5 CO 62/2022-86 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně rozsudkem v záhlaví označeným zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal nahrazení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Královéhradecký kraj ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo] [spisová značka], SPU [číslo] a vydání pozemků parc. [číslo] PZE parc. [číslo] přídělový plán nebo jiný podklad, PZE parc. [číslo] přídělový plán nebo jiný podklad, parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] (dále též„ předmětné pozemky“) v k. ú. a obci [obec] (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit účastníkovi náklady řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.). 2. Zamítavé rozhodnutí odůvodnil tím, že funkční souvislost pozemků podle § 7 odst. 1 písm. a) zák. č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen„ zákon o majetkovém vyrovnání“)., a to pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] s pozemkem ve vlastnictví žalobce parc. č. PK [číslo] není dána tím, že pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] jsou odvodňovány prostřednictvím pozemku parc. č. PK [číslo], který s nimi sousedí a má odvodňovací kanál s tím, že odvodňovací kanál bude odvodňovat okolní pozemky bez ohledu na to, komu svědčí vlastnické právo k nim. Uvedl také, že judikatura je ustálena na názoru, že funkční souvislost nemůže být odvozována ani z toho, že původně existovala vlastnická jednota odňatých nemovitostí, že se jednalo o velkostatek, který byl ve vlastnictví žalobce, resp. jeho předchůdce. Skutečnost, že další pozemky, které žalobce v tomto řízení požaduje, sousedí s jeho jiným pozemkem a s pozemkem, jehož vydání se domáhá, také nezakládá funkční souvislost mezi nimi, když jednotlivé pozemky, byť sousedící, mohou (mohly) být hospodářsky využívány (obhospodařovány) rozdílně a vzájemně nezávisle. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. 3. Proti rozsudku podal žalobce v zákonné lhůtě odvolání. V odvolání namítal, že část sporných pozemků KN [číslo], KN [číslo] přímo sousedí s pozemkem žalobce PK [číslo], který je mezi tyto dva pozemky vklíněn. Pozemek žalobce PK [číslo] přitom slouží jako odvodňující žlábek pro pozemky KN [číslo] a KN [číslo]. Všechny tyto pozemky byly součástí jednoho pozemku. Další část sporných pozemků (PZE GP [číslo], parc. [číslo] PZE GP [číslo] a KN [číslo]) sousedí s již vydaným majetkem žalobce – pozemky KN [číslo], PZE GP [číslo] a PK PZE [číslo] a zároveň s pozemkem KN [číslo], na který již žalobce uplatnil nárok a který mu bude vydán. V minulosti se jednalo o velkostatek, jehož nedílnou součástí byly jak sporné, tak sousední pozemky, neboť vše tvořilo jediný funkční celek. Na jednom ze sporných pozemků je navíc cesta, která se napojuje na přilehlou komunikaci přes silniční příkop překonávající propustek za krajnici, kterou žalobce potřebuje k obhospodařování svých již vydaných pozemků a v budoucnu i k těm, které mu budou vydány. Poukázal na důvodovou zprávu k zákonu o majetkovém vyrovnání, která zdůrazňuje snahu o zachování či znovuobnovení„ funkčních celků“, tedy jde o dosažení vzájemné synergie při společném využití konkrétních nemovitostí vzhledem k danému hospodaření s nimi. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobci předmětné pozemky vydal. 4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212a § 212a o.s.ř., přihlédl k odvolání žalobce a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Předmětné pozemky jsou ve vlastnictví státu (České republiky) a hospodařit s nimi je příslušná organizační složka státu, a to [anonymizováno 5 slov] [země], tedy povinná osoba uvedená v § 4 písm. c) zákona o majetkovém vyrovnání. 6. Podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání povinná osoba podle § 4 písm. c) a d) vydá oprávněné osoby nemovitou věc ve vlastnictví státu, která náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností a stala se předmětem majetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba nebo její právní předchůdce v rozhodném období v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, pokud funkčně souvisela nebo souvisí s nemovitou věcí, kterou oprávněná osoba vlastní, nebo která se vydává podle tohoto zákona. 7. V přezkoumávané věci lze předmětné pozemky vydat žalobci jen tehdy, je-li splněna podmínka funkční souvislosti nemovitostí uvedená ve shora citovaném ustanovení zákona o majetkovém vyrovnání. 