6 Cmo 241/2021-197 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud I. stupně ve výroku I. zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal uložení žalovanému, povinnosti: „Uvést svislou konstrukci domu č. p. , Anonymizováno, do stavu, který zabrání pronikání vody do sklepa žalobce o výměře , Anonymizováno, v domě č. p. , Anonymizováno, a opravit zeď, která souvisí se svislou konstrukcí domu č. p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, . K odstranění hlavního zdroje vlhkosti by mělo dojít zejména tím, že bude provedena oprava svislé hydroizolace v rozsahu šířky schodiště s přesahem cca 1 metr směrem ke vchodu na dvůr, spolu s liniovou drenáží z hrubého kameniva a vložené drenážní trubky průměru 160 mm spolu se zřízením kanalizačního potrubí napojeného do kanalizace, přičemž v napojení drenáže na kanalizační potrubí musí být zřízena kontrolní šachta, nejlépe betonová, skružová, průlezná“.2. Ve výroku II. uvedeného rozsudku soud I. stupně žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku ve výši 8 580 Kč.3. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že se žalobce žalobou podanou dne 29. 11. 2011 domáhal uložení shora uvedené povinnosti , Jméno žalovaného, (dále též zkráceně SVJ) s odůvodněním, že je členem žalovaného a vlastníkem bytové jednotky, k níž náleží rovněž sklep pod schody, do něhož zatéká voda, a proto požaduje odstranění vlhkosti ve sklepě. Tato žalobní skutková tvrzení byla nesporná.4. Soud I. stupně po provedeném dokazování učinil závěr o skutkovém stavu, podle něhož dne 16. 3. 2011 (před podáním žaloby) výbor žalovaného projednal stížnost žalobce na výskyt vlhkosti v jeho sklepě, přičemž žalobce byl opětovné vyzván k vyklizení sklepa s tím, že po dobu realizace oprav mu bude poskytnut náhradní skladovací prostor. Výbor žalovaného dne 27. 9. 2011 opětovně projednal stížnost žalobce na výskyt vlhkosti ve sklepě. Dále soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že v průběhu řízení shromáždění žalovaného, jehož se žalobce nezúčastnil, dne 12. 6. 2014 přijalo ve vztahu k požadavku na opravu stěny v prostoru pod schodištěm usnesení ve znění: „V předmětném prostoru dochází 1 až 2 x ročně při extrémních deštích k zatečení nepatrného množství vody. Společenství se již několikráte pokusilo za nemalých investičních nákladů problém odstranit. K průsaku vody dochází na místě, kde náš objekt sousedí s vedlejším objektem, přístup k předmětné zdi z vně objektu není tudíž možný. Společenství navrhuje kompenzovat po dohodě s p. , Anonymizováno, tuto závadu užívání slevou z příspěvku do fondu oprav z tohoto prostoru. Prostor lze užívat výhradně k uskladnění věcí, není zde zabezpečena podchodná výška. Při minulých jednáních se stavebním úřadem byl p. , Anonymizováno, upozorněn, že prostor nebyl zkolaudován jako sklep, původně se jednalo o otevřený prostor a dále byl upozorněn na nutnost řádného odvětrání tohoto prostoru. Ze strany uživatele tohoto prostoru je proto potřeba zajistit řádné odvětrání prostoru.“.5. Soud I. stupně neprovedl navrhovaný důkaz znaleckým posudkem č. 26/4/2016 (č.l. 74 - 86) k technické možnosti provést opravu.6. Z hlediska právního soud I. stupně zjištěný skutkový stav posuzoval zejména podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a konstatoval, že jestliže žalobce chce prosadit opravu, jež zahrnuje i společné části domu, potom nejprve musí svoji záležitost předložit shromáždění SVJ k rozhodnutí, shromáždění se zúčastnit, a jestliže bude přehlasován, případně o záležitosti nebude rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se a půjde o důležitý důvod, mohl by se domáhat, aby o záležitosti rozhodl soud. Podle soudu I. stupně žaloba na uložení uvedené povinnosti nerespektuje, že žalobce není výlučným vlastníkem nemovitosti, ale jednotku vlastní pouze v jedné z forem spoluvlastnictví, konkrétně v bytovém spoluvlastnictví. Z toho důvodu podle soudu I. stupně žalobce nemůže shora uvedený postup obcházet přímou žalobou vůči SVJ.7. S ohledem na skutečnost, že žalovaný před podáním žaloby nepředložil záležitost shromáždění SVJ, nezúčastní se jednání SVJ a z toho důvodu nemohl být v minulosti ani přehlasován, soud I. stupně žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu v řízení.8. Proti tomuto rozhodnutí se včas odvolal žalobce (odvolatel) a domáhal se jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení z důvodu, že soud I. stupně