2 Cmo 98/2022-226 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem ponechal soud prvního stupně v platnosti směnečný platební rozkaz téhož soudu ze dne 14. 9. 2020, č. j. 53 Cm 47/2020-14, kterým vyhověl soud prvního stupně žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 5 000 000 Kč s úrokem 6 % od 11. 4. 2017 do zaplacení a se směnečnou odměnou 16 666,70 Kč. Nárok je uplatněn ze směnky vlastní vystavené žalovaným dne 12. 4. 2016 na částku výše uvedenou na řad , Anonymizováno, se splatností 10. 4. 2017. Prostřednictvím přívěsku směnky došlo k její indosaci na žalobce.2. Proti tomuto směnečnému platebnímu rozkazu podal žalovaný včasné námitky, ve kterých uvedl, že spornou směnu nesepsal a nepodepsal. Dále namítl, že , Anonymizováno, nemohl směnku indosovat, protože je dlouhodobě nezvěstný. Naopak , Anonymizováno, je dlužníkem žalobce z několika směnek na celkovou částku více než 9 000 000 Kč. , Anonymizováno, opakovaně páchá podvody se směnkami, za což je také trestně stíhán. Směnka vznikla pravděpodobně tak, že , Anonymizováno, zneužil prázdný list papíru podepsaný žalovaným k podvodnému vytvoření směnky.3. Žalobce trval na pravosti směnky, což dokládal znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, . , Anonymizováno, podepsal rubopis před svědky dne 27. 7. 2017.4. Soud zjistil existenci směnečné listiny tak, jak je popsána v žalobě. Tato směnka byla předložena k placení v advokátní kanceláři právního zástupce žalobce žalovanému, který ji odmítl proplatit s tím, že tuto listinu vidí poprvé a není si vědom, že by ji podepsal. Ze znaleckého posudku soudního znalce , Anonymizováno, soud zjistil, že všechny texty a podpisy na sporné směnce jsou originály. Text směnečného prohlášení je psán jedním psacím prostředkem, jiným psacím prostředkem je vyhotoven podpis výstavce směnky a ještě jiným psacím prostředkem je vyznačen rubopis a podpis indosanta na přívěsku. Znalec , Anonymizováno, také dovodil, že v tomto případě nelze určit časové pořadí jednotlivých zápisů na předmětné směnce. Ze závěrů znalce , Anonymizováno, , jehož znalecký posudek zadal žalobce a z revizního znaleckého posudku , Anonymizováno, který zadal soud, bylo zjištěno, že podpis žalobce na předmětné směnce je jeho pravým podpisem. Vyšel také z toho, že , Anonymizováno, vystavil žalovanému v letech 2015 až 2017 sedm směnek na celkovou částku 9 252 416 Kč. Z toho vzal za prokázané, že žalobce byl s , Anonymizováno, v obchodním styku. Nezjistil z toho však, že by žalovaný podepsal , Anonymizováno, prázdné listy papíru. Neprovedl dokazování svědeckými výslechy , Anonymizováno, a osob, které měly být přítomny, když jmenovaný směnku indosoval s tím, že toto tvrzení žalobce bylo v řízení prokázáno jinak. Poukázal také na to, že , Anonymizováno, je nedosažitelný, když se zdržuje na neznámém místě v cizině. Námitku žalovaného, že směnku nepodepsal, považoval za vyvrácenou znaleckými posudky. Při tom obranné tvrzení žalovaného, že směnka mohla vzniknout následným doplněním jejího textu nad předcházející podpis žalovaného na prázdném listu papíru, považoval soud za opožděnou, když je tato možnost zmíněna až v doplnění námitek. Nezabýval se ani pravostí podpisu indosanta, tedy , Anonymizováno, , když považoval za podstatné, že směnka žalobci svědčí jako indosatáři.5. Proti tomuto rozsudku se včas odvolal žalovaný a navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Primárně namítá, že mu byla soudem odňata možnost jednat před soudem, jak to zajišťuje čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Žalovaný podstoupil dne 10. 12. 2021 plánovanou ortopedickou operaci, která neměla narušit ani soudem nařízené jednání na 14. 12. 2021. Když po zmíněném léčebném zákroku žalovaný opouštěl dne 13. 12. 2021 nemocnici, postihla jej náhlá srdeční příhoda, pro kterou byl od 13. do 15. 12. 2021 opětovně hospitalizován. Právní zástupce žalovaného ihned seznámil žalující stranu s tím, že zdravotní stav neumožňuje žalovanému se zúčastnit jednání. Pokoušel se tuto okolnost sdělit i rozhodující soudkyni, ale nezastihl ji. Proto až na jednání dne 14. 12. 2021 doložil lékařské zprávy a navrhl odročení jednání. Soud však přesto tomuto návrhu nevyhověl. Při tom neobstojí důvod, pro který soud jednání neodročil, když uvedl, že veškerá skutková tvrzení mohl žalovaný uvést jen v námitkách. Dále vytýká soudu, že se jen neúplně vyrovnal s námitkou, že žalovaný spornou směnku nesepsal a nepodepsal. Vůbec se nevyrovnal s námitkou, že podpis indosanta není podpisem , Anonymizováno, . Okolnosti sepsání směnky měly být prokázány výslechem , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ., který podle tvrzení žalobce měl být sepsání směnky přítomen. Nepovažuje za dostatečně prozkoumanou odbornou otázku časové následnosti textu směnky a podpisu jejího výstavce. Není také pravdivý závěr soudu prvního stupně, že skutečnost, že směnku indosoval , Anonymizováno, , byla v řízení prokázána jinak, čímž odůvodnil, proč neprovedl k tomu navržené výslechy. Soud se také nijak nevyrovnal s pochybnostmi ohledně osoby , Anonymizováno, , který opakovaně prováděl podvodná jednání vůči různým osobám za pomoci směnek a neprovedl k tomu žalovaným navrhované důkazy. Soud se také nevypořádal s okolnostmi vztahu mezi žalovaným a , Anonymizováno, a nezhodnotil dostatečně, že to byl naopak , Anonymizováno, , kdo žalovanému dlužil z několika směnek. Kdyby byl v tomto řízení neprávem uplatněný nárok reálný, mohl žalovaný snadno si své směnečné pohledávky započíst proti žalované pohledávce.6. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Především souhlasí s postupem soudu prvního stupně, když ten jednání neodročil. Předmětem jednání nebyly žádné nové skutečnosti, jež ostatně měl žalovaný uvést již v námitkách. Ke znaleckým posudkům se již dříve účastníci řízení vyjadřovali k výzvě soudu. Nebyl tedy žalovaný nijak zkrácen na jeho ústavních právech. Dále uváděl, že je nepodstatné, kdo text směnky sepsal. Poukazuje v této souvislosti na směnky vyhotovené na směnečných tiskopisech. Pravost podpisu žalovaného na sporné směnce byla potvrzena několika znaleckými posudky. K vyvrácení námitky, že , Anonymizováno, směnku neindosoval, navrhoval žalobce dokazování svědeckými výslechy. Není známé žádné soudní rozhodnutí, kterým by byl posledně jmenovaný uznán vinným z trestných činů, které žalovaný naznačuje. Konečně žalobce poukazuje na to, že směnku nabyl ve smyslu čl. I. § 17 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, v dobré víře a při nabývání směnky neměl žádné pochybnosti o pravosti směnky.7. Podáním, které bylo soudu prvního stupně doručeno dne 20. 9. 2022, vstoupil do řízení jako vedlejší na straně žalobce , Anonymizováno, .8. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.]. Vyšel při tom z okolností, ze kterých vycházel již soud prvního stupně.9. Soudu prvního stupně byla známá Propouštěcí zpráva Kliniky dětské a dospělé ortopedie a traumatologie Fakultní nemocnice v Motole ze dne 13. 12. 2021, ze které vyplývá, že žalovaný byl v této nemocnici hospitalizován od 10. 12. 2021 do 13. 12. 2021 z důvodu operačního zákroku. Stejně tak byl soud prvního stupně seznámen s Propouštěcí zprávou , Anonymizováno, ze dne 15. 12. 2021, ze které vyplývá, že žalovaný byl od 13. 12. 2021 do 15. 12. 2021 v této nemocnici hospitalizován pro náhlou srdeční příhodu, která ho postihla při odchodu z ortopedického pracoviště stejné nemocnice.10. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit k prováděným důkazům. Tento předpis zahrnuje několik ústavních práv, která stojí vedle sebe a která se navzájem nijak nepodmiňují. Tato práva nejsou podmíněna ani využitím jiných práv, na příklad práva na právní pomoc ve smyslu čl. 37 odst. 2 Listiny. Tedy platí, že i v případě, kdy je účastník soudního řízení právně zastoupen, a i v případě, kdy je zcela zřejmé, že žádné dokazování před soudem neproběhne třeba proto, že skutkové okolností jsou nesporné a předmětem rozepře jsou výlučně právní otázky, nemění to nic na tom, že i tak má účastník řízení vždy právo se osobně projednání svojí věci zúčastnit.11. V tomto případě se žalovaný nedostavil k soudem nařízenému jednání z důležitého důvodu, kterým náhlá zdravotní indispozice nepochybně je. Tuto okolnost dostatečně osvědčil. Ostatně soud prvního stupně zjevně neměl o existenci této překážky pochybnost. Včas se žalovaný ze soudem nařízeného jednání omluvil a navrhl, aby jednání bylo z tohoto důvodu odročeno. Vše v souladu s předpisem § 101 odst. 3 o. s. ř. Nelze přehlédnout ani okolnost, že se jednalo o první jednání nařízené v této věci a že žalovaný doposud nekladl průběhu řízení žádné překážky. Nepřichází proto v úvahu ani závěr, že žalovaný nastalé zdravotní situace zneužívá ke zdržování průběhu řízení a že dochází ke zneužívání jeho ústavních