7 Cmo 117/2022-203 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu dne 2. 11. 2017 se navrhovatelka, společnice účastnice 1), domáhá zrušení společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO advokáta B, , sídlem , Adresa navrhovatelky, (dále též jen „Společnost“) z důvodu, že pro rozpory společníků není Společnost schopna vykonávat svoji činnost a plnit tak účel, ke kterému byla založena.2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ustanovil Společnosti opatrovníka , tituly před jménem, , Anonymizováno, , advokáta, sídlem , adresa, , podle § 29 odst. 2 ve spojení s § 21 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). V odůvodnění soud uvedl, že dle obchodního rejstříku je navrhovatelka společnicí Společnosti a účastník 2) je současně jednatelem Společnosti a společníkem. Vycházeje z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 9. 2019, č. j. 7 Cmo 50/2019-120, měl soud za to, že konflikt zájmů je v této věci zřejmý již z prezentovaných názorů účastníků. Navrhovatelka navrhuje zrušení Společnosti, která je paralyzována pro rozpor společníků, zatímco Společnost, jednající jednatelem, i účastník 2) chtějí Společnost zachovat a případně věc řešit mimosoudně prodejem Společnosti. Již jen z toho vyplývá zjevnost střetu zájmů u , Anonymizováno, , který tak není osobou způsobilou za Společnost jednat z pozice jednatele v tomto řízení, neboť u něho nastala situace předvídaná ustanovením § 21 odst. 4 o. s. ř. Skutečnost, že Společnost má statutární orgán, ještě neznamená, že , Jméno advokáta D, coby osoba jednající za právnickou osobu, není vyloučen z jednání za tuto právnickou osobu z jiného právního důvodu, a to pro rozpor jeho zájmů se zájmy právnické osoby, když zároveň je účastníkem z pozice společníka. Nebezpečí z prodlení soud spatřuje v tom, že bez ustanovení opatrovníka nelze věc projednat. Soud přihlédl i k tomu, že společníci nejsou schopni zvolit druhého jednatele Společnosti a Společnost tedy nemá statutární orgán odpovídající znění společenské smlouvy.3. Proti tomuto usnesení podali odvolání oba účastníci.4. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda žalovaný 2) je osobou oprávněnou k podání odvolání.5. Podle § 218 písm. b) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.6. S odkazem na komentářovou literaturu odvolací soud uvádí, že „Z povahy odvolání jakožto řádného opravného prostředku vyplývá, že odvolání může podat jen ten účastník, kterému nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno, popřípadě kterému byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech. Rozhodujícím přitom je výrok rozhodnutí soudu prvního stupně, protože existenci případné újmy lze posuzovat jen z procesního hlediska. Při tomto posuzování také nelze brát v úvahu subjektivní přesvědčení účastníka řízení, ale jen objektivní skutečnost, že rozhodnutím soudu mu byla způsobena určitá, třeba i nepříliš významná újma, kterou lze odstranit zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí.” (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1745 s.).7. Napadeným usnesením o ustanovení procesního opatrovníka žalované 1) nebyla žalovanému 2) způsobena žádná újma na jeho procesních právech, kterou by bylo možno odstranit zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí. Žalovaný 2) proto k podání odvolání není subjektivně oprávněn.8. Odvolací soud proto odvolání žalovaného 2) bez věcného přezkumu odmítl podle § 218 písm. b) o. s. ř.9. Společnost v odvolání namítla, že citované rozhodnutí Vrchního soudu nedopadá na toto řízení, když zájmy pana , Anonymizováno, jsou zcela shodné se zájmy Společnosti. Stejně jako , Jméno advokáta D, považuje Společnost podaný návrh na zrušení Společnosti za nedůvodný a shodně požadují jeho zamítnutí. Střet zájmů mezi Společností a panem , Anonymizováno, nebyl tvrzen, nevyplývá z úkonů účastníků řízení, a tudíž neexistuje. Citovaná literatura není přiléhavá, když v tomto řízení společník, který usiluje o zrušení Společnosti, tj. navrhovatelka, není jejím statutárním orgánem. Skutečnost, že názory pana , Anonymizováno, a Společnosti jsou shodné