řízení zatížil vadou, když nepřihlédl k žalobcem tvrzeným skutečnostem a důkazům, v důsledku čehož neúplně zjistil skutkový stav věci a věc nesprávně právně posoudil.9. Odvolatel soudu I. stupně vytkl, že neprovedl důkaz znaleckým posudkem č. 26/4/2016 , Anonymizováno, , jenž je podle něho zásadní pro zjištění relevantního skutkového stavu věci. Podle odvolatele z dokazování vyplývá, že si žalovaný byl požadavku žalobce vědom ještě před podáním žaloby a k nápravě ze strany žalovaného přesto nedošlo. Podle odvolatele je požadavek soudu I. stupně na předložení záležitosti shromáždění žalovaného k rozhodnutí formalistický a zasahuje do práva žalobce na spravedlivý proces, neboť je v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a tímto je mu upíráno právo domáhat se svého nároku prostřednictvím soudu. Odvolatel uzavřel, že soud I. stupně v důsledku svého nesprávného právního názoru řádně nepokračoval v řízení, neprovedl dokazování v potřebném rozsahu a tím zatížil řízení vadami odstranitelnými odvolacím ve smyslu § 205 odst. 2 písm. b) a d) o. s. ř.10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.11. Z hlediska skutkového odvolací soud vychází ze správných závěrů soudu I. stupně o skutkovém stavu věci, podle něhož před podáním žaloby dne 16. 3. 2011 výbor žalovaného projednal stížnost žalobce na výskyt vlhkosti v jeho sklepě, přičemž žalobce byl vyzván k vyklizení sklepa s tím, že po dobu realizace oprav mu bude poskytnut náhradní skladovací prostor. Následně výbor žalovaného dne 27. 9. 2011 opětovně projednal stížnost žalobce na přetrvávající výskyt vlhkosti ve sklepě.12. Dále odvolací soud vyšel ze skutečnosti, že v průběhu soudního řízení shromáždění žalovaného, jehož se žalobce nezúčastnil, dne 12. 6. 2014 přijalo ve vztahu k požadavku na opravu stěny v prostoru pod schodištěm usnesení, podle něhož: „V předmětném prostoru dochází 1 až 2 x ročně při extrémních deštích k zatečení nepatrného množství vody. Společenství se již několikráte pokusilo za nemalých investičních nákladů problém odstranit. K průsaku vody dochází na místě, kde náš objekt sousedí s vedlejším objektem, přístup k předmětné zdi z vně objektu není tudíž možný. Společenství navrhuje kompenzovat po dohodě s p. , Anonymizováno, tuto závadu užívání slevou z příspěvku do fondu oprav z tohoto prostoru. Prostor lze užívat výhradně k uskladnění věcí, není zde zabezpečena podchodná výška. Při minulých jednáních se stavebním úřadem byl p. , Anonymizováno, upozorněn, že prostor nebyl zkolaudován jako sklep, původně se jednalo o otevřený prostor a dále byl upozorněn na nutnost řádného odvětrání tohoto prostoru. Ze strany uživatele tohoto prostoru je proto potřeba zajistit řádné odvětrání prostoru.“.13. Z hlediska právního odvolací soud vychází z § 9 a násl. zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů (ZVB) z něhož je zřejmé, že společenství vlastníků jednotek (SVJ) je právnická osoba, jež je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu. Nejvyšším orgánem společenství je shromáždění SVJ. Výkonným orgánem společenství je výbor, jenž musí mít alespoň 3 členy. Výbor nebo pověřený vlastník rozhodují o věcech spojených se správou domu, pokud si rozhodnutí v těchto věcech nevyhradí shromáždění.14. Podle právního názoru odvolacího soudu v režimu ZVB měl soud oprávnění zasahovat do vnitřních poměrů SVJ pouze v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek. V případě úmyslu soudu I. stupně zasáhnout do autonomní činnosti správy domu a pozemku se tak mohlo stát toliko postupem podle § 11 odst. 3 ZVB, což nebyl projednávaný případ.15. Jak je zřejmé ze shora uvedeného skutkového stavu, v projednávaném případě se žalobce se svým požadavkem na zásah do společných částí (do obvodové zdi a do nosných konstrukcí) obracel výhradně na výkonný orgán SVJ - na výbor. Uvedený výkonný orgán, jehož závěry nelze soudem přezkoumávat, se při správě domu a pozemku zabýval uvedenými požadavky žalobce, avšak neshledal je důvodnými.16. Žalobce v projednávaném případě měl možnost svůj požadavek na opravu společných částí přednést nejvyššímu orgánu SVJ (shromáždění), jehož rozhodnutí je přezkoumatelné soudem, avšak neučinil tak. Přesto shromáždění společenství vlastníků jednotek z vlastní iniciativy žalobcem navrhovaný zásah do nosných stěn a konstrukcí domu projednalo. Navrhované zásahy shromáždění SVJ odmítlo realizovat z racionálních důvodů jím uváděných shora. Uvedené us