6 Cmo 119/2010-459 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud I. stupně v bodu I. výroku zavázal žalovaného 1) zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 275 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným v uvedeném bodu výroku, v bodu II. výroku žalobu vůči žalovanému č. 2, 3) a 4) zamítl, v bodu III. výroku uložil žalovanému 1) povinnost do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci k rukám zástupce žalobce na náhradě nákladů řízení částku 63 003 Kč, v bodu IV. výroku uložil žalobci povinnost do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalovanému 2) k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení částku 43 400 Kč, v bodu V. výroku uložil žalobci povinnost do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalovanému 3) k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení částku 43 400 Kč, v bodu VI. výroku přiznal opatrovnici žalovaného 1) a 4) , Anonymizováno, odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 2 100 Kč a v bodu VII. výroku uložil žalovanému 1) povinnost do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit Českému státu na náhradě nákladů řízení částku 2 100 Kč.2. V rozhodnutí vycházel ze skutečnosti, že se žalobce domáhal, po žalovaném 1) z titulu dlužnického závazku a po žalovaných 2), 3) a 4) z titulu ručení, zaplacení shora uvedené částky i s příslušenstvím. Nárok představoval smluvní povinnost vrátit žalobcem zálohově poskytnuté prostředky po té, co se žalovaný 1) měl dohodnout s žalobcem dne 22. 5. 2006 na ukončení Smlouvy o podpoře a propagaci piva značky , Anonymizováno, ze dne 1. 1. 2006. Uvedený nárok měl žalovaný 1) uznat a měl se dohodnout s žalobcem o splácení dluhu. Uznaný závazek však nesplácel. Nárok vůči žalovaným 2), 3) a 4) žalobce dovozoval z listiny nazvané "Dohoda o ručení" ze dne 3. 1. 2006, když žalobce měl vyzvat uvedené ručitele ke splnění závazku, za jehož splnění se měli zaručit. Podle závěrů soudu I. stupně je nárok žalobce vůči žalovanému 1) důvodný, když nesplnil závazek vyplývající ze shora uvedených právních úkonů. Ve vztahu k žalovaným 2), 3) a 4) konstatoval, že tito žalovaní prohlásili, že jako ručitelé společně a nerozdílně uhradí veškeré peněžité závazky vůči žalobci, jež vzniknou ze Smlouvy o podpoře a propagaci piva značky , Anonymizováno, ze dne 1. 1. 2006 (dále jen "Propagační smlouva"). Tato smlouva podle soudu I. stupně zanikla Dohodou o skončení smlouvy, ze dne 22. 5. 2006, v níž žalovaný 1) svůj závazek vůči žalobci měl uznat a měl se s věřitelem dohodnout na jeho úhradě. Podle právního názoru soudu I. stupně byla "Propagační smlouva" ze dne 1. 1. 2006 nahrazena novým smluvním vztahem vyplývajícím z uvedené Dohody o skončení smlouvy ze dne 22. 5. 2006. Tato skutečnost se však podle soudu nepromítla do "Dohody o ručení" ze dne 3. 1. 2006, ač "Dohoda o ručení" mohla být měněna pouze písemně. Pokud tak učiněno nebylo, nelze podle soudu I. stupně ručení žalovaných 2), 3) a 4) vztahovat též na závazky z nově uzavřené Dohody ze dne 22. 5. 2006 o ukončení Smlouvy o podpoře a propagaci piva. Soud aplikoval § 311 obchodního zákoníku (obchod. zák.) a konstatoval, že v souladu s tímto ustanovením ručení zaniká současně se zánikem závazku, jenž je ručením zajišťován. Ručení však nezaniká, jestliže závazek zanikl pro nemožnost plnění dlužníka a je splnitelný ručitelem. Soud I. stupně proto uzavřel, že žaloba vůči žalovaným 2), 3) a 4) není důvodná, když původní závazek, za který převzali ručení, zanikl a ohledně případného ručení za nový závazek nedošlo ke změně "Dohody o ručení". O nákladech řízení vůči ručitelům žalovaným 2), 3) a 4) rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), když tyto náklady byly představovány náklady na odměnu jejich advokáta.3. Proti tomuto rozsudku se v zákonem stanovené lhůtě odvolal v bodech II., IV., V., VI. a VII. žalobce (odvolatel). V části týkající se zamítavých výroků vůči ručitelům, včetně rozhodnutí ohledně povinnosti žalobce nahradit jim náklady řízení, se domáhal změny napadeného rozsudku tak, aby i ručitelé 2), 3) a 4) byli zavázání společně s žalovaným 1) z titulu ručení k zaplacení sporné pohledávky. Podle odvolatele učinil soud I. stupně z provedených důkazů nesprávná skutková zjištění a věc nesprávně posoudil po stránce právní. Poukázal na skutečnost, že žalovaný závazek nepochybně vznikl z "Propagační smlouvy" ze dne 1. 1. 2006, konkrétně na základě jeho článku 7 odst. 1, odst. 2 z důvodu jejího předčasného zániku, jak je zřejmé z dohody ze dne 22. 5. 