestalo.15. Vzhledem k tomu, že odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně nemá za to, že jsou naplněny zákonné podmínky uvedené v § 235c o. s. ř. a není pravděpodobné, že žalobě na obnovu řízení bude vyhověno, pak nelze ani dovodit předpoklady pro odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí ve věci samé.16. Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.