7 Cmo 144/2022-43 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v záhlaví označeným usnesením tak, že se zamítá návrh na nařízení následujícího předběžného opatření: , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , bytem , adresa, , se ukládá povinnost zdržet se právního jednání za společnost , Jméno navrhovatelky B, ., se sídlem , adresa, , IČO: , IČO navrhovatelky B, , vůči třetím osobám, zejména nakládání s nemovitými věcmi a finančními prostředky ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, . (výrok I.), a že navrhovatelce se vrací jistota v částce 10 000 Kč, z účtu Krajského soudu v Hradci Králové, po právní moci tohoto usnesení (výrok II.).2. Navrhovatelka se svým návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 14. 6. 2022 domáhala nařízení předběžného opatření uvedeného znění, což odůvodnila tím, že je společníkem společnosti , právnická osoba, . (dále i jen „Společnost“) s obchodním podílem o velikosti 50%, druhým společníkem je její bývalý manžel , Anonymizováno, s obchodním podílem o velikosti 50%. Pozvánkou ze dne 17. 5. 2022 svolal jednatel Společnosti , Anonymizováno, valnou hromadu Společnosti na den 6. 6. 2022, kdy dle jejího programu se pod bodem 4 mělo projednávat odvolání jednatelky , Jméno navrhovatelky A, z funkce jednatelky Společnosti pro údajné porušení povinnosti při výkonu této funkce; návrh usnesení k tomuto bodu zněl, že , Jméno navrhovatelky A, se odvolává z funkce jednatelky pro porušení povinnosti při výkonu funkce jednatele. O konání valné hromady dne 6. 6. 2022, byl sepsán notářský zápis ze dne 7. 6. 2022, , Anonymizováno, , ve kterém je v části A konstatováno, že valná hromada přijala na svém jednání usnesení o odvolání jednatelky , Jméno navrhovatelky A, z funkce jednatelky pro porušení povinnosti při výkonu funkce. Rozhodnutí bylo přijato všemi 25 000 hlasy společníka , Anonymizováno, , dle obsahu notářského zápisu navrhovatelka nemohla hlasovat, neboť valná hromada rozhodovala o tom, zda má být odvolána z funkce jednatele. Navrhovatelka hlasovala proti přijetí uvedeného rozhodnutí. Fakticky tak došlo na základě tvrzení obsažených v pozvánce na valnou hromadu k sistaci jejích hlasovacích práv. Navrhovatelka tvrdí, že se bude domáhat vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady Společnosti konané dne 6. 6. 2022, a to v té části, kde byla odvolána z funkce jednatele pro tvrzené porušení povinností. Do doby pravomocného skončení řízení ve věci samé, tedy určení neplatnosti usnesení valné hromady je proto dle ní zapotřebí, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, neboť Společnost vlastní nemovitosti, a to bytové a nebytové jednotky, a navrhovatelka chová důvodnou obavu, že , Anonymizováno, , který je již fakticky neomezeným jednatelem společnosti, začne s nemovitostmi nakládat čistě dle svých úvah, přičemž nebude brát ohledy na zájmy společnosti. To ostatně dal najevo tím, že zhatil v návrhu popisované prodeje, v důsledku čehož není společnost v dobré finanční kondici. Návrh na zápis změn, výmaz jednatelky z obchodního rejstříku vedeným pro Společnosti, již , Anonymizováno, podal.3. Soud prvního stupně vyšel z toho, že v projednávané věci navrhovatelka nijak neprokázala, že jsou zde skutečnosti, pro které by bylo potřeba zatímně upravit poměry účastnic, a to tak, že , Anonymizováno, bude uložena povinnost zdržet se právního jednání za Společnost, zejména pak nakládání s nemovitými věcmi a finančními prostředky. Navrhovatelka předloženými listinami nijak neprokázala, že , Anonymizováno, , jako jednatel společnosti , právnická osoba, ., bude za tuto společnost jednat, zejména pak nakládat s nemovitostmi či finančními prostředky tak, že nebude brát zřetel na zájmy Společnosti. Z navrhovatelkou předložených listin nijak nevyplývá, že by se jednatel , Anonymizováno, již takového jednání dopustil, popř. aktuálně takové jednání hrozí, aby soud mohl uzavřít, že je třeba prozatímně upravit poměry účastnic vydáním předběžného opatření. Nadto má soud za to, že vzhledem k současné situaci ve Společnosti, kdy , Anonymizováno, je jejím jediným jednatelem, jakékoliv omezení jednatelského oprávnění by nebylo v zájmu společnosti , právnická osoba, .. Nad rámec věci soud poznamenává, že petit (konečný návrh) navrhovaného předběžného opatření je nadto neurčitý, pokud jde o vymezení konkrétního právního