2006. Uvedené je podle odvolatele zřejmé rovněž z čl. 1 odst. 3 Dohody ze dne 22. 5. 2006 o skončení uvedené smlouvy. Zdůraznil, že v důsledku Dohody ze dne 22. 5. 2006 o skončení uvedené smlouvy žádný nový závazek nevznikl, ale tímto ujednáním byly pouze upraveny podmínky pro vypořádání existujícího závazku žalovaného 1). Je tomu tak proto, že předčasným ukončením "Propagační smlouvy" sice zanikl právní titul mezi žalobcem a žalovaným 1), nikoliv však závazek k zaplacení sporné pohledávky. Tento závazek podle odvolatele nadále trvá. Uvedl, že nesprávnost právního posouzení věci soudem I. stupně spočívá v tom, že v daném případě nelze aplikovat § 311 odst. 1 obchod. zák., když závazek k zaplacení sporné částky nezanikl z důvodu žádné hmotněprávní skutečnosti. Odvolatel poukázal na skutečnost, že závazek žalovaného 1) vznikl nepochybně z čl. 7 "Propagační smlouvy" z důvodu jejího předčasného zániku. Zdůraznil, že s tímto přímo souvisí ručitelské závazky žalovaných 2), 3) a 4), když tito ve svých ručitelských prohlášeních prohlásili, že společně a nerozdílně jako ručitelé uhradí veškeré peněžité závazky žalovaného 1) vůči žalobci z "Propagační smlouvy", pokud tak neučiní žalovaný 1). Uvedená prohlášení ručitelů žalobce také akceptoval. Smluvním ukončením "Propagační smlouvy" podle odvolatele nemohlo dojít k zániku závazku vzniklého podle čl. 7 "Propagační smlouvy". Pokud soud I. stupně dospěl k jiným závěrům, učinil tak na základě nesprávného právního posouzení věci, když s ohledem na uvedené nelze uzavřít, že by ve smyslu § 311 obchod. zák. zaniklo ručení žalovaných 2), 3) a 4) za závazky žalovaného 1) z "Propagační smlouvy", když dohoda ze dne 22. 5. 2006 nezakládá žádný nový závazek, avšak pouze upravuje podmínky vypořádání již vzniklého závazku.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací před započetím zkoumání napadeného rozsudku soudu I. stupně konstatoval, že ve vztahu žalobce a žalovaných 1), 2) a 3) je řízení skončeno na základě rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 13 Cm 1466/2007-69 ze dne 26. listopadu 2009 ve spojení rozsudkem Vrchního soudu v Praze č. j. 6 Cmo 119/2010-112 ze dne 14. září 2010. Ve vztahu k žalovanému č. 4 byl rozsudek Vrchního soudu v Praze č. j. 6 Cmo 119/2010-112 ze dne 14. září 2010 zrušen usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. ledna 2019, č. j. 13 Cm 1466/2007-404 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. 11 Cmo 27/2019-446 ze dne 11. února 2021 v řízení o zmatečnost.5. Vrchní soud v Praze z uvedených důvodů ve vztahu k žalovanému 4) v rozsahu žalobcem podaného odvolání, tj. v rozsahu výroku II. rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 13 Cm 1466/2007-69 ze dne 26. listopadu 2009 podle § 212 a § 212a občanského soudního řádu (o. s. ř.) opakovaně přezkoumal rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 13 Cm 1466/2007-69 ze dne 26. listopadu 2009 a v tomto rozsahu i řízení, jež jeho vydání předcházelo a učinil následující zjištění a dospěl k níže uvedeným závěrům.6. Odvolací soud vyšel z § 29 odst. 3 o. s. ř., z něhož vyplývá, že pokud neučiní jiná opatření, může předseda senátu ustanovit opatrovníka účastníku, jehož pobyt není znám.7. Jak je zřejmé z obsahu spisu Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 21. 8. 2009, č. j. 13 Cm 1466/2007-49 s odkazem na § 29 odst. 3 o. s. ř. ustanovil opatrovníka žalovanému 4) jako osobě neznámého pobytu.8. Jak je zřejmé z obsahu spisu tvořeným i aktuálním výpisem z technologického centra MV ČR ze dne 9. 2. 2021 (č.l. 440), žalovaný 4) měl v době od 14. 11. 2008 do 10. 5. 2013 evidován pobyt na adrese , adresa, .9. Na základě uvedeného odvolací soud učinil dílčí závěr, podle něhož ustanovení opatrovníka tomuto účastníkovi řízení usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 8. 2009, č. j. 13 Cm 1466/2007-49 s odkazem na § 29 odst. 3 o. s. ř. jako osobě neznámého pobytu nebylo správné, když uvedené procesní rozhodnutí vycházelo z neaktuálního stavu centrální evidence obyvatel, v němž nebyla zaznamenána nová adresa žalovaného 4). Podstatná pro uvedený dílčí právní závěr odvolacího soudu byla objektivní skutečnost, že v době rozhodování o ustanovení opatrovníka žalovanému 4) již tento účastník řízení nebydlel na adrese , adresa, (adresa uvedená v žalobě) a ani na adrese , adresa, , kde měl vedenu adresu v období od 5. 10. 2005 do 14. 11. 2008. Ustanovením opatrovníka žalovanému 4) jako osobě neznámého pobytu tak nemohlo být rozhodnutím správným.10. Odvolací soud vychází z čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svob