5 Cmo 69/2022-90 — Vrchní soud v Praze

Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovanému osvobození od soudních poplatků v souvislosti s návrhem žalovaného ze dne 21. 3. 2003 na povolení obnovy řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod č. j. 8 Cm 205/97.Žalovaný podal proti výše uvedenému usnesení včasné odvolání, ve kterém navrhl jeho zrušení a přiznání osvobození od soudních poplatků dle původního návrhu.Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.Jedním z předpokladů pro přiznání osvobození je i posouzení skutečnosti, zda se nejedná o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z usnesení soudu prvního stupně ze dne 6. 1. 2022, č. j. 8 Cm 1/2003-26 i z rozhodovací činnosti zdejšího odvolacího soudu bylo zjištěno, že usnesením ze dne 23. 11. 2021, č. j. 4 Cmo 187/2020-266 byl rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 7. 4. 2000, č. j. 8 Cm 205/1997-30 v důsledku zpětvzetí žaloby zrušen a řízení bylo zastaveno. Z webového portálu www.justice.cz (e-justice, infosoud) bylo zjištěno, že řízení č. j. 8 Cm 205/97 je pravomocně skončeno s tím, že usnesení 4 Cmo 187/2020-266 nabylo právní moci dne 19. 1. 2022.Ve shodě s § 228 odst. 1 o. s. ř. žalobou na obnovu řízení může účastník napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé při splnění dále stanovených zákonných podmínek. Obdobně lze žalobou na obnovu řízení napadnout pravomocné usnesení, kterým byl schválen smír (§ 228 odst. 2 o. s. ř.). Ze samotné podstaty je tedy zřejmé, že žalovaný nemůže být zřejmě úspěšný žalobou na obnovu řízení, které bylo pravomocně zastaveno v důsledku zpětvzetí žaloby, aniž bylo pravomocně rozhodnuto ve věci samé, případně byl schválen smír. Za těchto okolností odvolací soud již nezkoumal splnění druhé podmínky pro osvobození od soudních poplatků a to majetkové poměry žalovaného s vědomím i toho, že učiněná podání žalovaného ohledně osvobození od soudních poplatků jsou v tomto směru nesouvislá a zmatečná neosvědčující jeho majetkovou situaci.Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí v rámci řízení o povolení obnovy řízení (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).