6 Cmo 338/2021-54 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Praze (dále jen „soud I. stupně“) dne 8. března 2021 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 64 173 371 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, která měla žalobkyni vzniknout neuhrazením pohledávky věřitele , právnická osoba, jako půjček ve výši 64 173 371 Kč, přihlášené do insolvenčního řízení na majetek žalobkyně jako dlužnice, vedeného u soudu I. stupně pod sp. zn. KSPH 66 INS 1293/2017, zapříčiněného jednáním žalovaného při výkonu funkce předsedy představenstva a generálního ředitele žalobkyně v rozporu s péčí řádného hospodáře tím, že žalovaný- převzal závazky z uvedených půjček, ač věděl, že je žalobkyně nebude schopna splnit,- neuhradil řádně a včas závazky z uvedených půjček a „v podstatě se o to nikdy svědomitě nesnažil“,- i když žalobkyně v roce 2013 nebyla v úpadku, Jan Rataj ve funkci finančního ředitele žalobkyně připravil žalovanému ekonomické a finanční podklady pro podání insolvenčního návrhu podaného žalovaným na žalobkyni dne 6. ledna 2014 v rozporu se zákonem a stanovami žalobkyně, kdy teprve po úpadku žalobkyně přestali v důsledku zahájeného insolvenčního řízení dodavatelé dodávat žalobkyni zvířata a suroviny,- úmyslně přivodil úpadek žalobkyně, neboť k podání insolvenčního návrhu došlo hlavně v důsledku úmyslného zkreslování účetních dokladů v průběhu roku 2013 ve formě rozvahy a výkazu zisku a ztrát,- po podání insolvenčního návrhu neučinil nic pro odvrácení úpadku žalobkyně, zasazoval se o skutečné prohlášení úpadku a následně v lednu 2014 odstoupil z představenstva žalobkyně, čímž způsobil „neuvěřitelný chaos“ ústící do „nedozírných škod“ všem přihlášeným věřitelům, neboť jim neměl kdo provádět platby na jejich pohledávky za dodávky zvířat a surovin,- nenavrhl věřitelům a insolvenčnímu soudu reorganizaci, která by všem věřitelům zajistila daleko vyšší uspokojení jejich pohledávek, než se jim dostane v konkursu,- zastavil úmyslně provoz podniku žalobkyně a nezajistil ukončení pracovních poměrů zaměstnanců tak, aby nedošlo k porušení zákoníku práce a „utekl“,- neudělal nic pro plné uspokojení věřitelů žalobkyně i bez insolvenčního návrhu a následného konkursu z majetku žalobkyně, který v roce 2014 postačoval po jeho zpeněžení k úhradě všech závazků svých věřitelů,- účinně nevymáhal pohledávku ve výši 21 310 102 Kč za svoji osobu jako bývalý předseda představenstva žalobkyně,- neuhradil věřiteli , Anonymizováno, , právnímu předchůdci věřitele , právnická osoba, , půjčky ve výši 64 173 371 Kč, ač věděl o jejich splatnosti již ke dni 29. prosince 2013, a místo toho v lednu 2014 uhrazoval jiné i dosud nesplatné závazky žalobkyně,- při podání insolvenčních návrhů ve dnech 6. a 20. ledna 2014 nenavrhl moratorium na započítávání pohledávek, což znemožnilo sanační řešení úpadku žalobkyně, když došlo k zastavení výroby žalobkyně v důsledku nedostatku likvidních prostředků na nákup surovin,- o podání uvedených insolvenčních návrhů záměrně neinformoval valnou hromadu, akcionáře a ani dozorčí radu,- nevyhotovil zprávu o vztazích za roky 2013 a 2014, insolvenční správkyni nepředložil účetní závěrky k 31. prosinci 2013, 3. březnu 2014 a 28. květnu 2014 a nezaložil je do sbírky listin účetní závěrky,- ztěžoval výkon funkce insolvenční správkyně zejména nepředložením seznamu majetku a závazků, neodevzdáním zprávy o vztazích mezi propojenými osobami a seznamu smluv mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, s označením aktivních smluvních vztahů, neposkytl součinnost při zjišťování majetkové podstaty žalobkyně, což má za následek prodlužování insolvenčního řízení a vynakládání nákladů, které by jinak nemusely být vynaloženy a znemožňují řádně vymáhání pohledávek žalobkyně.2. Žalobkyně současně se žalobou požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce zejména z důvodu, že na její majetek byl v rámci insolvenčního řízení prohlášen konkurs a nemá finanční prostředky na zaplacení soudního poplatku a řádné zastoupení.3. Soud I. stupně usnesením ze dne 4. listopadu 2021, č. j. 73 Cm 24/2021-37- I. řízení zastavil,- II. zamítl žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků,- III. zamítl žádost žalobkyně o ustanovení zástupce,- IV. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 70 280 Kč k rukám jeho právního zástupce do 3 dnů od právní moci usnesení.4. Soud I. stupně v odůvodnění uvedl, že na základě návrhu žalovaného a povolení oddlužení jako řešení úpadku bylo usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích, Anonymizováno, ze dne 29. prosince 2017, č. j. KLSBC 27 INC 23460/2017-A-6 zahájeno insolvenční řízení na majetek žalovaného, byl zjištěn úpadek žalovaného, povoleno jeho řešení oddlužením, ustanoven insolvenční správce a věřitelé žalovaného vyzváni, aby u dosud nepřihlášených pohledávek tak učinili ve lhůtě 30 dnů od zveřejnění usnesení.5. Soud I. stupně odkázal na- ustanovení § 109 odst. 1 písm. a/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ“), podle kterého se se zahájením insolvenčního řízení spojuje účinek, že pohledávky ani jiná práva, týkající se majetkové podstaty, nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou,- ustanovení § 140c IZ, podle kterého v době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, nelze zahájit soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech, týkající se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, nejde-li o incidenční spory ani řízení o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (ustanovení § 170 IZ),- ustanovení § 141a IZ, podle kterého po právní moci rozhodnutí o úpadku zastaví soud nebo jiný k tomu příslušný orgán řízení o pohledávkách nebo jiných právech, která byla zahájena v rozporu s omezeními podle ustanovení § 109 odst. 1 písm. a/ a ustanovení § 140c IZ,- ustanovení § 7 IZ ve spojení s ustanoveními § 159 a §167 odst. 2 o. s. ř., podle kterých platí, že doručené usnesení, které již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci,- ustanovení § 141 odst. 1 věta první IZ, podle kterého proti rozhodnutí o úpadku, vydanému na základě insolvenčního návrhu dlužníka, není odvolání přípustné (rozhodnutí o úpadku bylo doručeno zveřejněním v insolvenčním rejstříku a nabylo právní moci dne 29. prosince 2017).6. Soud I. stupně uvedl, že účinek spočívající v nemožnosti zahájit řízení o pohledávce, kterou lze přihlásit do insolvenčního řízení, nastal okamžikem zahájení insolvenčního řízení, resp. zveřejněním vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení žalovaného dne 28. prosince 2017. V předmětné věci bylo řízení zahájeno podáním žaloby dne 8. března 2021, tj. více jak dva roky po zahájení insolvenčního řízení. Předmětná pohledávka vznikla před vydáním rozhodnutí o úpadku žalovaného a mohla být uplatněna přihláškou v insolvenčním řízení vedeném na majetek žalovaného.7. Soud I. stupně odkazem na ustanovení § 141a IZ řízení zastavil, neboť po zahájení insolvenčního řízení vedeného na majetek žalovaného nelze zahájit a současně vést další oddělené řízení o pohledávce za žalovaným, kdy tuto pohledávku lze resp. bylo možné přihlásit do insolvenčního řízení, přičemž není podstatné, zda žalobkyně předmětnou pohledávku do insolvenčního řízení vedeného na majetek žalovaného skutečně přihlásila.8. Ohledně žádosti žalobkyně o osvobození od soudního poplatku odkazem na- ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., podle kterého na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi řízení zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka řízení a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi řízení osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a toto rozhodnutí musí být odůvodněno,soud I. stupně uvedl, že pro přiznání musí být zhodnoceny dvě okolnosti, a to, zda se jedná o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva a zda to odůvodňují poměry žadatele, a obě podmínky musí být kumulativně splněny. V daném případě se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, neboť nejsou splněny všechny procesní podmínky pro rozhodnutí ve věci samé. Žalobu na zaplacení předmětné pohledávky žalobkyně podala po zahájení insolvenčního řízení vedeného na majetek žalovaného, peněžitá pohledávka, vzniklá před zahájením insolvenčního řízení, mohla být uplatněna v jeho rámci a při zastavení řízení jako jediném možném následku je bezúčelné přiznávat osvobození od soudních poplatků.9. Ohledně žádosti žalobkyně o ustanovení zástupce odkazem na- ustanovení § 30 odst. 1 věta první o. s. ř., podle kterého účastníkovi řízení, u kterého jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků dle ustanovení § 138 o. s. ř., předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů,soud I. stupně uvedl, že je bezúčelné žalobkyni ustanovovat zástupce, když řízení bude skončeno