7 Cmo 21/2022-244 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též jen soud) v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na jmenování jednatele společnosti , Jméno jednatele, . soudem (výrok I.), rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude pokračováno v řízení 81 Cm 67/2015 o zrušení společnosti , Jméno jednatele, . (výrok II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že navrhovatelka a) se domáhala jmenování jednatele společnosti soudem s tím, že je společnicí společnosti s 50 % podílem, že jediný jednatel zemřel, druhým společníkem společnosti s 50 % podílem je , Jméno advokáta B, , a proto jí tato skutečnost znemožňuje jmenovat nového jednatele bez jeho souhlasu, nový jednatel nebyl zvolen, přestože o tom bylo hlasováno, navrhla, aby jednatelkou byla soudem jmenována ona, neboť je seznámena s chodem společnosti. Druhý společník uvedl, že s návrhem na jmenování jednatele společnosti soudem nesouhlasí. Poukázal na napjaté vztahy mezi společníky s tím, že nelze očekávat, že by nový jednatel mohl být řádně zvolen. Odkázal na jím podaný návrh na zrušení společnosti s likvidací (veden pod sp. zn. 81 Cm 67/2015). Soud nařídil účastníkům setkání s mediátorkou a řízení na tři měsíce přerušil, mediace nebyla úspěšná. Soud poté jednatelem společnosti jmenoval , tituly před jménem, , Anonymizováno, , advokáta. Vrchní soud v Praze rozhodnutí zrušil. Soud poté řízení přerušil do skončení řízení zdejšího soudu 80 Cm 17/2017 o určení, že vlastnicí 100 % podílu ve společnosti , Jméno jednatele, . je , Jméno navrhovatelky, . Podáním ze dne 29. 8. 2019 , Jméno advokáta B, soudu sdělil, že má právní zájem na jmenování jednatele společnosti jmenovaného soudem, a proto přistupuje jako navrhovatel do již probíhajícího předmětného řízení. Soud podání , Anonymizováno, posoudil jako nový návrh na jmenování jednatele společnosti a Marka Johna považoval na dalšího navrhovatele. Pravomocným rozsudkem byl návrh , Jméno navrhovatelky, na určení, že je jedinou společnicí společnosti , Jméno jednatele, ., zamítnut. Společnost , Jméno jednatele, . má tedy dva společníky, a to , Anonymizováno, a , Jméno navrhovatelky, , každý s podílem 50 %. Soud poté rozhodl o pokračování v řízení. Soud uvedl, že poskytl účastníkům možnost dohodnout se na osobě jednatele, zrušit společnost nebo přerušit řízení společným návrhem účastníků do rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání ve věci 80 Cm 17/2017. Účastníci se na žádném řešení nesjednotili. Soud dospěl k závěru, že návrhu na jmenování navrhovatelky a) jednatelkou společnosti vyhovět nelze. Soud konstatoval, že účast společníků ve společnosti je rovná a jmenováním jednoho ze společníků jednatelem by byla tato rovnost porušena. Soud proto návrh navrhovatelky a) na jmenování jednatele společnosti soudem zamítl, rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude pokračováno v nyní přerušeném řízení 81 Cm 67/2015 o zrušení společnosti. O nákladech řízení rozhodl podle § 23 ZŘS tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.3. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka a) odvolání. Uvedla, že pokud soud zamítl návrh na jmenování jednatele z důvodu rozporů mezi společníky, právě pro případy, kdy se společníci neumějí domluvit, ustanovení § 198 odst. 3 ZOK umožňuje společníkovi jako osobě s právním zájmem se obrátit na soud. Soud rozhodl v rozporu s ustanovením § 198 odst. 3 ZOK., navrhovatelka proto navrhla, aby se jednatelem stala ona sama, když je osobou vhodnou.4. Druhý společník , Jméno advokáta B, ve vyjádření k odvolání navrhovatelky a) navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.5. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle § 212 a násl. občanského soudního řádu, zák. č. 99/1963 Sb. ve znění novel, (dále i jen „o. s. ř.