a neexistuje mezi nimi řádný rozpor, dle odvolatelky konstatuje sám soud v odůvodnění pod bodem 6. Dle odvolatelky by navíc ustanovení opatrovníka vedlo k oslabení procesního postavení Společnosti. Skutečnost, že Společnost má v současné době pouze jednoho jednatele, neovlivňuje její činnost, když pan , Anonymizováno, je oprávněn jako jednatel jednat ve všech věcech samostatně. Vzhledem k výše uvedenému odvolatelka navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení a rozhodnutí ve věci samé.10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.11. Podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna.12. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř. za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.13. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.14. „Žádná z osob uvedených v § 21 odst. 1, 2 a 3 nemůže jednat za právnickou osobu před soudem, jestliže její zájmy jsou, uvažováno z pohledu konkrétní projednávané věci, v rozporu se zájmy právnické osoby jako účastníka tohoto řízení. K vyloučení těchto osob z jednání za právnickou osobu nestačí pouhá možnost střetu se zájmy právnické osoby; tento rozpor musí existovat a musí být v řízení zjištěn (postaven najisto). Zjistí-li soud, že zájmy toho, kdo jedná (má podle hledisek stanovených v § 21 odst. 1, 2 nebo 3 jednat) za právnickou osobu, jsou v rozporu se zájmy právnické osoby, vyloučí tuto osobu z výkonu této činnosti a právnickou osobu neprodleně vyzve, aby pověřila jednáním jinou fyzickou osobu, popřípadě aby si zvolila zmocněnce; rozhodnutí o tom se nevydává. V případě, že po vyloučení této osoby není u právnické osoby nikdo, kdo by za ni mohl jednat, jsou splněny podmínky k ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 2. Případný nesprávný závěr soudu prvního stupně v tomto směru je důvodem k odvolání proti každému rozhodnutí, do něhož by se promítl.“ (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 121 s.).15. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze oddíl C, vložka 37193 ze dne 8. 8. 2022, odvolací soud zjistil, že Společnost má dva společníky, a to navrhovatelku a účastníka 2), který je zároveň jejím jediným jednatelem. V „Počtu členů“ má Společnost zapsány dva jednatele s tím, že „každý jednatel je oprávněn jednat jménem společnosti ve všech věcech samostatně“.16. Z obsahu spisu vyplývá, že za Společnost činí procesní úkony advokát, jemuž za Společnost coby její jednatel udělil procesní plnou moc , Jméno advokáta D, . Plná moc je datována 9. 11. 2017 a soudu byla doručena dne 27. 8. 2018 (č. l. 58).17. Odkaz soudu prvního stupně na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 9. 2019, č. j. 7 Cmo 50/2019-120, je nepřípadný. Z rozhodovací činnosti je odvolacímu soudu známo, že v uvedené věci, jejímž předmětem řízení bylo též zrušení společnosti s ručením omezeným s likvidací a jmenování likvidátora, byl odvolacím soudem shledán zcela jiný důvod pro ustanovení procesního opatrovníka společnosti než uvedl soud v odůvodnění napadeného usnesení. Důvod uvedený soudem prvního stupně v posuzované věci neobstojí, neboť odlišné názory Společnosti a jejích společníků na zrušení Společnosti s likvidací jsou přirozené a legitimní a nelze z nich dovodit střet zájmů mezi Společností a jejím jednatelem , Anonymizováno, . Z pouhé skutečnosti, že žalovaný 2) je nejen společníkem, ale též jednatelem Společnosti, střet zájmů též dovodit nelze. V daném řízení žalovaný 2) vystupuje v procesním postavení společníka Společnosti, nikoliv jednatele. Předmětem řízení je zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, nikoliv vyloučení účastníka 2) z funkce jednatele podle § 63 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Na posuzovanou věc nelze proto aplikovat závěry vyslovené Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách. Skutečnost, že společnost má mít dva jednatele a v současné době má jednatele pouze jednoho, není z hlediska jejího procesního zastoupení právně významná, neboť ustanovení § 21 o. s. ř. je speciální právní úpravou k zastupování Společnosti podle hmotného práva (§ 194 ZOK). Podle § 21