8. Soud prvního stupně správně vycházel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, podle níž funkční souvislost vydávaných nemovitostí ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání může a i v minulosti mohla vyplývat pouze z jejich skutečné užitné souvztažnosti dané faktickými možnostmi hospodářského využití, a to především s ohledem na jejich stavební či jinou hospodářskou podobu nebo jejich přírodní ráz, což pouze odvozeně může souviset i s jejich vzájemnou polohou v území. Z ekonomického hlediska se tato souvztažnost může projevovat či v minulosti projevovala zpravidla tím, že jedna nemovitost je (byla) předpokladem fungování či řádného využívání nemovitosti jiné vzhledem k jejímu funkčnímu určení, přičemž toto využití je (bylo) bez druhé nemovitosti ztížené nebo nemožné, a oddělením jedné věci od druhé je (byla) jejich ekonomická a užitná hodnota podstatně snížena. Funkční souvislost požadovaných pozemků proto nemůže být odvozována z toho, že v rozhodném období existovala vlastnická jednota odňatých pozemků s jinými pozemky vydanými či vydávanými oprávněné osobě, neboť se nejednalo o souvislost funkční, nýbrž o souvislost právní (vlastnickou). Funkční souvislost není obdobně dána ani tím, že vlastník odňatých pozemků používal výnosy z hospodaření na těchto pozemcích ke stejnému účelu jako příjmy z dalších již vydaných či vydávaných pozemků, neboť se jednalo o souvislost spotřební, nikoliv funkční. Konečně ani územní blízkost či sousední poloha pozemků nezakládala sama o sobě jejich funkční souvislost, neboť i sousedící nemovitosti mohou (mohly) být hospodářsky využívány (obhospodařovány) rozdílně a vzájemně nezávisle. Dlužno dodat, že Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 5.3.2019, sp.zn. II. ÚS 4336/18 a usnesení ze dne 12.3.2019, sp.zn. IV. ÚS 1235/18 výklad obecných soudů, že zákonem zmiňovaná funkční souvislost není dána pouhou prostorovou souvislostí (tzv. přímým sousedstvím) pozemků a ani shodným způsobem jejich obhospodařování, jednotným využitím a účelem, nýbrž teprve tím, že jednu věc bez druhé není možno využívat buď vůbec, anebo pouze ztíženě či omezeně, považoval za logický a ústavně konformní. 9. Lze tedy jen opakovat, že územní blízkost či sousední poloha pozemků (prostorová souvislost) nezakládá sama o sobě funkční souvislost těchto pozemků, neboť i sousedící pozemky mohou (mohly) být hospodářsky využívány (obhospodařovány) rozdílně a vzájemně nezávisle. Také tvrzení, že předmětné pozemky byly součástí jednoho velkostatku, nezakládá funkční souvislost podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání. 10. V dané věci pozemek, který žalobce vlastní, parc. č. PK [číslo] sice sousedí s pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] ale tato skutečnost, jak bylo uvedeno shora, nezakládá funkční souvislost podle zákona o majetkovém vyrovnání s nárokovanými pozemky. Nezakládá ji ani skutečnost, že pozemkem parc. č. PK [číslo] vede odvodňovací kanál, když pozemek ve vlastnictví žalobce parc. č. PK [číslo] s odvodňovacím kanálem (drobným bezejmenným tokem) bude nadále sloužit k odvodnění okolních pozemků bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem. 11. Další pozemky, jejichž vydání se žalobce v tomto řízení domáhá, sice sousedí s pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce a s pozemkem parc. [číslo], který žalobce žádá vydat v jiném řízení, ale tato sousední poloha pozemků sama o sobě funkční souvislost dle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání nezakládá. Ani skutečnost, že na pozemku parc. [číslo] se nachází polní cesta, která zajišťuje přístup na přilehlou komunikaci, není důvodem pro dovození funkční souvislosti, když polní cesta na pozemku parc. [číslo] vedená v katastru nemovitostí jako ostatní komunikace, může sloužit jako přístupová cesta všem vlastníkům okolních pozemků (§ 7 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích); nadto je třeba podotknout, že podle katastrální mapy (mapy katastrálního úřadu) je zřejmé, že polní cesta (z velké většiny) fakticky vede mimo pozemek parc. [číslo] to po pozemku parc. [číslo] který žalobce nárokuje v jiném řízení. 12. Protože nebylo možno dovodit, že by některý z pozemků vlastněných žalobcem či pozemků, které nárokuje, nebylo možno užívat vůbec anebo pouze ztíženě či omezeně bez vydání předmětných pozemků, dospěl odvolací soud ve shodě s názorem soudu prvního stupně k závěru, že není dána funkční souvislost předmětných pozemků s pozemky, které žalobce vlastní, nebo jichž se domáhá vydat, podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání. 13. Odvolací soud proto napadený rozsudek jako věcně správný podle