“), a to v celém rozsahu, když výrok II. a III. jsou výroky závislými na výroku I. a dospěl k závěru, že napadené usnesení není možné ani potvrdit ani změnit.6. Ze spisu plyne, že navrhovatelka a) se domáhala jmenování jednatele společnosti soudem s tím, že je společnicí společnosti s 50 % podílem, že jediný jednatel zemřel, druhým společníkem společnosti s 50 % podílem je , Jméno advokáta B, , nový jednatel nebyl zvolen, navrhla, aby jednatelkou byla soudem jmenována ona sama. Druhý společník s návrhem na jmenování jednatele společnosti soudem nesouhlasil. Uvedl, že nelze očekávat, že by nový jednatel mohl být řádně zvolen, odkázal na jím podaný návrh na zrušení společnosti s likvidací. , Jméno advokáta B, poté soudu sdělil, že má právní zájem na jmenování jednatele společnosti soudem, a proto přistupuje jako navrhovatel do již probíhajícího předmětného řízení. Soud uvedené podání posoudil jako nový návrh na jmenování jednatele společnosti a s , Anonymizováno, pokračoval jako s dalším navrhovatelem. Soud dospěl k závěru, že návrhu na jmenování navrhovatelky a) jednatelkou společnosti vyhovět nemohl, návrh zamítl, rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude pokračováno v nyní přerušeném řízení 81 Cm 67/2015 o zrušení společnosti, o nákladech řízení rozhodl podle § 23 z. ř. s., a to s výše uvedeným odůvodněním.7. Řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob je řízením ve statusových věcech právnických osob, včetně jejich zrušení a likvidace, jmenování a odvolání členů jejich orgánů nebo likvidátora a přeměn (§ 85 písm. a/ z. ř. s.), tedy i řízení o jmenování jednatele soudem. Předmětné řízení bylo zahájeno návrhem ze dne 30. 3. 2015, proto se jeho procesní režim řídí primárně ustanovením z. ř. s. Ve smyslu § 1 z. ř. s. se na něj použijí též ustanovení o. s. ř. Podle § 2 písm. e) z. ř. s. se jedná o řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob a svěřeneckého fondu.8. Podle § 198 ZOK(1) V případě smrti jednatele, odstoupení nebo odvolání z funkce anebo jiného ukončení jeho funkce, anebo v případě zániku právnické osoby, která je jednatelem, bez právního nástupce zvolí valná hromada do 1 měsíce nového jednatele.(2) Zanikne-li právnická osoba, která je jednatelem, s právním nástupcem, stává se jednatelem její právní nástupce, nestanoví-li společenská smlouva jinak.(3) Nebude-li jednatel zvolen podle odstavce 1, jmenuje jednatele soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen nový jednatel, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.9. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že soud může zasahovat do vnitřních poměrů obchodní společnosti jen v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2005, sp. zn. 29 Odo 442/2004).10. Aktivní legitimace k podání návrhu na jmenování jednatele společnosti soudem svědčí tomu, kdo má na jmenování jednatele právní zájem (§ 198 odst. 3 ZOK). Aktivní legitimace se váže na osvědčení právního zájmu, proto je vždy třeba posoudit, zda navrhovateli takový právní zájem svědčí.11. Není pochyb o tom, že společník společnosti s ručením omezeným, jemuž náleží práva spojená s vlastnictvím podílu ve společnosti, má zájem na řádném fungování společnosti, přičemž předpokladem řádného fungování společnosti je, aby měla společnost obsazen statutární orgán. Společník má též nepochybně zájem na tom, aby funkce jednatele byla obsazena v souladu se zákonem a stanovami. Z uvedeného však nelze bez dalšího dovozovat právní zájem společníka na jmenování chybějícího jednatele společnosti soudem podle uvedených ustanovení zákona.12. Postup podle citovaných ustanovení je krajním řešením (ultima ratio), k němuž je na místě přikročit až tehdy, nemůže-li jmenovat chybějícího jednatele v rozumné době příslušný orgán společnosti. Lze učinit závěr, podle něhož zpravidla nebude potřebný právní zájem na jmenování chybějícího jednatele svědčit společníkovi, není-li valná hromada schopna přijímat rozhodnutí jen proto, že mezi dvěma společníky společnosti majícími 50 % podíly existují závažné rozpory, pro které nejsou s to se shodnout na osobě jednatele. Institut jmenování chybějícího jednatele totiž neslouží k řešení sporů mezi společníky; jsou-li mezi společníky společnosti natolik nepřekonatelné rozpory, že jim brání v přijetí rozhodnutí valné hromady o jmenování jednatele a v důsledku toho není obsazen statutární orgán, je na místě postupovat podle § 172 odst. 1 písm. c) o. z.13. Protože byl soud povinen zkoumat, zda mají navrhovatelé aktivní legitimaci k podání návrhu na jmenování jednatele společnosti soudem, přičemž byl povinen zkoumat, zda mají navrhovatelé na jmenování jednatele právní zájem, avšak soud se aktivní legitimací navrhovatelů k podání předmětného návrhu nezabýval, nelze správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat.14. Protože je napadené usnesení nepřezkoumatelné, odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení.