7 Cmo 147/2022-387 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též jen soud) rozhodl, že společnosti , Jméno advokáta A, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , se ukládá zdržet se dispozice s obchodním podílem ve společnosti , Jméno advokáta C, ., IČO , IČO advokáta B, , se sídlem , Adresa advokáta B, , ve výši 99 %, zejména tento podíl rozdělit, zcizit či zatížit jakýmkoliv právem, a to do právní moci rozhodnutí v tomto řízení (výrok I.) a že se společnosti , Jméno advokáta A, ., IČO , IČO, , sídlem , Adresa advokáta A, , ukládá zdržet se výkonu všech práv společníka souvisejících s podílem ve společnosti , Jméno advokáta C, ., IČO , IČO advokáta B, , se sídlem , adresa, ve výši 99 %, zejména hlasovat na valné hromadě společnosti , Jméno advokáta C, ., a to do právní moci rozhodnutí v tomto řízení (výrok II.), též navrhovateli uložil zaplatit soudní poplatek za podaný návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč (výrok III.).2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že se navrhovatel domáhal návrhem doručeným soudu dne 10. 4. 2009 určení, že je vlastníkem obchodního podílu ve společnosti účastníka 2) ve výši 99% (dále též jen „Podíl“). Jako vlastník Podílu je v současné době zapsána společnost , Jméno advokáta A, ., přičemž tato společnost je ovládána , tituly před jménem, , Anonymizováno, (dále jen , tituly za jménem, , Anonymizováno, ), který je jejím jednatelem a jediným společníkem od října 2017; že ve věci samé rozhodl, a to tak, že určil vlastníkem obchodního podílu ve společnosti , Jméno advokáta C, . je , Jméno navrhovatele, , s výší obchodního podílu 99 %.3. Dále soud uvedl, že návrh na nařízení předběžného opatření navrhovatel odůvodnil tím, že zjistil, že , tituly za jménem, , Anonymizováno, a jím ovládané osoby, zejména účastník 1), , právnická osoba, . a , právnická osoba, ., vyvíjí rozsáhlou aktivitu směřující k vyvedení Podílu mimo sféru navrhovatele a snižování hodnoty Podílu. Navrhovatel má za to, že je zde důvodná obava, že , tituly za jménem, , Anonymizováno, jak osoba ovládající účastníka 1) a , Anonymizováno, znehodnocuje prostřednictvím společnosti , Anonymizováno, Podíl ve společnosti , Jméno advokáta C, . (účastník 2) tak, že společnost , Anonymizováno, tyto nemovitosti užívá a inkasuje z nich příjmy z podnájemného, aniž by společnosti , Jméno advokáta C, . hradila nájemné, za současného umělého udržování existence pohledávky , tituly za jménem, , Anonymizováno, vůči , Jméno advokáta C, ., která není z těchto výnosů hrazena. K znehodnocování Podílu dochází tím, že nedochází k zániku dluhu. Uvedl též, že vzhledem k tomu, že účastník 1) od roku 2014 nejmenoval jednatele společnosti , Jméno advokáta C, ., byl soudem jmenován opatrovník, účastník 1) však má možnost svolat valnou hromadu a rozhodnout o jmenování jednatele, čímž by umožnil další dispozici s majetkem účastníka 2), například vyvedení majetku této společnosti.4. Soud odkázal na své usnesení ze dne 22. 4. 2022, č. j. 79 Cm 59/2009-242, jímž návrhu vyhověl s tím, že účastníkům bylo doručeno a je jim známo.5. Soud uzavřel, že v daném případě je zcela evidentní potřeba zatímně upravit poměry účastníků, neboť zde existuje obava z ohrožení výkonu rozhodnutí, když navrhovatel nemůže kontrolovat společnost, jejímž je dle názoru soudu vlastníkem. Proto návrhu plně vyhověl.6. Uvedl též, že výši poplatku určil podle položky 5 Sazebníku poplatků v částce 1 000 Kč.7. Proti tomuto usnesení podal účastník 1) včasné odvolání, uvedl zejména, že z odůvodnění rozhodnutí není zřejmé, proč by měl soud ještě před pravomocným rozhodnutím ve věci samé formou předběžného opatření zabezpečit jedné ze stran sporu, aby mohla předmět sporu resp. dokonce celou společnost , právnická osoba, „kontrolovat“. Má za to, že navrhovatel neosvědčil nárok ve věci samé. Soud prvního stupně sice usnesením určil navrhovatele jako 99% společníka společnosti , právnická osoba, , usnesení však bylo napadeno odvoláním, a to tedy nenabylo právní moci. Namítal, že z popsaných skutečností nevyplývá, že by , Anonymizováno, společnost , právnická osoba, ovládal, že exekuce, vedená soudním exekutorem , tituly před jménem, , Anonymizováno, pod sp. zn. 142 EX 00462/21 ve prospěch oprávněného , právnická osoba, . proti společnosti , Anonymizováno, byla nařízena pro vymožení pohledávky, přiznané pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 40 C 65/2018-264 ze dne 8. 