jednání, zejména ve vztahu k nemovitostem a finančním prostředkům, kterého by se měl , Anonymizováno, zdržet. Ze všech uvedených důvodů soud prvního stupně návrh navrhovatelky zamítl.4. Proti usnesení soudu prvního stupně se včas odvolala navrhovatelka, která je přesvědčena, že zákonné podmínky pro nařízení předběžného opatření, kterým mají být zatímně upraveny poměry účastnic, byly splněny. Dle odvolatelky obava, že veškeré úsilí , Anonymizováno, směřuje k naprostému ovládnutí Společnosti bez možného zásahu navrhovatelky jako společníka a jednatele Společnosti, která byla pod naprosto smyšlenými záminkami odvolána z funkce jednatele, je zcela důvodná. Odvolatelka tak, jako ve svém návrhu na nařízení předběžného opatření, uvádí skutečnosti, pro které je usnesení valné hromady Společnosti ze dne 6. 6. 2022 o jejím odvolání z funkce jednatele Společnosti neplatné. Dle odvolatelky je zřejmé, že skutečný úmysl , Anonymizováno, , jak bude nakládat s majetkem Společnosti nelze nyní bezpečně prokázat, a proto je třeba zatímně poměry upravit účastníků do doby, než bude rozhodnuto o jejím návrhu na vyslovení neplatnosti předmětného usnesení valné hromady, jež hodlá podat. Odvolatelka nesouhlasí s úvahou soudu, že by omezení jednatelského oprávnění nebylo v zájmu Společnosti, neboť pro takové případy lze postupovat dle § 486 občanského zákoníku a ustanovit právnické osobě, za kterou nemá kdo jednat, nestranného opatrovníka. Rovněž se také nedomnívá, že by petit jejího návrhu byl neurčitý, neboť dle ní není nutno v návrhu uvádět všechny nemovitosti ve vlastnictví Společnosti. Odvolatelka proto navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že předběžné opatření v jí požadovaném znění nařídí. Výrok o vrácení jistoty složené navrhovatelkou je dán ust. § 75b odst. 4 věta prvá o. s. ř.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. V dané věci jde o předběžné opatření podle § 74 odst. 1 o. s. ř., které lze nařídit před zahájením řízení, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen. Předběžné opatření nelze vydat tam, kde by šlo o úpravu faktických vztahů (a nikoliv právních vztahů) mezi účastníky. Zákon nepředpokládá, že by soud měl při rozhodování o nařízení předběžného opatření provádět dokazování. Rozhodné skutečnosti je povinen soudu prokázat, resp. osvědčit, navrhovatel.7. Podle ust. § 76 odst. 1 písm. f) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.8. Podle ust. § 76 odst. 2 o. s. ř. předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.9. Třetí osobě lze předběžným opatřením uložit povinnost jen tehdy, je-li to nutné pro splnění povinnosti uložené účastníku, a lze-li to po ní spravedlivě žádat. Třetí osobě nelze předběžným opatřením uložit povinnost k plnění, ale jen takovou povinnost, která představuje součinnost při splnění povinnosti uložené účastníku. Jinak řečeno předběžným opatřením nelze uložit povinnost jiné (tj. třetí) osobě než účastníku řízení, aniž by zároveň byla uložena nějaká povinnost přímo účastníku řízení ve věci samé (nelze tedy samostatně jen třetí osobě uložit předběžným opatřením splnění nějaké povinnosti bez současného uložení povinnosti přímo účastníku řízení). S výše uvedenými závěry zcela korespondují názory zastávané a vyslovené odbornou právní teorií, srovnej komentář k § 76 o. s. ř. in Drápal, L., Bureš, J., a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1600 s. či Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Šínová, R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 1422.10. Výše formulované závěry, promítnuto do posuzované věci, znamenají, že v dané věci není splněna podmínka, aby mohlo být předběžnému opatření vyhověno. V tomto případě navrhovatelkou navržené předběžné opatření vůči 3. osobě tj. Marku Schebestovi nepředstavuje součinnost nutnou pro splnění povinnosti uložené účastnici řízení - Společnosti, když vůči ní není navrhováno žádné uložení povinnosti. Tato skutečnost je sama o sobě důvodem pro zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, aniž by se soud jakkoli zabýval tím, zda jsou splněny další zákonné předpoklady pro jeho nařízení ve smyslu ust. § 74 odst. 1 o. s. ř.11. Odvolací soud dospěl k závěru, že v této věci nejsou splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření dle ust. § 76 odst. 2 o. s. ř., což je důvodem, pro který nelze návrhu na nařízení předběžného opatř