2. 2021 vydaným na základě žaloby, kterou se původní věřitel , tituly před jménem, , Anonymizováno, domáhal vrácení úvěru, poskytnutého jím společnosti , Anonymizováno, na základě smlouvy ze dne 11. 2. 2016. Jedná se tedy o závazek společnosti , Anonymizováno, , který existoval a byl i splatným již předtím, než se , Anonymizováno, stal společníkem společnosti , Anonymizováno, . V soudním řízení uplatněná pohledávka byla následně předmětem opakovaného postupování až na společnost , Anonymizováno, . Skutečnost, že pohledávka společnosti , Anonymizováno, musí být vymáhána exekučně, je dána situací způsobenou mnohaletým trváním tohoto řízení, zejména operacemi dřívějšího vedení společnosti , Anonymizováno, , které jsou k oznámení , Anonymizováno, předmětem šetření ze strany orgánů činných v trestním řízení. Jedná o dvě exekuce pro celkovou částku 13 700 000 Kč s úrokem 3,5% p. a. z této částky. Navrhovatel jako jednatel společnosti , právnická osoba, dopustil neuhrazení pohledávek a nařízení exekucí pro jejich vymožení, když obě exekuce byly nařízeny v době, kdy již byl navrhovatel jednatelem společnosti , právnická osoba, , a trvaly po celou dobu trvání jeho funkce jednatele, tedy od roku 2004 do roku 2014. Co se týče okolností tvrzeného užívání nemovitostí společnosti , právnická osoba, , události nastaly nejpozději v roce 2009, navrhovatel byl v té době jednatelem společnosti , právnická osoba, a poté až do roku 2014. Popis údajně obdobného případu společnosti , právnická osoba, . nemá význam pro danou věc. Je též nemožné, aby účastník 1) nakládal se svým podílem ve společnosti , právnická osoba, bez projednání na valné hromadě společnosti , právnická osoba, , tedy bez vědomí jejího druhého společníka, společnosti , Anonymizováno, , ovládané rodinou navrhovatele. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření se zamítá.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.9. Podle ust. § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.10. Podle ust. § 102 odst. 3 věty druhé o. s. ř. ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.11. Podle ust. § 75c odst. 1 o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.12. Odvolací soud konstatoval, že účelem předběžných opatření je poskytnout ochranu právům účastníků v případech, kdy nelze vyčkávat do doby, než poměry účastníků budou upraveny pravomocným a vykonatelným rozhodnutím ve věci samé. Předběžné opatření představuje dočasnou úpravu poměrů, nejedná se o konečné rozhodnutí ve věci samé. Předběžné opatření lze nařídit za podmínky, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Předběžné opatření tak může být nařízeno jen tehdy, bylo-li prokázáno, že existuje potřeba zatímně upravit poměry účastníků nebo že je dána obava z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí posléze vydaného; důkazní břemeno v tomto směru má navrhovatel. Předběžné opatření je institutem mimořádným a mělo by být využíváno pouze jako předběžná úprava poměrů účastníků v případě časové tísně, anebo v případě, kdy se jeví jako důvodná obava o (řádný) výkon rozhodnutí, např. když se dlužník zbavuje svého jediného majetku, který by stačil k pokrytí pohledávky navrhovatele. V ostatních případech není předběžné opatření na místě.13. Ostatní rozhodné skutečnosti, zejména nárok sám, nemusí být spolehlivě prokázány. K nařízení předběžného opatření postačuje, jsou-li alespoň osvědčeny, tj. jeví-li se alespoň jako pravděpodobné.14. Z obsahu spisu vyplývá, že se navrhovatel domáhal určení, že je vlastníkem obchodního podílu ve společnosti , Jméno advokáta C, . s tím, že navrhovatel uzavřel se společností , Jméno advokáta A, . dne 15. 2. 2006 smlouvu o převodu obchodního podílu, dle níž se zavázal převést na účastníka , právnická osoba, podíl ve velikosti 99 % ve